Frédéric Bastiat Knihy

Nevyhnutným predpokladom slobody človeka je podľa autora nedotknuteľnosť vlastníckych práv. Ak chce byť zákon spravodlivý, tak jeho obsah a duch musia vychádzať z vlastníctva, musia ho bezvýhradne rešpektovať. Tejto problematike sa venujú jednotlivé eseje v knihe: Štát, Vlastníctvo a zákon, Zákon.

S touto knihou se čtenáři otevírají dva právem nejslavnější Bastiatovy eseje. Co je vidět a co není vidět brilantně vystihuje podstatu ekonomického uvažování a mělo by být pevně zabudováno v základu veškerého přemítání o ekonomických otázkách. Zákon, který v sobě kondenzuje základní témata liberálního smýšlení devatenáctého století a především je – na rozdíl od dnešní legislativy – ve svém sdělení jasný a přímý, by pak měl tvořit jádro úvah o uspořádání státu a jeho vztahu k občanům.Obsah:Co je vidět a co není vidětObchodní bilanceZákonVlastnictví a zákonOkrádání a zákon

Frédéric Bastiat, který patří k téměř neznámým autorům a v učebnicích ekonomie se o něm navzdory jeho rozsáhlému dílu většinou nedočteme, vycházel při sepisování svých textů z metodologického základu, který by mu mohli mnozí současní ekonomové, ale také novináři i politici (všechna tato povolání Bastiat vykonával) závidět - byl jím zdravý rozum. Ano, takové myšlenky se rozvíjely ve Francii v polovině minulého století. A jelikož myšlenky vycházející ze zdravého rozumu nemohou na rozdíl od komplikovaně vyhlížejících moderních sofismat zastarat, mají i českému čtenáři po téměř 150 letech mnohé co říci. Ve sbírce esejů, která je uvedena obsáhlou studií doc. Jana Pavlíka, nalezneme mimo hlavního eseje Co je vidět a co není vidět, který dal název celé sbírce, také slavné eseje Petice výrobců svící, Dva systémy etiky, Obchodní bilance (přetištěný v Laissez Faire říjen 1998) a výňatek z Bastiatovy hry Tři konšelé.... celý text

Originally published in 1873, this reprint preserves the historical significance and charm of the classic work. It offers readers a glimpse into the themes and societal norms of its time, showcasing the author's unique perspective and literary style. The text reflects the cultural context of the era, making it a valuable addition for those interested in historical literature and the evolution of storytelling.

Kde není právo, není svoboda. Právo však může být spíše nepřítelem než ochráncem. Původ právních norem hraje klíčovou roli v tomto problému. Liberální institut představuje přelomovou knihu italského právního teoretika Bruna Leoniho, která se zaměřuje na genezi práva. Hlavním přínosem je koncept tržního práva, který zdůrazňuje, že konkurence je nezbytná pro vznik dobrých zákonů. Současný monopol legislativy je v rozporu s tímto principem a Leoni ho přirovnává ke státně-socialistickému plánovači. Navrhuje, aby soudci byli součástí tržního prostředí a zbaveni výjimečnosti. Právník by měl fungovat jako vědec, jehož úkolem je hledání řešení pro případy předložené občany, podobně jako průmyslník konzultuje technické problémy s odborníky. Cílem je systém práva, který by byl vytvářen soudci a byl by nadřazený monopolní legislativě. Tento systém by soudce vystavil konkurenčnímu tlaku, což by vedlo k rychlejší a kvalitnější spravedlnosti. Publikace, která upadla v zapomnění, je v českém vydání doplněna analýzou Carla Lottieriho a spisem Frederica Bastiata. Kniha provokuje k přemýšlení o současném stavu a stojí za přečtení.

The Law, original French title La Loi, is a 1849 book by Frédéric Bastiat. It was published one year after the third French Revolution of 1848 and one year before his death of tuberculosis at age 49. The essay was influenced by John Locke's Second Treatise on Government and in turn influenced Henry Hazlitt's Economics in One Lesson. It is the work for which Bastiat is most famous along with The candlemaker's petition and the Parable of the broken window.

This volume is produced from digital images created through the University of Michigan University Library's preservation reformatting program.

The book explores Frédéric Bastiat's critique of conventional economic thinking through his famous 'broken window' parable. It challenges the notion that destruction or public spending can stimulate the economy by highlighting the unseen consequences of such actions. While the visible damage of the broken window is clear, the text emphasizes the hidden costs and lost opportunities resulting from redirecting resources. Bastiat's insights encourage readers to consider the broader implications of economic decisions beyond immediate effects.