Jiří Karásek ze Lvovic Knihy

Vzpomínky básníka, prozaika, literárního a výtvarného kritika, bibliofila a sběratele Jiřího Karáska ze Lvovic (1871–1951), až dosud rozptýlené v těžce dostupných časopisech a denících, přinášejí neobvyklý pohled na známé i zapomenuté osobnosti českého literárního života přelomu 19. a 20. století (Karel Hlaváček, Josef Klička, Hugo Kosterka, Stanislav K. Neumann, Arnošt Procházka, Růžena Svobodová, F. X. Šalda a další). Autor zachytil kulturní atmosféru devadesátých let 19. století, zejména vznik a první období časopisu české dekadence Moderní revue, seznamujícího českou kulturu se světovými uměleckými proudy a jejich představiteli (Edvard Munch, Stanislaw Przybyszewski, Oscar Wilde). – Vybrali, uspořádali, k vydání připravili a rejstříkem opatřili Gabriela Dupačová a Aleš Zach. 1. vydání.

Podtitul: Dopisy adresované Marii Kalašové z let 1903–1907. První vydání souboru korespondence významného představitele české dekadence adresované překladatelce Marii Kalašové, s kterou se pro její rozhled, nadání a citlivého ducha přátelilo mnoho uměleckých osobností domácí i evropské scény. Dopisy se vyznačují vytříbeným literárním stylem a reflektují soudobé poměry v umělecké komunitě i osamělý život svého autora. Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951), básník, prozaik, dramatik, významný představitel české literární dekadence (básn. sbírky Zazděná okna 1894, Sodoma 1895, prózy Gotická duše 1900 a Román Manfreda Macmillena 1907, drama Sen o říši krásy 1907). S Arnoštem Procházkou založil časopis Moderní revue, prosazoval pojetí kritiky jako uměleckého žánru (Impresionisté a ironikové 1903, Tvůrcové a epigoni 1927).

Soubor dopisů Jiřího Karáska ze Lvovic Edvardu Klasovi. Dopisy byly psány mezi lety 1901 a 1907. Edvard Klas, vlastním jménem Vladimíra Jedličková, zaujal Karáska svými nedějovými povídkami, které zasílal do Moderní revue. Karásek nadšen náladovými obrázky a skicami uvítal, když mu autorka sama napsala v prosinci 1901 první dopis. Bylo to po smrti jejího manžela, filologa Jaromíra Jedličky. Senzitivní a křehká Jedličková se upnula na Karáska, tehdy jednu z person literárního života. Sice hned na začátku zřejmě prozradila, že je žena, ale Karásek reagoval po svém: „Promiňte mi, že podržuji i po posledním Vašem dopise fikci Eduarda Klase. Zdá se mi, že k němu snáze a důvěrněji hovořím. A konečně — také já jsem dlužen malým odhalením a je nutno, abych upřímnost splatil upřímností. Není-li Eduard Klas mužem, nejsem jím já také," napsal 11. prosince 1901. K vydání připravili Libuše Heczková, Aleš Zach a Gabriela M. Zemanová. Doslov napsala Libuše Heczková. U 20 výtisků černá varianta obálky.

Smrt sábské královny - Tříkrálová legenda - Košíček Dorothein

Básně a novela Jiřího Karáska ze Lvovic, které napsal do knih věnovaných důvěrnému příteli (z let 1902 až 1932). Mimo obyčejné vydání vyšlo 5 číslovaných výtisků v autorské celopapírové vazbě na ručním papíru "Jitřenka" z Letů pod lesem.

Básnická sbírka kritika, básníka, prozaika a autora divadelních her, jednoho z nejtypičtějších představitelů české dekadence.

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury. Edice Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč, komentář Dalibor Tureček, Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč.