Román zachytáva hrdinu od detských rokov v socialistickom raste a húževnatej chuti do práce, kým ho nezastihne slepota. Vtedy sa zmocní jedinej zbrane slova a píše knihu, ktorou učí svojich čitateľov nestrácať ducha a vedieť žiť aj vtedy, keď sa život stáva neznesiteľným.
Poslední dílo sovět. spisovatele N.A. Ostrovského, který zemřel krátce po dokončení první knihy tohoto románu ve svých 32 letech r. 1936. Osou díla, z jehož II. knihy napsána toliko část 1. kapitoly, je boj dělníků proti polské šlechtě - dějištěm pak je Ukrajina na zač. občanské válkyr. 1918. Oba ty světy: svět lidu a svět šlechty jsou ostře ohraničeny. První bojuje za lepší budoucnost utiskovaných a řídí se zákonem cti, odvahy a sebeobětování, druhý se vyznačuje chamtivostí, úplatkářstvím a zradou.
Ostrovskij pochází z ukrajinské dělnické rodiny. Od raného mládí se probíjí životem na svou pěst. Vstupuje do Komsomolu, bojuje v občanské válce, pracuje jako úderník na stavbě železnic. Jeho úsilí o výstavbu SSSR se však postavila do cesty překážka: následkem starého zranění a útrapOstrovskij ochrne a oslepne. Ale i zde zvítězila silná vůle "být nějak užitečným své straně a třídě". Rozhoduje se pro literární práci. Diktuje zapisovateli historii svého života. Tak vzniká román "Jak se kalila ocel". V Rusku dosáhl ve dvou letech čtyřiceti vydání.