Milan Sobotka Knihy

Vydanie v rámci filozofickej bibliotéky ponúka úplný text oboch originálnych vydaní z rokov 1781 a 1787. Kantov text bol s ohľadom na interpunkciu a jazykové zvláštnosti veľmi opatrne prispôsobený dnešným pravopisným pravidlám. Semanticky významné návrhy na opravy neskorších editorov sú, ak neboli zahrnuté do textu, zaznamenané na spodnej strane stránky. Všetky podstatné rozdiely medzi originálnymi vydaniami sú zvýraznené kurzívou, väčšie odchýlky celých textových úsekov – napríklad v úvode a v kapitole o fenoménoch a noumenách – sú synopticky porovnané, takže spôsob a rozsah úprav je možné okamžite prečítať. Novovydaná študijná edícia sa riadi základnými princípmi vydania od Raymunda Schmidta, ktoré je od roku 1926 zásadné pre výskum a výučbu. Edícia je doplnená rozsiahlym bibliografickým prehľadom a podrobným osobným a vecným indexom.

Soubor statí, které tvoří ve svém celku vývoj filozofie od Descarta po Hegela. 2., opravené vydání.

studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské smlouvě – přechází Rousseau k pojetí druhého a druhých jako subjektů vzájemného uznání. Podle Hegela je právě Rousseau prvním filosofem svobodné vůle jedinců jako média vzájemného uznání, jímž je konstituován stát. Rousseau tak u Hegela zaujímá prvořadé postavení v novověké politické teorii. Z tohoto hlediska mají Rousseauovy výzvy k větší majetkové rovnosti ve společnosti, pokud překračují meze politické rovnosti, až druhořadý význam. Milan Sobotka se proto věnuje především ukázání významu druhého a druhých pro konstituci a politický status jedince.

Dílo irského filosofa z první poloviny 18. století, ve kterém polemizuje s Lockeho teorií o abstrakci rozumu.

Nové organon čili Správný návod, jak vykládat přírodu od anglického filosofa, právníka a politika je realizací druhé části Velkého obnovení věd, v němž Bacon rozpracoval plán na přestavbu vědy. Vlastnímu textu předchází stručný výklad Baconova života a díla, přehled jeho filosofických spisů a studie o Baconovi a novověké přírodovědě. Úvodní studii napsali Miroslav Zůna a Milan Sobotka.

Many people regard Hegel's work as obscure and extremely difficult, yet his importance and influence are universally acknowledged. Professor Singer eliminates any excuse for remaining ignorant of the outlines of Hegel's philosophy by providing a broad discussion of his ideas and an account of his major works. an exceelent introduction to Hegel's thought...Hegel is neatly placed in historical context;the formal waltz of dialectic and the dialectic master and slave are economically illumined; Singer's use of analogy is at times inspired.' Galen Strawson, Sunday Times Singer's book forms an ideal introduction to Hegel; to have made so much clear in ninety pages is a remarkable feat.' Anthony Manser Times Higher Educational Supplement.

Hegel's aim in this work is to interpret the varied phenomena of Nature from the standpoint of a dialectical logic. Those who still think of Hegel as a merely a priori philosopher will here find abundant evidence that he was keenly interested in and very well informed about empirical science.

Zasvěcený rozbor přístupu známého německého filosofa k fundamentálním otázkám práva.

Výbor ze základního díla anglického filosofa a právníka 17. století. Obsah: Lockův Esej o lidském rozumu; Poznámky překladatele; Esej o lidském rozumu; Úvodní slovo ke čtenáři; Výchozí poznámky; PRVNÍ KNIHA –⁠ O vrozených duševních obrazech; DRUHÁ KNIHA –⁠ O ideálech; TŘETÍKNIHA –⁠ O slovech; ČTVRTÁ KNIHA –⁠ O poznání a mínění.

Výbor z díla anglického filozofa materialisty, sociálního myslitele a teoretika státu obsahuje spisy O tělese, O člověku, O občanu a je doplněn Hobbesovými Námitkami k úvahám o první filozofii René Descarta.

Monografie podává výklad Hegelových filozofických názorů v úzké souvislosti s dobou, v níž žil, ukazuje jeho význam a místo v dějinách evropského myšlení i vliv některých jeho teorií na vznik marxistické filozofie. Druhoučástknihy tvoří výňatky z Hegelovy Estetiky, Filozofie práva a Filozofie dějin.

Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel. Jejich myšlení je zde zachyceno jako předmět sporů, které daly vzejít svébytné tradici německého idealismu odlišné od britského empirismu na jedné straně a karteziánského racionalismu na straně druhé. Kniha je určena vzdělané veřejnosti a neobejdou se bez ní zájemci o hlubší studium jednoho z nejvýznamnějších období novověké filozofie.