Jan-Werner Müller Knihy

Donald Trump, Marine Le Pen, Nigel Farage, Viktor Orbán a ďalší... Ťažko nájdeme text, v ktorom by tieto mená nekráčali ruka v ruke s azda najskloňovanejším výrazom súčasnosti – populizmus. Čo je to? Móda? Alebo diagnóza? Jan-Werner Müller, jeden z najvplyvnejších analytikov súčasného politického myslenia, roztáča okolo výrazu populizmus výnimočnú esej, ktorá nám môže pomôcť zorientovať sa v súčasnej svetovej politike i v jej pojmoch. Ktorý z politikov dnes ešte nebol označený za populistu? A nie je v skutočnosti populizmus nevyhnutnou výbavou každého politika, ktorý chce uspieť v demokratickej súťaži? Müller poukazuje na to, že nálepku „populista“ je potrebné používať uvážlivo a presne. Len tak vieme rozpoznať tých, ktorí skutočne ohrozujú demokraciu a slobodnú výmenu názorov. Zdôrazňuje, že každý, kto chce súperiť so skutočným populistom, musí ho brať vážne a mal by správne porozumieť jeho cieľom a argumentácii.

Jako další z edice Slavné stavby vydává nakladatelství FOIBOS BOOKS knihu o architektuře Jihočeského města České Budějovice. Publikace představí 75 staveb. Autoři se snažili, aby zde byla zhruba rovnoměrně zastoupena jednotlivá období vývoje architektury, a zároveň se pokusili o určitou žánrovou pestrost. Byly vybrány stavby veřejné stejně jako soukromé, vrcholná díla i představitelé dobového architektonického průměru, ale i stavby průmyslové, dopravní, vodohospodářské a technické památky vůbec. Sešel se kolektiv šesti autorů, z nichž každý má svůj vymezený tematický „rajón“ a také trochu odlišný pohled na dějiny architektury a architekturu jako takovou. Na území Českých Budějovic se nachází značné množství historicky a památkově hodnotných budov, z nichž ovšem jen nepatrná část má statut kulturní památky, a je tedy (alespoň teoreticky) chráněna státem. Z objektů vybraných pro publikaci jsou za kulturní památku prohlášeny zhruba dvě třetiny. Vzájemnou diskusí a tříbením názorů dospěl autorský kolektiv k vyváženému představení toho nejzajímavějšího, co České Budějovice nabízejí po stránce stavební kultury. Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi současného stavu historického centra a na konci je opět zařazena mapka s jednotlivě vyznačenými stavbami.

Statutární město Ústí nad Labem vydává ve spolupráci s Radioservisem knihu o hudebníkovi R. A. Dvorském. R. A. Dvorský patří mezi přední osobnosti naší kultury a řadí se k důležitým průkopníkům české moderní populární hudby. Byl to muž mnohostranného zaměření: kabaretiér, hudebník – klavírista, zpěvák, hudební skladatel, dirigent a v neposlední řadě hudební nakladatel, který se velkou měrou zasloužil o rozvoj naší populární hudby. Dá se bez nadsázky říci, že byl vlastně naší první pěveckou hvězdou pop-music. Začínal jako zcela neznámý klavírista a brzy se vypracoval na jednu z nejoblíbenějších a nejznámějších postav naší populární scény. Díky své píli a houževnatosti měl jeho orchestr postaráno nejen o stálá angažmá, ale i o zakázky pro film, rozhlas či gramofonový průmysl. Vrchol Dvorského kariéry a popularity byl v těžké době, počátkem čtyřicátých let, v poválečných letech následoval strmý pád a osudové rány, po nichž jeho někdejší sláva už pouze doznívala. Kniha je zaměřena hlavně na Dvorského hudební kariéru, kterou zasazuje do dobových souvislostí.

První díl proponované edice Acta phonografica je společným textem dvou sběratelů, diskografů a spolupracovníků různých institucí spojených s nahrávacím průmyslem. Své znalosti terénu nabídli formou souvislého textu, rozděleného do řady kratších kapitol a s množstvím doprovodných fotografií a ilustrací, týkajících se mj. obalů a etiket gramogfonových desek. Výsledek je zřejmě prvním knižním výstupem projektu, jenž má zpřesnit naše znalosti o vývoji nahrávacího průmyslu v ČR a shrnuje na jednom místě relevatní skutečnosti tohoto odvětví: zachycení zvukové stránky aktuálního hudebního života, otázky hudební dramaturgie, technologické a umělecké podmínky nezbytné pro rozvoj nahrávacího průmyslu, fungování showbyznysu apod. Jmenný rejstřík a medailony obou autorův závěru publikace.

V červenci 1842 sepsáno penzionovaným důchodním Janem Müllerem, který zde byl v tomto období zaměstnán. Jan Müller působil jako úředník na panství Náchod v době, kdy patřilo příslušníkům rodu Bironů, vévodů Kuronských a Zaháňských. Rukopis Pamětihodností byl dlouhá léta pokládán za ztracený. V polovině 20. století jej studoval náchodský profesor Viktor Jahn, znalec dějin hudby, ale v poválečné době se o něm opět nic nevědělo. Překladatelce a editorce Věře Vlčkové se ho podařilo objevit až koncem sedmdesátých let 20. století v pozůstalosti úředníka bývalého náchodského velkostatku.

Fotograficky bohatě vybavená kniha o díle nejznámějšího zedníka a štukatéra jižních Čech, který působil zejména v okolí Vlachova Březí.

Kniha Dítě v síti je přehledný a praktický návod, jak přistupovat k výchově a vzdělávání dětí během současné expanze informačních technologií. Zabývá se mnoha paradoxy dnešní „doby datové“, která nabízí dětem i dospělým stejně tak úžasné příležitosti jako dosud netušená rizika. • Jak se smysluplně vzdělávat v situaci, kdy všechny informace jsou k dispozici na pár kliknutí, ale je těžké vyznat se v jejich kontextu? • Jak zamezit tomu, aby děti upadly do digitální závislosti? • Jaké podporovat v dětech užitečné návyky a schopnosti, které jim pomohou uspět v budoucnosti, jež bude stále více závislá na algoritmech? • Jak vztahy v rodině uchránit před náporem smartphonů, sociálních sítí a počítačových her? • Jak se „vypínat“ a zůstávat ve světě offline a nestat se otrokem světa online?

Co to vlastně znamená být dospělý? Není to něco, co dostáváme spolu s občankou. Pravda je, že většina lidí prožije celý svůj život ve stavu nedospělosti. Protože být skutečně dospělý znamená onu prostou a přitom tak náročnou věc: Schopnost doopravdy převzít odpovědnost za svůj život. Převzít odpovědnost pouze a jedině sám za sebe. Vratislav Hlásek je zkušený průvodce cestou osobního rozvoje. Lapidárně řečeno: pomáhá klientům, aby skutečně dospěli. Aby se zbavili závislosti na svých partnerech, rodičích či dětech a na všech možných iluzích. V první části knihy se podíváme na oněch "50 pilířů dospělosti doplněných o příběhy z praxe Vratislava Hláska. Dynamika popisovaných životních situací ilustruje, co je dospělost a jak fungují její pilíře. A ukazuje, že čím více pilířů do svého bytí integrujeme, tím stabilnější bude konstrukce onoho mostu života, který se klene mezi naším dětstvím a naší zralostí. Druhá část knihy je pak tvořena rozhovorem, ve kterém se novinář Jan Müller ptá Vratislava Hláska na všemožné otázky s dospělostí související.

Rozhovor s mužem, který vybudoval největší firmu s drahými kovy v ČR a to vše díky odvaze nebát se používat zdravý selský rozum. Selský rozum se prolíná celým rozhovorem, napříč vztahy ve společnosti, při správě majetku, při podnikání, i ve vazbách v ekonomice a na finančních trzích. Otevřené vyjádření o neudržitelnosti nastavení současného měnového systému. O státu, centrálním bankovnictví a politice, nerozlučné trojce, která rozdává karty, se kterými musí všichni, občané i firmy, ti velcí i ti malí, v tomto dramatu nedobrovolně hrát. Pavel Ryba odhaluje jasnou vizi a plán, jak se v dnešní výjimečné době může kdokoli chovat, aby nebyl pouze pasivním účastníkem této hry, ale jejím aktivním hráčem, který z nevyhnutelných společenských a ekonomických změn bude nakonec dlouhodobě profitovat. Zdánlivě složitá témata jsou podána svěží a čtivou formou poutavého rozhovoru. Přesto čtenáře zamrazí otevřenost, odvaha a pragmatismus, opírající se však o selský rozum, morální hodnoty a nabízející staletími prověřená řešení, díky kterým se můžeme jako společnost, tak i jako jednotlivci, mít v budoucnosti lépe.