Jára Cimrman Knihy

Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29. října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930–2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. V Praze tak vznikla originální scéna, jejíž mystifikační humor zasáhl několik generací a která přitahuje diváky i po čtyřiceti letech své existence. Obsahuje: Akt – Vyšetřování ztráty třídní knihy – Hospoda Na mýtince – Vražda v salonním coupé – Němý Bobeš, aneb, Český Tarzan – Cimrman v říši hudby – Dlouhý, Široký a Krátkozraký – Posel z Liptákova – Lijavec – Dobytí severního pólu – Blaník – Záskok – Švestka – Afrika – České nebe

Desátá hra souboru Divadla Járy Cimrmana. Cimrman se ve své době věnoval tzv. živým obrazům a jednoho dne byl požádán, aby sestavil živý obraz „Češi na Severním pólu“. Aby získal inspiraci, sám se do nejsevernějšího místa světa vypravil a po návratu do Čech o této výpravě napsal divadelní hru. Cimrmanovo severské drama je uvedeno seminářem na téma objev arktického sněžného člověka, živé obrazy Járy Cimrmana aj.

Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hry tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Divadelní hra o nešťastné premiéře hry Vlasta, z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do tří částí. První je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana, druhá část je předehra a třetí část je už samotnouhrou.

Jedenáctý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít.

Divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do dvou částí. První z nich je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana a druhá část je už samotnou hrou. Detektivní činohra se odehrává v salonním kupé, kde továrníka Bienhanzela rozbolí zub.

Nález Cimrmanovy hry České nebe potvrdil, že stopa geniálního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikáni českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení sv. Václav, praotec Čech a J. A. Komenský se v krizové situaci rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu. Hra je vhodná k oslavám 28. října, ale lze ji uvádět i jindy.

Osmý svazek souborného sešitového vydání seminářů a her Divadla Járy Cirmana, vydávaného nakladatelstvím Paseka, obsahuje kromě her Posel světla a Vizionář také zprávu předních cimrmanologů – Doc. Vozába, Dr. Petišky, Dr. Svěráka a Dr. Weigela – o jejich cestě do kraje Cimrmanova stáří a o nálezu obou publikovaných her.

Čtrnáctý svazek ze souborného vydání seminářů a her Divadla Járy Cimrmana, jak je vydává nakladatelství Paseka, obsahuje divadelní hru Švestka. Úvodní seminář na téma Cimrmanův krokový defekt, Železniční stomatolog a jiné připravil dr. Brukner. Jevištní sklerotikon Švestka pojednává o dvou vechtrech a dalších pracovnících železnice, kteří vedou spor o to, komu z nich vlastně patří její plody.

Třetí sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana.

Cimrmanova rodinné drama se zpěvy a tanci. Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra „Úžas žandarma Kovandy“, kterou uvádíme pod kratším názvem „Akt“, byla napsána v letech 1910–11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla.

Naposledy objevená hra českého génia Járy Cimrmana: Češi mezi lidožravci. Divadelní hru autorů Cimrmana, Smoljaka a Svěráka doprovází přednáška z afrického semináře, jež přináší nové poznatky ze života a díla Járy da Cimrmana. Afrika, jejíž text byl nalezen při nedávné rekonstrukci Náprstkova muzea, nese dovětek: Příšerné vedro! Co bych dal za vlahý podvečer na liptákovské návsi. Na základě tohoto povzdechu bylo určeno Cimrmanovo autorství textu. Další nález směřuje k tzv. rukopisu železnobrodskému, jenž byl objeven po záplavách v roce 1997 v archivu tamějšího ochotnického spolku. Vskutku – zásadní a hodnotné dílo.

Záznam semináře Divadla Járy Cimrmana s ukázkami jeho dramatu Němý Bobeš aneb Český Tarzan, zničeného v roce 1911 Josefem Padevětem a obnoveného po šedesáti letech známými cimrmanology Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem. Jedná se o jeden z nesporných úspěchů české teatrologie.

Devátý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec.

Cimrmanova činohra ze školského prostředí. Cimrman jako pedagog byl požádán, aby zpracoval do Kapesní učebnice c. k. poddůstojnického sboru heslo Země česká. V té době znal Čechy jen z mapy rakousko-uherského mocnářství v měřítku 1:500 000. Napsal: „Zemi českou co do jejího povrchu lze charakterizovati jako hory, doly, černý les. Mezi Sušicí a Pískem je poušť. Severně od města Kouřim táhnou se rozsáhlé tabákové plantáže až ke kuřácké metropoli Šluknov. Zkamenělé výměšky vyhynulých mamutů dolují pilní Čechové v okolí Veltrus. Za zmínku stojí též okultistické doupě Duchcov a letovisko jihočeských zbohatlíků Prachatice. Léčbou štítné žlázy jsou známy lázně Volary. Český ráj je krajem nudistů. Zdejší adamité a evité chodí zde, jak je Pánbůh stvořil, oděni jen tu a tam, nedbajíce církevních pohrůžek z Mnichova Hradiště. Své centrum, památný to hrad, pojmenovali si nudisté českým názvem pro krásnou ženu: Kost.“ Zůstává dodnes tajemstvím, zda Jára Cimrman přispěl takto do příručky z pouhé neznalosti, či zda byl veden úmyslem rozložit poddůstojnický sbor a znemožnit mu případné operace na českém území.

Hudební profil znovuobjeveného hudebního génia. Seminář o mistrových úspěších na poli hudby a opera Úspěch českého inženýra v Indii. Mistrovo dílo rekonstruovali J. Klusák, L. Smoljak a Z. Svěrák. V tradiční úvodní přednášce jsou poskytnuty základní údaje k tématu, pominuta není Cimrmanova hudebně pedagogická činnost. Muzikology, a jistě nejen je, určitě nadchne výklad symfonické básně Kovář Jirsa a klavírní výtah partitury v podání dirigenta Vondrušky. Zajímavou zkušenost divákovi poskytne recitace libreta bez dochované hudby… V další části představení pak opera Úspěch českého inženýra v Indii (s orchestrem, dirigentem a zdařilými pěveckými výkony herců) pojednává o tom, kterak český inženýr zavedl v Indii výrobu pravého piva. A ještě slovo hudebního restaurátora: „Původní partitura byla v žalostném stavu. Noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky.“ Jan Klusák. „Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři…“... celý text

Domácí zabijačka: Hra o jednom dějství na motivy toiletního horroru Járy Cimrmana "Nebyl tady Babinský?"