Jiří Hoblík Knihy

Přestože „proroci“ tvoří významnou část hebrejské bible a jejich knihy byly převzaty i do křesťanského kánonu, literatury věnované tomuto tématu je v našem prostředí poskrovnu. Tuto nerovnováhu chce napravit obsáhlá monografie Jiřího Hoblíka Proroci, jejich slova a jejich svět, která je věnována starověké profétii. V první části se autor zabývá otázkou, co profétií rozumět a jak ji zařadit, a sleduje její dějiny od prvních dokladů na starém Předním východě až po rané křesťanství. Protože odkaz hebrejské tradice je nejobsáhlejší a bádání mu věnuje největší pozornost, je zvláštní prostor vyhrazen právě prorokům hebrejským. Druhá část knihy se pokouší z různých úhlů postihnout fenomén hebrejské profétie a formální a obsahové rysy starozákonní prorocké literatury, ale nalezneme tu i obecnější úvahy, například o prorocké inspiraci.

Die Hebräische Bibel, der Alte Testament, ist das heilige Schriftwerk der Juden und bildet die erste Hälfte der christlichen Schriften. Sie stellt eine Sammlung von Texten dar, die über mehr als tausend Jahre der Geschichte des israelitischen Volkes entstanden sind. Zwischen den Schriften des Alten Testaments und dem Leben sowie den Geschicken des antiken Israel besteht ein tiefes Verhältnis. Das Verständnis des einen ist auf das Verständnis des anderen angewiesen. Diese Publikation verfolgt das Ziel, die aktuellen Erkenntnisse der alttestamentlichen Forschung übersichtlich und systematisch zusammenzufassen. Der erste Teil bietet einen Überblick über die älteren israelitischen Geschichte und berücksichtigt dabei die alttestamentlichen Traditionen; der zweite Teil konfrontiert die alttestamentliche Literatur, insbesondere deren Gattungen und Genres, mit dem konkreten Leben im alten Israel; der umfangreichste dritte Teil widmet sich den einzelnen Schriften des Alten Testaments. Die Buch ist besonders für Studierende der Bibelwissenschaften von Interesse, wird aber auch von allen geschätzt, die ein besseres Verständnis des Alten Testaments anstreben, sei es aus religionswissenschaftlicher oder kulturhistorischer Perspektive.

Autor, slavný teolog švýcarského původu, ve spolupráci s odborníkem na islámskou kulturu porovnává dvě monoteistická náboženství – křesťanství a islám. Autorům nejde jen o popis náboženství, ale také o možnost obohacení a o kritické zhodnocení dějinných vztahů.

Od epochy objevů po současnost. Čtvrtý, závěrečný svazek byl napsán řadou významných specialistů, religionistů a etnologů, neboť Eliade krátce před svou smrtí již neměl dost sil, projekt sám dokončit. Dvanáct kapitol je věnováno především náboženským světům Austrálie, Oceánie, Japonska, Číny, Indonésie, západní a východní Afriky a Severní, Jižní a centrální Ameriky. Poslední kapitola se zabývá náboženskou kreativitou a procesem sekularizace v Evropě od dob osvícenství se zvláštním zaměřením na německou filosofii.

Filosofické procházky českou a ruskou literaturou jsou kolektivní monografií, která vznikla na základě příspěvků česko-ruské konference, která se pod týmž názvem konala 30.-31. října 2013 v Ústí nad Labem. Mezi autory patří především vyučující Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem a Filozofického ústavu Petrohradské státní university, resp. Petrohradské státní aerokosmické univerzity. Co do obsahu se publikace zaměřuje na filosofické otázky přítomné zejména v moderní české a ruské literatuře, jakož i ve starší literatuře, která si zachovává svůj význam i v moderní době. Propojuje přitom českou recepci ruských autorů s ruskou recepcí autorů českých — v rámci publikace, jakož i na úrovni reflektovaných dějin myšlení a literatury.

Přepracovaná a doplněná verze habilitační práce „Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ obsahuje nástin setkávání raného judaismu a řecké filosofie, nástin dějin filosofie náboženství, metodologické pojednání studia bible, religionistiky a filosofie náboženství. Dále pak přináší analýzy několika významných hebrejských textů a rozpracování jejich témat ve filosofii, především novověké (láska, naděje, moc, neviditelnost, individuální subjektivita. Spojujícími prvky z dějin hebrejského a židovského náboženství je téma proroků a osobnost Mojžíše.

Sborník studií k životnímu jubileu profesora Milana Balabána, autora zasvěcených komentářů ke starozákonním textům a pojmům, aktivního účastníka mezináboženského dialogu, zejména židovsko-křesťanského. Do publikace přispěli výrazné osobnosti české teologické ekumeny. Většina příspěvků je na starozákonní témata.

Dvoudílná monografie je rozšířenou verzí habilitačního spisu autora, který se zabývá úlohou filosofie, zejména filosofie náboženství, jako průvodkyně základními existenciálními otázkami. Kniha se zaměřuje na sebepoznání a subjektivitu, vztahující se k pojmu individua, a dále na zkušenost, důvěru, víru, lásku a naději. V druhém dílu se věnuje pojmu moci a neviditelnosti. Autor analyzuje významné hebrejské texty, antickou filosofii a díla moderních myslitelů, přičemž se odkazuje i na vzdálenější kultury. Nevyhýbá se ani filosofické teologii, která umožňuje úvahy o teorii náboženství. Hlavní linií knihy je hledání spojitostí mezi hebrejskou literaturou a starověkým řeckým myšlením, což je klíčové pro otázky, které jsou stále aktuální. První kapitola se zaměřuje na helénismus a symbol „Jeruzalém a Athény“ reflektuje oblasti, které bývají studovány odděleně, avšak jejich spojení může přinést nové pohledy. Hebrejská literatura je analyzována historickokritickými metodami, které se rozvíjely v moderní vědě, a autor věří, že tyto metody činí studium hebrejské literatury relevantní pro religionistiku. Tímto způsobem se odhalují moderní návaznosti na starověké dějiny náboženského a filosofického myšlení.