Olga Kotková Knihy

Publikace vyšla jako katalog ke stejnojmenné výstavě pořádané v Muzeu umění v Olomouci. Kniha mapuje eucharistii ve výtvarném umění napříč středověkem, renesancí a barokem. Eucharistie je rozdělena na čtyři kapitoly: I. Mši; II. Eucharistické alegorie a zázraky; III. Příběh Kristových pašijí; IV. Kristovo tělo ve výtvarném umění.

Růžencová slavnost 1506–2006 V roce 2006 uplyne 500 let od vzniku Růžencové slavnosti – mistrovského obrazu Alberchta Dürera, který je dnes uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze. Vzhledem k tomu, že jde o jedno z nejdůležitějších děl evropského malířství přelomu gotiky a renesance, jež se dochovalo na území českého státu, věnuje Národní galerie v Praze tomuto výročí rozsáhlou výstavu. Galerie zde představí obrazy, kresby, grafiky a předměty užitého umění, jež vznikly v souvislosti s Růžencovou slavností. Expozice zároveň připomene pohnuté osudy této slavné malby: Norimberský umělec Albrech Dürer ji roku 1506 vytvořil v Benátkách, sto let poté obraz pro sbírku Pražského hradu získal císař Rudolf II. V Praze tento skvost zůstal až do dnešních dnů, ačkoli v průběhu staletí se několikrát ocitl na hranici úplné zkázy.

Katalog představí tvorbu žen z oblasti střední Evropy, Nizozemí a Itálie od středověku až do konce 19. století, přičemž se zaměří na malířství, sochařství, kresbu, grafiku, ale i užité umění. Kniha je členěna do pěti kapitol: Klášter, Silné ženy z jihu, (Ne)závislé ženy ze severu, V grafické dílně a Salon. Příběhy žen, mistryň a umělkyň nechávají vyniknout zásadnímu poselství: gender sice ovlivňuje charakter tvorby a donedávna v uvedených geografických oblastech limitoval možnosti vzdělání i prosazení žen, ale rozhodující je talent, schopnosti, píle a vůle uspět. Teprve na konci 19. století se na tvorbu žen přestalo pohlížet jako na kuriozitu a zvláštnost. Publikace také překvapí odvahou středověkých žen, jež dokázaly projevit nečekanou fantazii i hluboké emoce. Katalog představí práce anonymních žen, ale také tvorbu těch, které znala celá Evropa – například výšivku, již vytvořila císařovna Marie Terezie. Nejslavnějším dílem v knize je obraz Hra v šachy od Sofonisby Anguissoly z roku 1555, který se stal přímo ikonickým dílem ženské tvorby. Nadání této italské umělkyně obdivoval i samotný Michelangelo.

Katalog stejnojmenné výstavy, konané v roce 1991 v Severočeské galerii v Litoměřicích a roku 1992 v Národní Galerii v Praze.

Sborník odborných příspěvků věnovaných české a evropské kresbě a grafice. Tematicky různorodé texty se zaměřují především na období manýrismu a baroka, některé přesahují uvedená období směrem k umění 19. a 20. stol.

Falza jsou noční můrou všech sběratelů umění. Dají se vůbec poznat? A jak? Na tyto otázky odpoví publikace, která vychází k výstavě Falza? Falza! Na výstavě návštěvník spatří pěknou přehlídku nejrůznějších napodobenin, falz, kopií, a to v přímé konfrontaci s originály. Katalog se na ně zaměřuje a také atraktivní formou vysvětluje metody, které se používají k ověření pravosti uměleckých děl. Díky tomu se čtenáři seznámí se zákulisní prací celého týmu odborných pracovníků NGP – od kurátora přes restaurátora až po chemiky v laboratoři. Ti všichni se na odhalování nepravých děl podílejí – předmět se nejprve dobře prohlédne, zkoumá se jeho historie, poté přijde ke slovu restaurátor a nejmodernější technika, jež pomáhá odhalit (ne)pravé dílo. V určitých případech se do věci musí vložit i kriminalisté – proto i ti v publikaci popisují svoje zkušenosti. Katalog představuje napodobeniny středověkých obrazů, soch i kreseb. Předvádí falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. století a počátku 20. století. Připomenuty jsou také práce napodobující mimoevropská umělecká díla – orientální koberce nebo předměty užitého umění. Samostatná kapitola je věnována nejslavnějšímu falzifikátorovi v dějinách malířství – Hanu van Meegeren.