Kniha obsahuje příspěvky z mezinárodní konference trestního práva, která se
konala na Univerzitě Karlově u příležitosti předsednictví České republiky v
Radě Evropské unie. Konference byla zaměřena především na aktuální problémy
trestního práva EU, stejně jako na teoretické i praktické aspekty národních
právních úprav trestního práva. Konkrétně se účastníci konference zabývali
například perspektivami trestního práva EU, novými výzvami trestního práva v
souvislosti s rozvojem nových technologií, trestněpráv-ními aspekty války na
Ukrajině, efektivitou trestních orgánů na evropské úrovni a řadou dalších
témat.
Pakliže bylo 19. století, jak praví klasik, stoletím páry, pak 21. století je
patrně stoletím umělé inteligence a obecněji nových technologií. Tyto se
nesporně promítají takřka do všech aspektů lidského života a také do práva
coby normativního systému, který jej reguluje. Tato kniha, která vznikla na
půdorysu stejnojmenné konference, se zaměřuje na zodpovězení otázky, jaký
dopad mají nové technologie konkrétně na právo trestní. Pozornost autorů je
věnována problematice elektronických důkazů v trestním řízení, virtuálním
měnám, úvahám o trestní odpovědnosti umělé inteligence a za ni či specifikům
trestné činnosti v kyberprostoru. Čtenářům kniha představuje otázky, které
vyvěrají z konfrontace tradičních trestněprávních institutů a technologických
novot i neotřelé odpovědi autorů na ně. Vybrané kapitoly: • Roboti za mřížemi
– je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence? • Bezpilotní
letadla (drony) a oprávnění policistů k zamezení jejich provozu • Autonomní
vozidla – vybrané otázky vzniku trestní odpovědnosti • Trestné činy proti
počítačovým systémům • Kyberšikana • Kybergrooming – zrcadlo společnosti? •
Digitální důkazy a jejich hodnocení • Vězeňské telefonické nahrávky a jejich
důkazní využití v trestním řízení • Kryptoměny a trestní proces • Bitcoin a
další kryptoměny očima trestního práva • Trestný čin neoprávněného pořízení
obrazového a zvukového záznamu de lege ferenda
Kriminologie je na Právnické fakultě Univerzity Karlovy vyučována již sto let. Současná koncepce výuky kriminologie byla vytvořena počátkem 90. let minulého století. Jak výuku kriminologie aktualizovat a kterými směry by se výuka kriminologie mohla ubírat v příštích desetiletích? Tato studie se primárně zaměřuje na pražskou právnickou fakultu, ale zabývá se i výukou kriminologie na jiných oborech a univerzitách. Pro možnou inspiraci tato publikace dále představuje výuku kriminologie v zahraničí. Kniha tak zaujme primárně ty, kteří uvažují o kriminologii a její výuce nebo o koncepci právnických studií.
Druhé vydání komentáře, které zohledňuje jak novelizace právní úpravy, tak rozhodovací činnost soudů i publikované odborné názory. Komentář není jen aktualizován, ale pojat koncepčně odlišně. Kromě zákona o obětech trestných činů jsou do publikaci pojaty a okomentovány i související právní předpisy.
Publikace představuje unikátní soubor příspěvků z dvou konferencí pořádaných Unií obhájců ČR, zaměřených na trestní právo. První konference, konaná v roce 2017 ve spolupráci s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity, se soustředila na limity zákonnosti při opatřování důkazů. Odborníci, včetně advokátů, státních zástupců a soudců, diskutovali aktuální otázky procesního práva, jako jsou limity při odepření svědecké výpovědi, přípustnost důkazů získaných tajným sledováním, specifika dokazování v přípravném řízení, pravidlo „Miranda“ a otázku nezákonného důkazu. Druhá konference, konaná na podzim 2018, se zabývala tématy dekriminalizace a penalizace. Cílem bylo zhodnotit, zda byly naplněny cíle dekriminalizace a depenalizace, které byly stanoveny při přijetí nového trestního kodexu. Publikace obsahuje úvahy o kriminalizaci právnických osob, nerovnosti v trestání na okresních a krajských soudech a empirická data o ústavních stížnostech. Zahrnuje také problematiku rekriminalizace přípravy zkrácení daně a zpřísnění represí. Široké spektrum témat, které se dotýká aplikace trestního práva v souladu s právním státem, obohatí studenty právnických fakult, právníky a odbornou i laickou veřejnost.
Monografie poskytuje podrobný přehled o klíčových právních normách a institucích Evropské unie v oblasti trestního práva. V druhém vydání autoři reagují na vývoj práva EU a nové instituty, jako je projekt evropského veřejného žalobce, který se od prvního vydání konkretizoval. Úvod se zaměřuje na zasazení trestněprávních norem do systému práva EU, historický vývoj europeizace trestního práva, vliv Lisabonské smlouvy a vztah mezi evropskými normami a ochranou lidských práv.
Druhá část se věnuje unijnímu trestnímu právu hmotnému, analyzující různé druhy kriminality a jejich regulaci v rámci evropského práva, přičemž porovnává právní stav v České republice s unijními normami. Obsahuje novou kapitolu o trestní odpovědnosti právnických osob. Další část se zaměřuje na unijní trestní právo procesní, diskutující mezinárodní justiční spolupráci, evropský zatýkací rozkaz, zajištění majetku a důkazů, procesní práva obviněných a ochranu obětí trestných činů.
Poslední část se věnuje unijním orgánům, které koordinují justiční a policejní spolupráci v trestních věcech, přibližující jejich fungování, historii vzniku a možný budoucí vývoj. Publikace přispívá k problematice unijního trestního práva a jeho vztahu k trestnímu právu České republiky, slouží jako východisko pro další zkoumání a inspiraci pro legislativní praxi a studenty právnických fakult.
