Henry Miller Knihy

Amerika (konzervatívna Eisenhowerova Amerika) zakázala túto nekonečne slobodnú knihu na viac ako desať rokov. Otázkou v tejto chvíli je, či a na ako dlho ju zakážu v krajine Svätopluka. Henry Miller nemal rád cirkev a mal rád sex. Čitateľ sa nedozvie posledné príčiny týchto preferencií. Možno sú samozrejmé. To, čo v našich životoch nie je samozrejmé, je dobro, krása, láska a pravda (v abecednom poradí). Sexus ich je však plný - nielen sexu. Kombinácii veľkého ducha, absolútnej úprimnosti a spisovateľského talentu vďačíme za veľké diela novovekej literatúry (autobiografické, denníkové). Prvým boli Rousseauove Vyznania, posledným, povedzme, Vaculíkov Český snář. A niekde uprostred je Millerov Sexus. Nemožno poprieť, že v rukách držíte bombu. Ten výbuch v hlave stojí za to.

Roku 1930 prichádza Henry Miller do Paríža ako chudobný a dosiaľ neznámy autor. V Paríži ho pohltí bohémsky život maliarov a spisovateľov Montparnassu, ktorí sú večne bez peňazí. Dôverne sa zoznamuje so životom parížskych prostitútok. Román Obratník Raka je extravagantná zmes autobiografických zážitkov, autentických záznamov umeleckého života Paríža, fikcie plnej erotiky a slobody. Miller otvoril tabuizované témy, najmä úlohu sexuality v ľudskom živote. Francúzske vydanie z roku 1934 sa stretlo s množstvom protirečivých ohlasov. Román bol vyhlásený za obscénnu pornografiu a v anglo-amerických krajinách bol cenzúrou zakázaný. Samuel Beckett považoval Obratník Raka za udalosť v histórii modernej literatúry. V Spojených štátoch román vyšiel až v roku 1961.

Kniha obsahuje část z velkého množství autorových kratších próz, které lze, i přes jejich pestrost, označit souborně jako „eseje“. Jde o úvahy, dopisy i humorné historky. Většina textů v knize byla do češtiny přeložena poprvé.

Henryho Millera známe především jako autora autobiografických románů, avšak nemalou část jeho díla lze označit za esejistickou. Tak tomu je i u Času zabijáků (Studie o Rimbaudovi), dvojité „eseje“, kterou napsal v polovině čtyřicátých let poté, co jej uchvátilo dílo Arthura Rimbauda. Ačkoli má však kniha v podtitulu slovo „studie“, nejde o literární kritiku v pravém slova smyslu, jakou Miller nikdy ani nepsal, ale spíše o srovnání sebe samého s francouzským básníkem. Miller se v knize sice pokouší o osobitý výklad Rimbaudovy poezie, avšak ten rozhodně není jeho hlavním cílem. Rimbaud mu primárně slouží jen jako prostředek k dalšímu sebehledání, jako zvětšovací sklo při odhalování vlastní identity. Čas zabijáků můžeme vnímat coby oslavnou píseň na Rimbauda, na mládí a nevinnost, jako konfrontaci jednoho umělce s druhým, jako temnou vizi budoucnosti i jako kritiku umění dvacátého století.

Jednomu mladému malíři napsal Henry krátce před svou smrtí: „V nejzazších končinách bytí existuje jen jeden opravdový sňatek: každý člověk je sezdán sám se sebou.“ Podobně jako Byron, Puškin, Sandová a Colette, byl i Miller něčím víc než jenom spisovatelem. Stal se vedoucí osobností a prorokem nového svědomí. Jeho dílo a život se navzájem propletly a vytvořily rozsáhlý mýtus, jenž je ztělesněním lidské touhy po svobodě. Millerovo dílo je plné nedokonalostí, bombastu, tlachání. Pro jeho nedbalost není lehké je hájit. Čistota osobního příkladu i otevřenost srdce však Millera činí jedinečným zjevem mezi spisovateli.

The second book of a trilogy of novels known collectively as "The Rosy Crucifixion". It is autobiographical and tells the story of the early days of Miller's turbulent second marriage, his impoverished life in New York and his first steps towards being a writer.

Nexus is the third volume of the scandalous trilogy The Rosy Crucifixion, Henry Miller's major life workThe exhilarating final volume of Henry Miller's semi-autobiographical trilogy, Nexus follows his last months in New York. Trapped in a bizarre ménage-à-trois with his fiery wife Mona and her lover Stasia, he finds his life descending into chaos. Finally, betrayed and exhausted, he decides to leave America and sail for Paris, to discover his true vocation as a writer.

Henry Miller’s landmark travel book, now reissued in a new edition, is ready to be stuffed into any vagabond’s backpack. Like the ancient colossus that stood over the harbor of Rhodes, Henry Miller’s The Colossus of Maroussi stands as a seminal classic in travel literature. It has preceded the footsteps of prominent travel writers such as Pico Iyer and Rolf Potts. The book Miller would later cite as his favorite began with a young woman’s seductive description of Greece. Miller headed out with his friend Lawrence Durrell to explore the Grecian countryside: a flock of sheep nearly tramples the two as they lie naked on a beach; the Greek poet Katsmbalis, the “colossus” of Miller’s book, stirs every rooster within earshot of the Acropolis with his own loud crowing; cold hard-boiled eggs are warmed in a village’s single stove, and they stay in hotels that “have seen better days, but which have an aroma of the past.”

Eine Huldigung an Freunde aus lang vergangenen Zeiten Henry Miller, der große Tabubrecher der modernen Literatur, war zeitlebens nie bloßer Zuschauer, sondern immer Mitleidender, Mitfreudiger, Mitschuldiger. So auch in seinen Erinnerungen an die Freundschaften der frühen Jahre. „Ein Freund“, sagte er, stattet einen mit tausend Augen aus. Durch seine Freunde lebt man ungezählte Leben."

The controversial, erotic and hilarious companion to the legendary 'Tropic of Cancer', in a new Perennial Modern Classics edition.