Peter Burke Knihy

Ve své studii se Peter Burke věnuje analýze sociálních a kulturních dějin jazyků, jimiž se v Evropě hovořilo nebo psalo v období mezi vynálezem knihtisku a francouzskou revolucí. Je totiž přesvědčen, že z jazykového hlediska je dobu 1450–1789 třeba vnímat jako svébytný časový úsek. Jedním z hlavních témat knihy je vztah mezi jazykem a společenstvím (vymezeným regionálně, konfesionálně, v souvislosti se zaměstnáním nebo pohlavím, stejně jako příslušnosti k národu) a úloha jazyka v procesech vnímání druhých a formování vlastní identity.

Peter Burke untersucht nicht nur Kunst, Ökonomie und Politik, sondern das gesamte gesellschaftliche Panorama der Renaissance: Die Beziehungen zwischen der Malerei und den anderen Künsten, zwischen der Philosophie und den Wissenschaften, die Organisation künstlerischer Arbeit, Herkunft und Status

V esejisticky pojatých kapitolách a zároveň dílčích studiích zde anglický kulturní historik Peter Burke barvitě vylíčil život společnosti renesanční a barokní Itálie. Odvážně se pokouší aplikovat specificky přizpůsobené metody sociální a kulturní antropologie na terénní výzkum minulosti. Sleduje dějiny z etnografické perspektivy, pro niž je teatrální italská společnost jako stvořená: zajímá ho například fenomén „fasád“, úsilí spojené s udržováním a vytvářením „tváře“, dobové vnímání žebráků, srovnání pohledu cizinců s domácím viděním italské kultury, jazyk používaný v různých společenských vrstvách a subkulturách, pestrá paleta dobových urážek, kulturní pozadí okázalého utrácení jako výrazu vysokého sociálního postavení, benátský karneval nebo uzdravující rituály.

The aim of this book is both to illustrate and to discuss some of the main varieties of cultural history which have emerged since the questioning of what might be called its "classic" form, exemplified in the work of Jacob Burckhardt and Johan Huizinga. Among the themes of individual chapters are the history of popular culture, the history of Carnival, the history of mentalities, the history of gestures, the history of jokes, and even the history of dreams. The emphasis of both the introduction and the case-studies which follow is on the variety of forms taken by cultural history today. The classic model has not been replaced by any new orthodoxy, despite the importance of approaches inspired by social and cultural anthropology. Variety is to be found in the cultures studied as well as among their historians. The case-studies included in the volume come not only from Europe (and in particular from Italy) but also from the New World, especially Brazil. Particular emphasis is placed on the importance of cultural encounters, cultural conflicts, and their consequences, whether these consequences should be described in terms of mixing, syncretism or synthesis. Written by one of the leading cultural historians in Europe today, this book will be of particular interest to students of early modern Europe, of the encounters between European culture and the New World, and to students and scholars interested in problems of historiography.

Wissen erwerben, klassifizieren, kontrollieren und verkaufen – in diesem Buch geht es um das neue Wissen, das sich nach Erfindung der beweglichen Lettern rasant verbreitete. Neben allem Enthusiasmus gehörte von Anfang an auch eine gesunde Skepsis gegenüber dem Wahrheitsgehalt und der Verlässlichkeit von Informationen zur Wissensverbreitung, denn schon immer haben sich Menschen gerne mit unbewiesenen Behauptungen hervorgetan. Auch die Kommerzialisierung von Information ist kein heutiges Phänomen. Und dass Regierungen systematisch Informationen über die Bevölkerung zusammentragen lassen und sie als Herrschaftswissen verwenden, ist im wahrsten Sinne eine alte Geschichte. Erstmals erscheint Peter Burkes Grundlagenwerk über den Beginn der Wissensgesellschaft – verständlich und reich an Geschichte und Geschichten – als Studienausgabe.

Díla Marca Blocha, Luciena Febvra, Georgese Dubyho, Jacquese Le Goffa a dalších členů francouzské historické školy „Annales“ znamenaly revoluční obrat v historické vědě. Uznávaný anglicky historik kulturních dějin Peter Burke sepsal dějiny této nejvlivnější historiografické školy dvacátého století. S velkou kompetenci a současně čtivě pojednává jednotlivá díla a paradigmata. Tím zároveň umožňuje čtenáři fascinující vhled do jedné z ústředních kapitol duchovních dějin minulého století.

„Někdy se zdá, že problémy ,revoluce‘, ,utopie‘, ,nacionalismu‘ ve věku postideologickém ztrácejí svou naléhavost. Není tomu tak, náš svět zůstal neklidný a krizový: konec dosavadních dějin není na dohled.“ Těmito slovy uvozuje známý historik svou novou knihu esejů, které jsou věnovány jeho klíčovým tématům (pokrok v dějinách, války a násilí ve 20. století, národní hnutí a nacionalismus, česko-německé vztahy, úkoly intelektuálů v moderní době, utopické a ideologické myšlení) i některým osobnostem českého myšlení (B. Bolzano, T. G. Masaryk, J. Patočka a další). Autor patří k domácím myslitelům, kteří si vydobyli evropské renomé jak svým originálním myšlením a mezioborovými přístupy, tak svými zásadovými životními postoji, které se odrážejí v jejich díle.

Peter Burke, emeritní profesor kulturní historie na univerzitě v Cambridgi, touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů „od Gutenberga po Google“. Hranici mezi oběma částmi tvoří rok 1750 a osvícenská Encyklopedie. Éra probíraná v tomto svazku je charakterizována posilováním centrálních vlád a fenoménem moderního totalitarismu, rozmachem pozorovatelské a zaznamenávací techniky a též prostředků kontinentálního a mezikontinentálního transportu, sílící převahou přírodních věd a vznikem ohromných kolektivních projektů. To vše se do sféry vědění či poznání velmi zřetelně promítlo a přeneslo to tendence, jejichž historické pozadí často sahá daleko do minulosti, na novou kvalitativní úroveň, což vedlo k pokroku, ale také ke střetu protichůdných tendencí a k vědomostním ztrátám. Burke ve svém výkladu mimo jiné probírá kontrast specializace a demokratizace, nacionalismu a internacionalismu, vlastnických práv a obecné dostupnosti či užitečného vědění a čistého poznání. Podobně důležitý je kontrast centra a periferie, ať už je centrum obsazeno akademickou sférou, přírodními vědami, moderními metropolemi či evropským Západem.

The author examines the world of popular culture in pre-industrial Europe including the role of minstrels, fools, jugglers, strolling players, and singers of tales. Popular songs, stories, and plays are also discussed

What is Cultural History? has established itself as an essential guide to what cultural historians do and how they do it. Now fully updated in its third edition, leading historian Peter Burke offers afresh his accessible guide to the past, present and future of cultural history across the globe--