Jiří Malíř Poradie kníh (chronologicky)

Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou. Motivací k jeho sestavení byla dvě výročí, jež si Matice moravská nedávno připomněla. Prvním bylo ustavení její předchůdkyně, Národní jednoty sv. Cyrila a Metoděje, v roce 1849, druhým vznik tiskového orgánu, Časopisu Matice moravské, roku 1869. Svazek přináší portréty třiatřiceti mužů, kteří se zasloužili o založení a chod matiční instituce a jejího časopisu a vzdává jim tak hold za jejich pracovní úsilí a vědecké zaujetí.

Publikace vychází k šedesátinám historika a muže mnoha zájmů a dovedností, profesora Masarykovy univerzity Libora Jana. Vedle tří osobních vzpomínek dokreslujících osobní profil jubilanta a soupisu bibliografie jeho odborných prací kniha nabízí více než šedesát studií z pera českých i zahraničních autorů. Většina textů je věnována problémům středověkých dějin a tvoří čtyři tematické celky: Čas knížat, Dlouhé 13. století, Stárnoucí středověk a Duchovní a rytířské řády. Poslední dva oddíly, nazvané Mezi Prahou a Vídní a Minulost jako argument a důkaz, dávají prostor také reflexi problematiky novějších a nejnovějších dějin stejně jako otázkám rezonance dějin ve společnosti (Matice moravská).

Kniha mapuje historii města Brna v období tzv. dlouhého 19. století r. 1790-1918.

Závěrečný svazek edice Dějiny Moravy zachycuje období let 1740-1918, v němž revoluční rok 1848 člení tuto historickou etapu do dvou částí. První část zpracoval Milan Řepa, který zachytil svět pozdního feudalismu za osvícenství, období od poloviny 19. století napsal Jiří Malíř. Bohatě ilustrovaná monografie zachytila události v době, v níž se prosazovala státní moc na úkor dřívější patrimoniální správy a kdy se otvíral prostor pro svobodné podnikání, působení politických stran a spolkový život.

Kniha dává čtenářům možnost nahlédnout do životních příběhů osob, které se ve druhé polovině 19. století podílely na vzniku moderních politických elit na Moravě a které v řadě případů významně zasahovaly do politického života celé habsburské monarchie a později i Československa. Formou přehledných biografických portrétů zpracovaných ve více než 600 heslech zachycuje původ, rodinné zázemí, vzdělání, profesní kariéru a veřejnou činnost všech, kteří v letech 1861-1918 zastávali post moravského zemského poslance. Zvláštní pozornost je pochopitelně věnována jejich poslanecké činnosti, charakteristice témat, kterým se přednostně věnovali, a klíčovým projevům, návrhům, interpelacím a rezolucím, kterými se podíleli na činnosti a jednáních sněmu Markrabství moravského. Stranou pozornosti nezůstává ani publicistická činnost poslanců a jejich dobová sociální prestiž, jak se projevovala např. udělením různých vyznamenání a čestných občanství nebo povýšením do šlechtického stavu. Jednotlivé životopisné portréty poslanců jsou ve většině případů doplněny také jejich fotoportréty. Publikace je výsledkem náročného bádání a pátrání po mnohdy zcela zapomenutých osobnostech tehdejšího veřejného života a její snahou je přiblížit životní a politické osudy všech aktérů dobové sněmovní politiky.

Čtvrtý díl úspěšné publikace představuje reprezentativní soubor studií významných sociálních typů a profesí. Na základě důkladných biografií zajímavých osobností se odráží poválečná doba, zejména padesátá a šedesátá léta, kdy probíhaly komunistické represe a pokusy o společenské reformy. Publikace se zaměřuje na politické, ekonomické a kulturní poměry a jejich proměny, které jsou stále živé ve vzpomínkách pamětníků. Čtenáři se setkávají s postavami politiků, rolníků, spisovatelů, vědců, dělníků, vojáků a dalších, kteří v tomto období procházeli zásadními životními změnami. Na svazku se podílejí přední historikové a archivní pracovníci. Mezi příklady osobností patří šlechtic Hugo Mensdorff-Pouilly, advokát Jan Kober, ústavní soudce Vladimír Čermák, živnostník Josef Novák, řeholnice Marie Vojtěcha Hasmandová a další. Dále jsou zde příběhy zbrojáka Františka Hamra, předsedy zemědělského družstva Petra Lexy, příslušníků Veřejné bezpečnosti, dělnice Antonie Kloboukové, učitele a jazzmana Gustava Broma. Publikace také zachycuje osudy básníka Jana Skácela, univerzitních studentů Jaroslava Mezníka a Renaty Svačinové, a příběhy romských elit Antonína a Bartoloměje Daniela.

Životní osudy hraběte JUDr. Václava Kounice (1848-1913) se autorům staly východiskem pro analýzu postojů a postavení šlechty konfrontované s důsledky demokratizace, nacionalizace a sociální radikalizace na sklonku habsburské monarchie. Václav Kounic jako jeden z mála příslušníků rodové aristokracie dal před exkluzivitou života v uzavřené privilegované vrstvě přednost včlenění do občanské společnosti. První část knihy je věnována osobnosti Václava Kounice, jeho rodině a jeho veřejné činnosti i vztahu k některým osobnostem uměleckého prostředí, druhá část se soustřeďuje na působení šlechty v politice, hospodářství, veřejném životě a kultuře a její adaptaci na modernizační změny v monarchii, do třetí části jsou v souvislosti s Kounicovou podporou českému studenstvu zařazeny kapitoly, které přibližují předpoklady vzniku vysokého školství a vůbec vzdělávání na Moravě a také poměry a život studentů v uvedeném období.

Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století. Jednotlivé příspěvky publikace rozebírají pojem sekularizace a možnosti jeho užití v různých humanitních oborech a přinášejí konkrétní výsledky výzkumu domácích i zahraničních historiků a sociologů. Čtenář se může seznámit s řadou inspirativních podnětů, které se týkají politizace českého a moravského venkova, vytváření konfliktních stranických linií, venkovského „konzervatismu“ se specifickým prožíváním času a prostoru, náboženské symboliky, sporů mezi školou, farou a obecním úřadem, případně problematiky antiklerikalismu. Sedmnáct dílčích příspěvků představuje reprezentativní soubor, jenž navazuje na otevření diskuse v podobě knihy Sekularizace českých zemí v letech 1848–1914 (CDK, Brno 2007) a který bude mít pokračování ve zkoumání sekularizace dělnictva ve středoevropských městech.

V pořadí již třetí díl reprezentativních publikací věnovaných fenoménu Moravy a vývoji sociálních i profesních typů v moderní době. Po souborech mapujících 19. století a první polovinu 20. století je autorským kolektivem pod vedením profesora Jiřího Malíře analyzována epocha osvícenství a její moravská specifika. Před čtenářskýma očima defilují osobnosti, které se různým způsobem orientují vzhledem k trendům doby – modernizaci, rostoucímu státnímu vlivu a germanizaci, společenstevním a kulturním změnám. Přínosem kolektivní monografie však nemá být pouze pohled na zajímavé osoby a jejich svět, ale především metodicky inovativní přístup k tématu, který by zachytil problematický a ambivalentní vztah starého a nového řádu na sklonku 18. století.

Publikace z řady postkonferenčních sborníků nabízí komparativní pohled na roli Brna v rámci sítě měst rakousko-uherské monarchie, přičemž zahrnuje oblast politiky, hospodářství, kultury, migrací a sociálních vazeb. Současně publikace v této souvislosti poukazuje na obrovský kulturní význam Vídně pro celou tehdejší podunajskou říši.

Sekularizace je pojem, jímž se označuje postupné mizení náboženství z veřejného prostoru na základě určitých dějinných trendů, či záměrné odstraňování náboženství z tohoto prostoru. Historikové zkoumají sekularizaci v Evropě především třemi směry: v prvé řadě je zajímají velké revoluční události, nejvíce Francouzská revoluce, za druhé různé "kulturní boje", v nichž jsou významnými aktéry státy, jejich politické reprezentace, národní církve i instituce papežství; za třetí se věnují rozboru moderní doby a představám vědeckého uspořádání společnosti, rozvoji ideologie pokroku a plíživým "formám" sekularizace, při nichž mizí náboženské normy z norem právních.

Pohled do minulosti národnostních sporů v různých částech Evropy dostává po zkušenostech z nedávných etnických a náboženských konfliktů nový rozměr. Platí to i o moravském vyrovnání, resp. moravském paktu z roku 1905, který ve své době tím, že se v něm poprvé v praxi uplatnily některé principy napomáhající soužití národnostně smíšeného obyvatelstva, představoval významný pokus o národnostní smír v lůně mnohonárodnostní habsburské monarchie. Předkládaný sborník představuje první opravdu komplexní zpracování dané problematiky.

Soubor studií předních historiků i archivních pracovníků, jejichž biogramy zajímavých osobností působících na Moravě v době velkých společenských změn analyzují profesní a sociální vývoj těchto lidí. Na jejich příkladu se ale též zobrazují strukturální změny zemské společnosti v jejích rozličných vrstvách. Editorský kolektiv pod vedením profesora ­Jiřího Malíře se i tentokrát pokusil využít moderních metod sociálně-kulturní historie a prohloubit poznání života různých společenských skupin a sociálních typů. Před čtenářem defilují známé i polozapomenuté postavy dějin, jejichž životní osudy dokládají pestrost a v mnohém aktuálnost života našich předků i jejich odkazu.

Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě, pro něž se půda nižších samosprávných svazků ukazovala jako zvláště významná. Mnozí historikové v této souvislosti dokonce hovoří o „škole demokracie“, kterou představoval především obecní a okresní stupeň samosprávy z hlediska přechodu od stavovské společnosti ke společnosti občanské. Ve sborníku lze nalézt jak obecné příspěvky bilancující stav bádání ve středoevropských zemích, příspěvky metodologicky a kulturně-historicky orientované, které otevírají zájemcům o tuto problematiku nové přístupy a horizonty, a v neposlední řadě příspěvky spojené s konkrétními městy – např. Brnem, Moravskou Ostravou, Opavou, Prostějovem, Táborem nebo Znojmem.

Napoleonské války zásadně ovlivnily politickou mapu Evropy a hluboce zasáhly tehdejší společnost. Reflexe těchto událostí a jejich vliv na proměny společenských struktur se staly předmětem zájmu historiků a badatelů. Příspěvky v tomto svazku se zaměřují na vztah válek a formování moderních národů ve střední Evropě, zkoumají vliv na české národní obrození a jeho představitele, a analyzují francouzskou emigraci v českých zemích. Dále se zabývají odrazem historických událostí přelomu 18. a 19. století v historiografii a školních učebnicích různých období a režimů. Zvláštní pozornost je věnována ztvárnění napoleonských válek ve filmu, výtvarném umění a hudbě. Specifickou tematiku představují soudobé kroniky, zejména z selského prostředí, a lidové písně reflektující vojenské pohyby a významné válečné úspěchy či neúspěchy. Sborník zahrnuje příspěvky renomovaných domácích i zahraničních odborníků, včetně mladších badatelů. Vznikl ve spolupráci Muzea Brněnska a Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy na Masarykově univerzitě a je prvním svazkem nové ediční řady zaměřené na kulturu ve střední Evropě.

Dvoudílná publikace je výsledkem několikaleté práce početného vědeckého autorského kolektivu. Monografickým způsobem zachycuje dějiny všech významnějších politických stran a seskupení na našem území od vzniku a konstituování prvních politických subjektů počátkem šedesátých let 19. století až po nejbližší současnost a spojuje hlediska historická, politická i sociologická. Zaplňuje tak dlouholetou, negativně vnímanou mezeru v naší historiografii a svým rozsahem, kvalitou i způsobem zpracování poslouží jak odborníkům a studentům, tak laické veřejnosti. Kromě toho, že přináší řadu zcela nových poznatků, uvádí též na pravou míru mnohá fakta, jež byla v minulosti dezinterpretována či zamlčována. Publikace je doplněna rejstříky a obrazovou přílohou v každém z obou dílů a rozsáhlou výběrovou bibliografií.

Dvoudílná publikace je výsledkem několikaleté práce početného vědeckého autorského kolektivu. Monografickým způsobem zachycuje dějiny všech významnějších politických stran a seskupení na našem území od vzniku a konstituování prvních politických subjektů počátkem šedesátých let 19. století až po nejbližší současnost a spojuje hlediska historická, politická i sociologická. Zaplňuje tak dlouholetou, negativně vnímanou mezeru v naší historiografii a svým rozsahem, kvalitou i způsobem zpracování poslouží jak odborníkům a studentům, tak laické veřejnosti. Kromě toho, že přináší řadu zcela nových poznatků, uvádí též na pravou míru mnohá fakta, jež byla v minulosti dezinterpretována či zamlčována. Publikace je doplněna rejstříky a obrazovou přílohou v každém z obou dílů a rozsáhlou výběrovou bibliografií.

Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků (J. Malíř, P. Marek, M. Myška, C. Nečas, J. Pešek aj.) z univerzit, muzeí, archivů a pracovišť akademie věd na téma sociálního a profesního vývoje obyvatelstva v 19. století. Kompaktní dílo staví na prolínání zemského faktoru, velkých sociálních a kulturních dějin a na typologické biografii zajímavých osobností, vše v kontextu vývoje celé střední Evropy. Do sborníku byly např. zařazeny texty na téma „šlechtic“, „rabín“, „advokát“, „vinař“, „potulný divadelní umělec“, „četník“ nebo „prostitutka“.

Sborník z pracovního setkání historiků k 80. výročí bitvy u Zborova

Shrnutí vývoje českých politických stran na Moravě v uvedeném časovém období.

Autor seznamuje čtenáře s mechanikou, technikou, minulostí i budoucností jízdy na kole od dětství do stáří.