Publikace přináší nejnovější zpracování našich národních právních dějin. Učebnice sestává z dvou částí: dějiny státu a dějiny práva. Výklad je doveden do roku 1989. Učebnice slouží pro předmět druhého semestru magisterského studia České a československé právní dějiny novověku.
The Next Generation of Legal Historians and Romanists: Collection of Contributions from the 2024 International Legal History Meeting of PhD Students
Monografie „Zánik Jugoslávie“ uceleně pojednává o komplikovaném „jugoslávském“ problému. Kniha nejprve rozebírá obecná státovědná východiska a institucionální, státoprávní a ústavní vývoj Jugoslávie. Rozebrána je specifická forma jugoslávské (kon)federace, jejího delegátského systému, rozsáhlé samosprávy, rotace funkcí, osoba maršála Tita jako významného elementu existence poválečné Jugoslávie, jazyka jako integrujícího prvku, armády a Svazu komunistů Jugoslávie. Těžištěm knihy je pak samotná otázka zániku Jugoslávie v letech 1990 až 1992 z hlediska státoprávního a ústavního.
Publikace přehledně shrnuje dějiny rodu Baťů, z nichž nejznámější byli průmyslníci Tomáš (1876 - 1932) a Jan Antonín (1898 - 1965), a dále stručně naznačuje historický vývoj Baťova koncernu do současnosti s přihlédnutím k rozdělení společnosti v důsledku vývoje po druhé světové válce. Těžištěm práce jsou dva právní aspekty spojené s koncernem Baťa, a to problematika jeho vlastnictví po tragické smrti Tomáše Bati a znárodnění koncernových společností po druhé světové válce v Československu, Bulharsku, Jugoslávii, Rumunsku a v Polsku. Analyzována je také poválečná situace v Maďarsku, Itálii a v Brazílii. Autor věnoval také pozornost rozhodovací činnosti soudů v Nizozemí, v New Yorku, Delaware a v Pensylvánii, které řešily otázku vlastnictví společnosti. Není opomenuta ani problematika extrateritoriálních účinků znárodnění a retribuce, když řízení ve věci J. A. Bati, Dominika Čipery, Huga Vavrečky a Albrechta Miesbacha měla vliv na vlastnictví akcií Baťa, a.s.
