Vratislav Slezák Knihy

V prózách tohoto svazku umělecky vrcholí střední údobí autorovy tvorby. Útlým románem Demian (1919), příběhem mládí Emila Sinclaira, postihl Hesse „nerv doby“ (Thomas Mann) a vypověděl mnoho o tehdejší mladé generaci, která zděšena ztrátou starých morálních hodnot, jež jí zničila první světová válka, hledala hodnoty nové. Román měl neobyčejný úspěch, a právě v jeho vyznění lze hledat důvod, proč se i další generace hlásí k Hesseho odkazu. Nevoli k měšťáckému světu vyjadřuje povídka Klein a Wagner, v níž se autor nejvíce přiblížil expresionismu. Mistrovsky napsané Klingsorovo poslední léto (1920) zkoumá umělectví jako možnost a způsob existence. Slavná próza o Siddhárthovi (1922) ztělesňuje touhu po duchovním životě a reflektuje autorovo studium východních učení, v nichž se pokoušel hledat východisko.

Svazek sdružuje tři díla: Lázeňský host (1925) je záznamem Hesseho léčebného pobytu v Badenu u Curychu a rozborem pacientových tělesných i duševních stavů s předznamenáním krize. Obdobně tematicky zaměřená je próza Cesta do Norimberka (1927), kde autor líčí své dojmy a vnitřní rozpoložení během přednáškového turné. Jako bilance krizí uplynulého desetiletí a pokus o formulování východiska z nich vznikl světově proslulý román Stepní vlk (1927). Poučen psychoanalýzou odhaluje spisovatel ponor ke kořenům vlastní osobnosti i snahu o překonání sváru ducha a pudů. Román vyniká neobvyklou strukturou, poetickou hrou fantazie i působivým prolínáním snu a skutečnosti.

Soubor pěti autobiografických novel (Příčina, 1975; Sklep, 1976; Dech, 1978; Chlad, 1981; Dítě, 1982), ve kterých se nejčtenější rakouský autor minulého i tohoto století vyrovnává formou "negativního" životopisu s traumaty, a současně zachycuje atmosféru poválečného Rakouska, je strhující tragikomickou výpovědí o světě. Bernhard hledá příčiny svého neštěstí, své plicní choroby, neutěšených rodinných poměrů i lidské nenávisti. Rozhodně si ale nebere servítky a bezohledně spílá všem, kteří jsou ochotni mu naslouchat.

Autor domyslil do konce Platonovu metaforu lidského vědomí jako jeskyně, v níž přikovaní zajatci jsou schopni vnímat pouze matné stíny věcí, ne věci samé. Jestliže pro dřívější racionalisty byla schopnost reflexe a sebereflexe zdrojem pocitu svobody a štěstí, pro pozdního racionalistu Dürrenmatta z ní vyplývá spíš pocit úzkosti.

The final volume of Reiner Stach's definitive biography of Franz Kafka delves into the complex personal, political, and cultural circumstances that shaped Kafka from his birth in Prague in 1883 to the onset of his literary career in 1910. This narrative explores the formative years leading up to his breakthrough with masterpieces like "The Metamorphosis." Rich in vivid details, it provides an intimate look at Kafka's German Jewish merchant family, his education, psychological growth, and sexual maturation, drawing from a wealth of sources, including unpublished family letters and early diaries of his friend Max Brod. Stach paints a colorful panorama of Kafka's world, highlighting the tumultuous politics and culture of pre-World War I Prague, where Kafka navigated a society on the brink of modernity yet rife with conflict. The biography captures the adolescent Kafka's experiences with anti-Semitism and nationalism, as well as his burgeoning interests in new technologies like film and aviation. It also examines his inclination towards the back-to-nature movement, rooted in the anxieties of his environment rather than mere eccentricity. This volume stands as a masterful account of how a boy from an old Central European monarchy evolved into a pivotal figure in modern literature.

Román, v ktorom autor hovorí o mladom človeku z alpskej dedinky, ktorý sa dostane na štúdia do Bazileja a hľadá si miesto v cudzom svete.

Túto knihu publikoval Hesse knižne v júni 1919 pod pseudonymom Emil Sinclair, pretože bol v Nemecku pre svoje protivojnové až pacifistické postoje počas vojny nežiaducim autorom. Po veľkom čitateľskom úspechu (8. dotlačí za pol roka) a uznanlivých recenziách kritiky získal aj Fontaneho cenu pre začínajúcich autorov. Následne priznáva autorstvo a kniha ďalej už vychádza s podtitulom ako naše súčasné vydanie. Už v roku 1925 vychádza 66. vydanie a už v roku 1947 presiahlo nemecké vydanie milión výtlačkov. V súčasnosti je kniha preložená do 28. jazykov. Tento román je príbehom priateľstva dvoch mladíkov v časoch pred nadchádzajúcou veľkou vojnou. Je aj príbehom hľadania nového, neskompromitovaného náboženstva a zmyslu života vôbec. Zo všetkých Hesseho kníh je Demian najviac ovplyvnený Jungovou psychológiou a symbolikou (Hesse bol Jungovým pacientom a neskôr aj priateľom). Veľký vplyv na text knihy mal aj psychoanalytik Josef B. Lang, dlhoročný Hesseho priateľ a terapeut, ktorý sa v knihe objavuje ako významná postava Pistorius. Publikácia obsahuje prvý raz slovensky publikovaný doslov Volkera Michelsa a vychádza v grafickej úprave Mareka Kianičku v luxusnej edícii Terra.

Výbor fejetonů, novinových článků, úvah a drobných próz, v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky i jejích současníků a především krásná i šílená tvář minulého století. Novinářka Tomanová-Weisová se vždy velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí, kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost. Tak kupříkladu zaznamenala příběh českého lékaře Františka Vaněčka, který v květnových dnech roku 1945 zachránil internované německé děti a odvezl je do bezpečí švýcarského velvyslanectví. V jiném textu zase vylíčila tragický příběh lidické ženy, jež přežila koncentrační tábor a po válce se setkala se svým domnělým ztraceným synkem. Doslov k českému vydání napsal rakouský spisovatel Erich Hackl.

Kultový román nositeľa Nobelovej ceny, ktorý ovplyvnil celé generácie intelektuálov, vyniká nezvyčajnou štruktúrou, jazykovým majstrovstvom i pôsobivým prelínaním sna a reality. Kniha je viazaná v imitácii kože.

Vrcholné románové dielo klasika svetovej literatúry a nositeľa Nobelovej ceny predstavuje príťažlivý, no najmä stále aktuálny fenomén európskej literatúry 20. storočia. Vďaka autorovej syntéze západnej a východnej filozofie býva označovaný za fantasticko-kritický či utopický román, prenikajúci do osudu jednotlivca a odpovedajúci na túžbu človeka po vnútornej vyrovnanosti a kultivovanej ľudskosti. Verše preložil Ladislav Šimon.