Miroslav Novák Knihy

Převyprávěno z japonských originálů. Soubor neobvyklých pohádek tolik vzdálených českému prostředí přivádí čtenáře do podivuhodného kouzelného světa v zemi vycházejícího slunce. Setkáme se zde s nejpopulárnější japonskou pohádkovou postavou Broskevníčkem, s mnichy, soudci, se spoustou chudých lidí i postav vznešeného původu, s řadou zvířat i nadpřirozených bytostí. Nezvyklou atmosféru pohádkových příběhů japonských hrdinů umocňují krásné ilustrace. Tři desítky pohádek převyprávěné podle japonských originálů doprovázejí nádherné ilustrace Jaroslava Šerýcha.

Básně, většinou krátká čtyřverší, jsou rozděleny do 12 oddílů, nazvaných jmény jednotlivých měsíců. Znakem, který je společný pro všechny, je protiklad trvalého a prchavého, a to nejen v poetických obrazech, ale i ve vztahu mezi tím, co slova bezprostředně vyjadřují a tím, k čemu poukazují. Bašóovy básně, zdánlivě tak těsně spjaté s životem přírody, jsou však také plny hluboké životní moudrosti a nutí čtenáře k zamyšlení.

Tato fotopublikace s fotografiemi Petra Sikuly přibližuje čtenářům ostravský městský obvod Poruba.

Cesta japonského chlapce za štěstím, takový podtitul nese klasická japonská pohádka. Krásný příběh, ale co zaujme nejvíc, je podoba knihy – nádherné ilustrace, mnohdy na dvoustranu, vyniknou v úctyhodném formátu (33,8 x 30,5 cm), pomyslnou třešničkou na dortu je ruční japonská vazba. Kniha vyšla pouze v limitované edici. Podle japonského originálu převyprávěli Zlata Černá a Miroslav Novák.

Pražské jaro poznamenalo nejen dějiny slovenského a českého národa, komunistických zemí a světového komunistického hnutí, ale vůbec konflikt mezi Východem a Západem, který určoval krátké dějiny 20. století. Tato sedmá autorova kniha je jeho adaptací z francouzského originálu, který mu vyšel v Paříži krátce před českou verzí, upravenou pro naše čtenáře. Zasazuje pražské jaro do širšího rámce etap rezistence proti komunistickým režimům. V úvodní části srovnává různé krize v komunistických státech. Ve druhé části autor interpretuje pražské jaro. Rozlišuje tři velmi odlišné roviny: a) působení politiků strany a vlády v ČSSR, b) aktivitu nekonformních spisovatelů, filozofů a žurnalistů, k nimž se brzy přidali bezejmenní, c) manévrování Sovětského svazu a jeho čtyř satelitů, které vyústilo v obnovení pořádku vojenskou okupací. Vrchol díla tvoří kritický rozbor iluzí reformních komunistů a revizionistických marxistů. Autor nazývá věci pravými jmény a nebere si servítky. Vysvětluje, jak se na pražské jaro (a sovětskou invazi) pohlíželo ze zahraničí.

Sborník kolektivu autorů v čele s Miroslavem Novákem a Tomášem Lebedou, který vyšel na sklonku roku 2004 v nakladatelství Aleš Čeněk. Tento sborník je velmi přínosný již tím, jaký cíl si autorský kolektiv zvolil, neboť nezkoumá problematiku volebních systémů izolovaně, ale v kontextu jejich případných účinků na stranické systémy a zejména v kontextu odborných i politických debat, které se ještě v nedávné době velmi intenzivně vedly v souvislosti s návrhem změny volebního zákona do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Tato učebnice je určena zejména vysokoškolským studentům sociálních a humanitních věd bakalářského a magisterského stupně. Jde o práci kolektivní a svým pojetím i rozsahem v českém prostředí ojedinělou. Je rozdělena do čtyř částí. V první části je politika vykládána očima nejrůznějších disciplín - od politologie přes filosofii, psychologii, antropologii, právo, geografii a ekonomii až po historii. Obsahem druhé části jsou úvody do vybraných subdisciplín politické vědy, jako je komparativní politologie, teorie mezinárodních vztahů a správní věda. Ve třetí části jsou zpracovány úvody do kvantitativních a kvalitativních metod v politické vědě, včetně tzv. kvalitativní srovnávací analýzy. Čtvrtá část pak pojednává o některých velkých tématech politiky, jako jsou stranické a volební systémy, národy a nacionalismus nebo demokracie a nedemokratické režimy. Učebnice tvoří vnitřně propojený celek, i když se názory, pojetí nebo hodnocení autorů jednotlivých kapitol od sebe mohou poněkud lišit.

Historie poznání tabáku a rozvoj kuřácké módy ve světě a u nás. Negativní vliv kouření na zdraví kuřáků i pasivních kuřáků.

Kniha se s důrazem na dílo a odkaz tří světově významných politologů – Maurice Duvergera, Giovanniho Sartoriho a Arenda Lijpharta – zaměřuje na důkladnou analýzu vývoje organizace stran, typů stranických systémů, jejich vztahů s volebními systémy a s nimi úzce spjatými modely demokracie. Díky tomu čtenář této kolektivní monografie pochopí, jak se moderní demokracie vyvíjejí a jak politická věda k různým alternativám vývoje přistupuje. Přesvědčivě se zde vyvrací řada mýtů, které nekriticky opakuje mnoho současných politologů. Je volební účast, jak to v řadě svých prací uvádí Lijphart, výtečným indikátorem kvality demokracie? Přeceňoval skutečně Duverger roli volebního systému k vysvětlení vzniku stranických systémů? Může i poměrný volební systém někdy snižovat počet stran, jak to tvrdí Duverger? Je Sartoriho koncepce politického středu opravdu zcela odlišná od Duvergerovy, jak italský politolog stále zdůrazňuje? Je Sartoriho kategorie „polarizovaného pluralismu“ anachronická? Přijímají dnešní krajně pravicové xenofobní strany demokracii? Provedl Lijphart v politické vědě „revoluci“ ve smyslu Thomase Kuhna? Hodí se konsensuální model pro všechny demokratické země a je skutečně lepší než model westminsterský, jak tvrdí Lijphart?

Jaká je role českého prezidenta při vládních krizích a ve sporech o zahraniční politiku? Nebylo by vhodnější zavést v České republice přímou volbu prezidenta? Jaké jsou vůbec způsoby volby prezidenta ve světě? Jaká je bilance francouzské "kohabitace" mezi prezidentem jedné politické orientace a vládou opačné politické tendence? V čem se liší formální i faktické postavení prezidenta v poloprezidentských systémech od prezidenta v systémech parlamentních? Osvědčila se přímá volba předsedy vlády v Izraeli? Jak se měnil poloprezidentský režim v parlamentní v Portugalsku? Jak se mění role prezidenta v Polsku a v Ukrajině? To jsou některé z otázek, kterými se zabývá tato monografie českých politologů pod vedením Miroslava Nováka a Miloše Brunclíka.