Dagmar Eisnerová Knihy

"Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit.

Obraz modernej doby videný očami dospievajúceho chlapca je strhujúcim dielom, v ktorom Franz Kafka brilantnou umeleckou formou rozvinul pocit ohrozenia obyčajného človeka odľudštenými spoločenskými vzťahmi. Obavy a úzkosť z modernej doby sú v jeho podaní rovnako aktuálne ako v čase vzniku románu. Cez pološero dlhých tieňov a rôznych interpretácií presvitá autor, ktorý dokázal s humorom hľadieť do tváre formujúceho sa nového sveta. Kafka bol výnimočným pozorovateľom, ale aj majstrom grotesky, aranžovania a predvádzania situácií, ktoré bez zbytočného psychologizovania mieria priamo do srdca príbehu. Vydanie: 1. slovenské vyd. Z nemeckého originálu preložila Perla Bžochová Esej "Kastrující stín svatého Garty" napísal Milan Kundera

Knížka – s podtitulem „Román románu“ – svým způsobem ojedinělá, protože v ní romanopisec provází čtenáře svou duševní dílnou a seznamuje ho s řadou zajímavých podrobností vzniku stěžejního díla svého stáří, románu Doktor Faust, a zároveň i s množstvím skutečností svéhoosobního života a osobnostmi, s nimiž se stýkal, i se soudobým děním světovým, politickým i kulturním.