Pavel Preiss Knihy

Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána, a současně také prvním velkým dílem umělecké kritiky a dějin umění. Vasari vypráví neuvěřitelně bohatý příběh italského renesančního umění, z něhož vycházel celý další vývoj výtvarného oboru. Nabízí portréty umělců italské renesance, počínaje Cimabuem, který působil ve 13. století, a vrcholí o tři sta let později Michelangelem, jenž byl Vasariho oblíbencem a přítelem. Vasariho kniha je prostoupena fascinovaným obdivem i ostrými kritikami. Její autor představuje umění jako skvělé životní dobrodružství, jehož protagonisté, kladní i záporní hrdinové, zažívají nejúžasnější příběhy – a než by se spokojil s nezáživným líčením, někdy si drama i přimyslí. Obdiv k výrazným individualitám a autoritám, který Vasarimu ubíral na originalitě jako malíři a sochaři, mu posloužil jako životopisci a přispěl k tomu, že Vasari ve svém literárním díle vytvořil moderní obraz umělce prostřednictvím příběhů pohybujících se na hranici mezi skutečností a fikcí. To podstatné s námi zůstává: autor touto svou knihou založil dějiny umění jako svébytnou nauku – Giorgio Vasari vynalezl dějiny umění.

Výpravná monografie jednoho ze slavných malířů baroka. Ukazuje život a dílo celé éry jeho života, a přibližuje životní kontext barokní doby, v níž malíř žil. Podrobně rozepsaný katalog, doprovází řada fotografií pláten, barevných, nebo černobílých.

Uměleckohistorická studie o jednom ze skvostů pražské barokní architektury.

V zemích habsburského soustátí, zakořeněných v starší tradici, docházelo k osobitějšímu pohybu uměleckého dění než v těch zemích, které se staly závislými na uměleckých formách utvářených na oficiálních akademických institucích císařské metropole. Třebaže i některé oblasti a místa v Čechách se ocitly pod tímto vlivem, svébytnost Čech zůstala větší. Z Vídně do Čech sice pronikaly významné osobnosti – jako J. M. Rottmayr (bezvýhradně ve službách Thunů), vídeňští malíři původem z východních Čech J. W. Bergl a F. Wagenschön, kteří zde zaujímají zvlášť poutavé postavení – a dílo absolventa vídeňské akademie F. K. Palka, jež se plně rozvinulo v Čechách a Sasku, avšak obrazy Palkova vrstevníka a uměleckého souputníka F. A. Maulbertsche byly do kostelů v Čechách objednávány jen zřídka. A tak se tento velmistr rakouské malby 18. století mohl v Praze, v klášteře na Strahově, představit až na samém sklonku svého života reprízou knihovního programu, který vznikl pro klášter v Louce na Moravě. Prostředí utvářené pražskou uměleckou družinou bylo na rozdíl od Moravy do jisté míry rezistentní k Maulbertschovu expresivnímu radikalismu. Právě působení F. A. Maulbertsche na Moravě a v Čechách ukazuje odlišné přijímání cizích vlivů uměleckým prostředím těchto zemí. Tehdejší umělecké dění je třeba chápat v širokém kontextu období velkého ideového přerodu osvícenského století.

Ve vzpomínkové knize vypráví o svém životě významný český historik umění Pavel Preiss. Popisuje rodinné prostředí, jehož kořeny vedou do míst jako je Guatemala či Rakousko, a období vzdělávání, zvláště pak autorovy zážitky z gymnaziálních let, spojených s tíživou atmosférou protektorátu. Ve vzpomínkách na vysokoškolské studium na poválečné Univerzitě Karlově se vrací k předním osobnostem nejen dějin umění, ale filozofické fakulty obecně. Popisuje napjaté poměry na fakultě, své učitele (A. Matějček, R. Vacková, J. Cibulka, J. Květ) představuje na základě osobních dojmů a zážitků. Značnou část knihy tvoří vzpomínky na Pomocné technické prapory, v nichž autor sloužil od roku 1950.

Monografie předního znalce českého a středoevropského barokního umění prof. Preisse věnovaná jednomu z nejvýznamnějších malířů této epochy mnohonásobně přesahuje autorovu práci z roku 1970. Preiss chronologicky a velmi detailně sleduje životní osudy a dílo Václava Vavřince Reinera, stejně jako dobový historický i myšlenkový kontext, z něhož jeho dílo vyrůstalo a těžilo, a zohledňuje moderní poznatky o tomto umělci. Vlastní text doprovází oddíl dokumentace, který soustřeďuje všechny známé archivní doklady k životu a uměleckým dílům Reinera, stejně jako kritický soupis malířových fresek, oltářních obrazů, olejových skic k freskám a obrazům, portrétů, kabinetních obrazů, kreseb a rytin vytvořených podle Reinerových předloh. V katalogu nechybí ani obrazy nezvěstné, neověřitelné či díla Reinerovi dříve mylně připsaná.

Fotografická monografie věnovaná mimořádnému dílu barokního umění vskutku celoevropského významu.

Za vzhledem, gestikulací i dikcí přísného badatele "německého střihu" je v Pavlu Preissovi duch bytostně hravý, okouzlený možnostmi hledání smyslu mimo přísné linie logiky a dokonce i oceňující poezii nesmyslu. Hravost tohoto typu je vždy výrazem existence prostoru odstupu od pouhých zákonů rozumu v mysli myslícího. Radost ze hry pak ovlivňuje i některé fáze a výkony jeho uměleckohistorické práce. Na počátku tohoto procesu je ochota přistoupit na "hru na svět", kterou dílo nebo soubor děl nabízí. Sleduje tak sdělení díla do nejmenších podrobností a ptá se po významu toho, co shledává. V tomto rozehrání však po odpovědi požaduje, aby nebyla bájí nebo báchorkou, ale aby vykázala všechny náležitosti historické "věrohodnosti". Před redukujícím pohledem chrání Preisse jeho respekt ke svébytnosti výtvarného díla a schopnost plně se poddat jeho povaze jako hry, nechat se jí vést i ve své vědecké práci a právě tak přivádět dílo ke slovu jazykem, který je podstatněji líčením a někdy i básní spíše než tvrzením, konstatováním či definicí.

S podtitulem Zámek Duchcov - Valdštejnská rodová galerie

Reprezentativně vypravená publikace podává slovem i obrazem výklad o architektuře a malířské výzdobě pražských paláců. Emanuel Poche, autor pojednání o architektuře, seznamuje s počátky pražské palácové architektury, všímá si královského paláce na Pražském hradě, sleduje pražsképaláce doby renesance, baroka, vrcholného a pozdního baroka, zmiňuje se o klasicistním období a věnuje pozornost pražským palácům 19. století. Pojednání o výzdobě pražských paláců je dílem Pavla Preisse.

František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách.

Historická studie o legendární postavě českého baroka Františku Antonínovi Šporkovi (1662-1738), potomku proslulého generála, který během třicetileté války získal velké jmění a hraběcí titul. Hrabě Špork vystupoval jako ostrý kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek tolerance, na jejichž podporu vydával knihy ve své soukromé tiskárně. Právě kvůli těmto knihám se dostal do konfliktu s oficiálními kruhy, který zkončil konfiskací knihovny a obžalobou z kacířství. Špork pak proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře M.B.Brauna) a jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním Kuksu a areálu zámku v Lysé nad Labem...

Reprezentativní publikace, vycházející k 500. výročí narození velkého renesančního sochaře, malíře, architekta a básníka, přináší výběr téměř 70 umělcových figurálních kreseb, které představují svébytnou součást rozsáhlé Michelangelovy tvorby. Obrazové části předchází úvodní studie, v níž autor pojednává o koncepci, typech a funkci renesanční kresby, o charakteristických rysech Michelangelových kreseb, a podrobný katalog otištěných reprodukcí.

I. vydání. Edice České dějiny, svazek 43. 180 čb a 12 barevných reprodukcí. Náklad 1500 výtisků.

Publikace o významném italském malíři 16. století představiteli pozdního manýrismu, působícím nejprve v Miláně, později jako dvorní malíř Ferdinanda I. a Maxmiliána II. ve Vídni a posléze jako dvorní malíř Rudolfa II. v Praze.Světovou proslulost tohoto malíře, také "přírodního filosofa a mága" (jak se ve svých autoportrétech předváděl), založily jeho "skládané hlavy", personifikace ročních dob, živlů (Oheň), také tímto způsobem vytvářenécharakteristiky postav (Sklepmistr, Kuchař apod.). Publikace obsahuje odborný výklad s životopisnými daty, poznámky a obrazovou část.

Reprezentativní publikace o Strahovské knihovně, jejích sbírkách a památkách.

Celkový přehled mnohotvárné umělecké aktivity Italů v Praze od počátku 16. do sklonku 18. stol., obsahující kromě vůdčí architektury také malířství, sochařství (především štukatérství) a různorodou sféru uměleckých řemesel. Autor v obsáhlé monografii podrobně přibližuje přínos italských umělců pro pražské prostředí od jejich příchodu za Vladislava II. Jagellonského po vyústění barokního umění v rokoko a klasicismus. Textovou část doplňuje řada fotografií a kresby rekonstrukcí a plánů. Práci uzavírá rozsáhlý soupis literatury, jmenný rejstřík umělců, místní rejstřík zmiňovaných lokalit na území dnešní Prahy i mimo ni a resumé v ruš. a fr.

V obsáhlé uměleckohistorické publikaci se autor pokouší postihnout podstatu manýrismu, který představuje samostatnou etapu uměleckého vývoje mezi renesancí a barokem. Zabývá se výkladem pojmu manýrismus, jeho duchovní atmosférou, pojetím makrokosmu a mikrokosmu v umělecké teorii a praxi, vztahem k přírodě, otázkami formy a prostoru v architektonické tvorbě, sleduje řád a fantastičnost v ornamentice, popisuje sbírky vzácností a přírodnin. Výklad doplňují četné reprodukce typických ukázek uměleckých děl tohoto období..

Dvoudílné Vasariho Životy zahrnují život a dílo takřka padesátky italských umělců z časového úseku tří století. Knihy jsou doplněny řadou reprodukcí a bohatým rejstříkem. V překladu Jana Vladislava (v tiráži uvedený překladatel pouze zaštítil překlad svým jménem).

Das Buch behandelt ausführlich die Maler des tschechischen Barocks und beleuchtet das Leben und Werk von Künstlern wie Karel Škréta, Petr Brandl, Maxmilián Kaňka, Antonín Kern und weiteren. In der textlichen Darstellung finden sich Medaillons der Autoren, während im bildlichen Teil ganzseitige Reproduktionen von Gemälden und Zeichnungen präsentiert werden.

Česká barokní kresba patří k celoživotním láskám prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc. (nar. 1926 v Praze), českého historika umění evropského významu. Tato kniha chce mimo jiné připomenout osmdesáté narozeniny muže, který celý svým životem a dílem dokazuje, že i za svízelných a intelektuálnímu rozvoji nepříznivých historických okolností 20. století bylo možné dosáhnout vynikajících vědeckých výsledků a zůstat přitom ve všech ohledech slušným člověkem. Národní galerie v Praze, v níž strávil profesor Pavel Preiss více než tři desetiletí svého plodného života, si připomíná jeho životní jubileum nejen s vděčnou vzpomínkou, ale i s hrdostí, že může navazovat na jeho dílo. Dílo, které ještě zdaleka nedošlo ke svému závěru.

11 page biography and 48 plates of his paintings