František Čermák (jazykovedec) Poradie kníh (chronologicky)

Obsah i zaměření knihy Korpus a korpusová lingvistika vystihuje v zásadě její název. Zabývá se korpusem, v moderní lingvistice teprve nedávno začínajícím, ale dnes už mohutným a vlivným jevem, jeho aspekty i navazující lingvistickou disciplínou, korpusovou lingvistikou. Podává vedle přehledu základních pojmů i zásady a metody práce s elektronickým korpusem a doplňuje ho ukázkami studií, které se k němu vztahují, i několika ukázkami jeho rozboru. Nabízí také relativně vyčerpávající bibliografii a stručný slovník pojmů. Kniha je koncipovaná jako úvod pro lingvisty, popř. i nelingvisty, i jako vhled do korpusové problematiky obecně, především však na základě Českého národního korpusu, u jehož vzniku autor stál.

Onomaziologický slovník zásadním způsobem doplňuje a sjednocuje dříve vydané čtyři díly Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Zahrnuje frazémy a idiomy všech čtyř vydaných svazků, které změněnou organizací a způsobem prezentace spojuje dohromady podle jednotného hlediska, a to významu. Většina tradičních slovníků nabízí svá hesla tak, že v nich hledáme abecedně podle výchozího hesla, resp. jeho formy. Tento slovník, který je onomaziologický a je vlastně tezaurem české frazeologie, vychází naopak od významu hesel a způsob hledání tedy převrací (místo od výchozí formy začíná od výchozího významu frazému a idiomu). Podle zvoleného konkrétního významu uvádí všechna hesla pro něj relevantní, která jsou uvnitř tříděná mj. podle toho, zda jde o přirovnání, výrazy neslovesné, výrazy slovesné.

V souborné knize Jazyk a slovník se představuje výbor menších studií z autorova padesátiletého přemýšlení o jazyce, zaměřený na oblasti klasické lingvistiky a otázky pojmenování v široce pojatém lexikonu. Důstojné místo zde zaujímají klasici moderní lingvistiky, především strukturalisté z Pražské školy, která ovlivnila domácí i světovou lingvistiku. Uváděny jsou významné osobnosti jako Ferdinand de Saussure a Vladimír Skalička, a základní pojmy jako synchronie–diachronie, funkce, opozice a další, které jsou dnes nezbytné. Obsáhlá typologická studie germánských jazyků představuje syntézu dobového učení. Výbor se také zaměřuje na Mathesiovo jazykové pojmenování v typologickém a srovnávacím pohledu, včetně jeho role v mluveném jazyce a opozice k syntaxi. Klíčová je metoda rozboru na základě korpusových dat a syntéza lexikografického metajazyka, včetně sémantického systému českých slovesných předpon. Nové příspěvky se věnují sémiotice slovníku a lexémů, typologii a zákonitostem lexikální syntagmatiky, zejména kolokacím. Kniha zahrnuje také příspěvky rámující jazyk a jeho užívání sociolingvisticky, kritizující český preskriptivismus a zdůrazňující funkčně nesešněrovaný mluvený jazyk, včetně obecných úvah o jazycích Evropy a pokusech o umělý jazyk.

Originální a dosud nikde neexistující systematický vhled do jazyka, který nabízí věrný a hloubkový pohled na povahu a chování takového typu slov jako najevo, vstříc, úkor, dokořán, kterým se nikdy pozornost nevěnovala. Vstupními zdroji pro tento slovník byl stomilionový korpus češtiny (SYN), frazeologický slovník a další zdroje; tato data byla zpracována několika programy a následnou manuální analýzou vedoucí ke konečnému tvaru. Takto se k uživateli dostává celkem 3623 monokolokabilních slov (slovních tvarů), vybavených především frekvencemi a to ve dvou podobách.

Tento slovník přísloví obsahuje téměř pět set nejčastějších českých přísloví dneška. Uvádí jejich podobu, současný význam i způsob užití. Běžná představa, že přísloví-tento prastarý útvar, který má každý jazyk-se v naší uspěchané době už neužívá či dokonce že nevznikají nová, neodpovídá realitě. Přísloví žijí i dnes, jakkoliv se jejich podoba i způsob užití pomalu mění a přibývají i nová. Součástí slovníku jsou také zaznamenané a většinou tedy autentické příklady použití přísloví, stejně jako výklad jejich významu i kontextu, ve kterém se s nimi setkáváme.

Systematický a úplný popis frekvenčního jádra češtiny po stránce všech jeho prostředků a způsobů, a to v rámci dosud opomíjené širší disciplíny, tvorby pojmenování. Popisují se tu především formální aspekty autosémantických slovních druhů (substantiv, adjektiv, verb i adverbií), významná pozornost se však věnuje i ostatním slovním druhům a poukazuje se na vzájemnou provázanost v rámci vlastní slovotvorby jednak bází a rezultátů, a jednak slovotvorby a kolokací (víceslovných pojmenování). KNIHA PŘINÁŠÍ akcent, tradičně jinde neuplatňovaný, na systémovost popisu zvláště po stránce paradigmatické vedoucí k přehodnocování řady slovotvorných prostředků. Ten je vyvažován pozorností věnovanou aspektům syntagmatickým, např. souvislostem s valencí slova. DO KNIHY JE ZAŘAZEN vedle hlavní slovotvorné části i málo známý a systematický přehled české morfématiky, kde se najdou poprvé i partie o obtížné české alomorfii.

Edice Studie z korpusové lingvistiky předkládá odborné laické veřejnosti nejnovější a staršími přístupy k jazyku nezatížené výsledky bádání v relativně mladém oboru lingvistiky. Jeho hlavní přínos spočívá v mnohonásobně větším jazykovém materiálu, než jaký měla k dispozici ještě lingvistická generace předchozí, v možnosti jeho počítačového zpracování, které je rychlé a jehož postupy jsou opakovatelné a tím také kontrolovatelné, a především v důrazu na živý jazyk a na skutečný a typický úzus, toto v protikladu ke školou opakovaným mýtům. Analýzy založené na takovýchto datech jsou jak objektivní, tak vyčerpávající. Příspěvky přednesené na konferenci Korpusová lingvistika Praha 2011. Tento svazek se prostřednictvím korpusu InterCorp věnuje srovnávání jazyků na základě paralelních korpusů, a navazuje tak na svazek z konference InterCorp z roku 2010.

Edice Studie z korpusové lingvistiky předkládá odborné laické veřejnosti nejnovější a staršími přístupy k jazyku nezatížené výsledky bádání v relativně mladém oboru lingvistiky. Jeho hlavní přínos spočívá v mnohonásobně větším jazykovém materiálu, než jaký měla k dispozici ještě lingvistická generace předchozí, v možnosti jeho počítačového zpracování, které je rychlé a jehož postupy jsou opakovatelné a tím také kontrolovatelné, a především v důrazu na živý jazyk a na skutečný a typický úzus, toto v protikladu ke školou opakovaným mýtům. Analýzy založené na takovýchto datech jsou jak objektivní, tak vyčerpávající. Příspěvky přednesené na konferenci Korpusová lingvistika Praha 2011. tento svazek se v prvním tematickém celku věnuje aspektům výstavby korpusů různého druhu, českých i zahraničních, jazykově obecných i specifických. Vedle převažujícího synchronního pohledu se tu však objevuje i příspěvek věnovaný problematice výstavby diachronního korpusu češtiny.