Frederick Copleston bol jezuitský filozof a historik, ktorý sa preslávil svojim monumentálnym deväťzväzkovým dielom "Dejiny filozofie". Toto rozsiahle dielo si kladie za cieľ predstaviť jasný a verný výklad filozofického myslenia od antiky po modernú dobu. Coplestonov prístup sa vyznačuje precíznosťou a spravodlivým zastúpením všetkých autorov, čo z jeho práce robí cenný zdroj pre pochopenie filozofických tradícií. Okrem svojej hlavnej práce sa venoval aj metaforickému skúmaniu náboženstva a metafyziky, hoci sám poznamenal, že takéto hlboké filozofické úvahy nie sú vždy komerčne úspešné.
Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Rozsáhlý mnohaletý redakční počin zamýšlí v českém prostředí zpřístupnit zásadní dílo nadčasového rázu. Jezuita Frederick Charles Copleston v sobě nezapře kus anglické kultury: harmonické vtipné slovo, odpovídající dlouhodobé praxi vyučujícího na světových univerzitách. Početné recenze, i napříč rozličnými filosofickými východisky, hovoří o „poctivém metafyzikovi, s otevřenou vnímavostí vůči všemu, co přichází jako podnětné“.
Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.
Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
The 11-volume series offers a comprehensive and accessible introduction to the history of philosophy, tailored for Catholic ecclesiastical seminaries. Written by an Oxford Jesuit, it presents detailed accounts of various philosophers, highlighting their contributions and significance within the philosophical landscape. This work serves as both an educational resource and a guide for understanding the evolution of philosophical thought through the lens of Catholic tradition.
Copleston, an Oxford Jesuit and specialist in the history of philosophy, created his history as an introduction for Catholic ecclesiastical seminaries. The 11-volume series gives an accessible account of each philosopher's work, and explains their relationship to the work of other philosophers. schovat popis