Antonín Přidal Knihy

Politicko-špionážny román Šakal je príbehom o jednom z množstva pokusov o atentát na slávneho francúzskeho prezidenta de Gaulla. Zavedie nás do polovojenskej teroristickej organizácie OAS, ktorú založili vzbúrení francúzski vojaci.

Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé. Editorem svazku je literární historik Jiří Opelík, který svazek doplnil zevrubnými komentáři, čtyřicetistránkovou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční zprávou. Kniha je důležitým svazkem, inspirujícím současné české překladatele krásné literatury, básníky a všechny ostatní zájemce o českou kulturu druhé poloviny 20. století. Vychází doplněna 26 unikátními fotografiemi.

Výbor z povídek amerického spisovatele, vlastním jménem William Sydney Porter. Povídky zachycují realisticky a s dobromyslným humorem společenské poměry na americkém středozápadě na konci 19. stol. Jeho portréty drobných lidí, zlatokopů, umělců i podvodníků jsou napsány bystře, svěžea s dojímavým vcítěním do jejich osudu. Autorovo humální a sociální cítění se nejvýrazněji projevuje v povídkách z New Yorku. Smysl pro paradox a pro hořký humor života, spolu se silným sociálním cítěním uchoval většině Henryho rozsáhlého díla svěžest a čtenářskou působivost. Obsah: Jeff Peters osobním magnetem, O chobotnici na břeh vysazené, Muž ve vyšším postavení, Prasečí morálka, Rukojmí, Ruka, která břídí svět, Příručka Herkimerova, Neviňátka na Broadwayi, Poctivost v umění, Katedra filantromatematiky, Jak oloupili vlka, Básník a sedlák, Purpurové šaty, Lakomý milenec, Vyšší pragmatismus, Důkaz, Hypotéza neúspěchu, Poťouchlé skotačinky života, Pimientské lívance, Jablko nepromluvilo, Exaktní věda o sňatku, Princ z pohádky, Napravení Jima Valentína, Kaktus, Poslední list, Nápoj lásky Icika Schoensteina, Kvadratura kruhu, Služba lásky, Policajt a chorál, Večeře u ..., Romace čumilů, Kyvadlo, Mlha v San Antoniu, Okouzlující profil, Souboj. Cena knihy v čase vydání: 15,80 Kčs.

Výbor textů z rubriky Kouzlo nechtěného (texty naivistických autorů vzniklé bez uměleckých aspirací), která si získala velkou popularitu koncem šedesátých let v časopise Host do domu. Antonín Přidal, editor knihy, rubriku redigoval až do roku 1970, kdy bylo vydávání Hosta z úřední moci zakázáno. Texty přichystané do dalších čísel tak zůstaly jen ve složkách. Nyní je můžete najít v knize, kterou doprovází barevné reprodukce z unikátní sbírky naivního umění prof. Antona Kollára. Kouzlo nechtěného je když z klobouku, odkud měla vzlétnout holubice, se vybatolí myš když před vojáky jako ze škatulky pochoduje státník v kalhotách nad kotníky když prodej kozy se vylíčí s řečnickým vzletem anebo slohem úředního šimla když učenec káže o řádu a drmolí páté přes deváté když rozevlátá láska se vyznává kostrbatě anebo v učesaných formulích když slova nestačí proudům vzpomínek a řítí se za nimi hlava nehlava když vedle velikánů kráčejících dějinami hopsají po svých trasách malinkatí kmáni a tak dál a tak dál a různě podobně.

Druhá knižní sbírka dramatických textů Antonína Přidala přináší pět her z přelomu tisíciletí – čtyři rozhlasové a jednu divadelní. Autor v nich důmyslně těží z možností, které nabízí rádio jako umělecké médium, i z prostředků komorní divadelní scény. Přidalův hrdina je společenský tvor, který se uprostřed všednodenního světa, mnohdy rutinního, dostává do konfliktu – se svou minulostí, se svými emocemi a tužbami – v kostce, se svým člověčenstvím. Je to hrdina dnešní doby – ve sváru se zvůlí moci, která ho tlačí k hranici anebo až za hranice lidské důstojnosti, a ve sváru se sebou samým. K vydání připravil: Pavel Drábek Předmluva: Miroslav Plešák

Básně vypovídají o životních pocitech generace, která dospívala za války a zbytek života prožila v totalitě. "V polovině osmdesátých let navrhl malíř Bohumír Matal, abychom některé své práce spojili do ucelených cyklů. Ne tak, aby se básně a kresby navzájem ilustrovaly, ale aby vytvářely řady spřízněné životním pocitem. Pocitem nahého v trní, dodal a napověděl tak název pro první z nich. K názvu druhého souboru - Hlavy nehlavy - nás přivedly hovory o tenké hranici, která dělí lidské věci od jejich popření. Další řady sr měly jmenovat Dvojice a Výkřiky. Bohumír Matal byl tímto plánem tak zaujat, že udělal všechno pro to, aby oba první cykly byly reprodukovány - péčí Jiřího Táborského (1987), Jana Fišera (1987) a Petra Janovského (1988) - v několika desítkách samizdatových výtisků pro naše přátele. Umínil si uložit originály co nejpečlivěji, "aby to bylo připraveno, až přijde čas". Toho času, urputně vyhlíženého, se nedočkal. Zemřel 7. července 1988 v Prudké u Doubravníku, ve svém mlýně, který býval pro tolik lidí světlým místem v černých hodinách a letech. Kniha SBOHEM ALE ČEMU zahrnuje (s několika textovými změnami) básně a kresby z cyklu Nahý v trní a Hlavy nehlavy. K nim jsou připojeny Dvojice, sestavené dodatečně v letech 1989-1991. Z původního výběru kreseb byla do tohoto vydání převzata většina. Podle malířova přání má prvá kresba každého cyklu předznamenávat téma příští řady. To, co je ještě před námi.

Hyman Kaplan, or H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N as he habitually signs himself, is a fictional character in a series of well-received, humorous stories by Leo Rosten, published under the pseudonym "Leonard Q. Ross" in The New Yorker in the 1930s and later collected in two books,

„Básnickou sbírku Antonína Přidala Zpovědi a odposlechy považuji za zásadní dílo nejen svého autora, ale i současné české literatury. Ve chvíli, kdy všeho je moc a nic nemá váhu, ozývá se — vím, bude to znít paradoxně — jasný hlas hluboké vnitřní meditace. Bez těkavé klipovitosti, bez sentimentality, bez takzvaného poetického oparu nebo kouřové clony, která tak ráda v divadle i na jevišti dnešního světa nahrazuje poctivě vyložené karty. Autor je přísný k sobě i k jiným, nic si neodpouští. Chce se dobrat odpovědi na otázky dotírající s věkem. Je v tom odpovědnost za život, v němž jsme „každý sám za sebe“, bez výmluv na nepravé sudičky, téma odcházení a zkoumavého nahlížení za obzor tohoto světa. Je to neúprosná poezie rozkoše i bolesti z myšlení, ale taky plná zvědavosti a údivu, překvapení. Vtipu ironického i dětsky hravého.“ Miroslav Plešák

Odehrává se převážně v Praze a nejmenovaném koncentračním táboře, a východiskem je předvečer 15. března 1939, kdy se zásadně mění osud několika stálých návštěvníků jedné pražské kavárny, převážně bankovních úředníků a Židů. Autorovým cílem bylo vytvořit s odstupem času panoráma, v němž doba a lidé navzájem prorůstají a které ukazuje jednotlivce tragicky zasaženého dějinnými událostmi.