Marek Jakoubek Knihy

Tématem sborníku „Romové a cikáni - neznámí i známí. Interdisciplinární pohled" editorů Marka Jakoubka a Lenky Budilové Romové a cikáni neznámí i známí (Interdisciplinární pohled) je „romská problematika“ ve velice širokém záběru. Vedle prací antropologických zde čtenář nalezne i studie z per sociologů, etnologů, historiků, lingvistů, romistů, demografů či politologů, a to jak zahraničních, tak tuzemských. Tematicky se tedy sborník dotýká celé řady oblastí: od (romské) identity a etnicity, přes výuku (romského) jazyka či otázky velikosti romské populace a jejího růstu v budoucnosti, až po problematiku soužití romské menšiny s majoritní společností v multikulturní perspektivě.

Tento sborník je primárně zaměřen na problematiku rodiny, příbuzenství a sociální organizace v tzv. romských/cikánských skupinách. Narozdíl od dosavadních prací se pokouší nahlédnout daný předmět v celoevropském, potažmo celosvětovém kontextu. Prostřednictvím statí od renomovaných autorů zabývajících se romskými/cikánskými skupinami v různých evropských zemích (Velká Británie, Španělsko, Česká republika, Slovensko, Bulharsko, Francie, Rusko) i v USA se autoři sborníku pokouší složit mozaiku rozmanitých sociálních skupin žijících v různých geografických i socioekonomických podmínkách, které se různými způsoby adaptovaly na okolní prostředí, nadíle však fungují podle vlastních specifických hodnot a norem. Přestože je mezi těmito skupinami řada odlišností, zejména v oblasti rodiny a příbuzenství vykazují pozoruhodné podrobnosti. Cílem publiklace je však nejen podat přehled o rozličných formách příbuzenských systémů a podob rodiny u RomůúCikánů v různých zamích Evropy i v USA, ale také pozastavit se nad charakterem sociální organizace těchto skupin a její odlišnosti od sociální organizace společnosti ne-romské/ne-cikánské. Cílem sborníku je tedy mimo jiné také snaha položit otázku, mají-li tyto skupiny kromě určitých obdobných kulturních rysů něco společného, existuje-li mezi nimi povědomí jednotného původu, sdílené historie a společného jazyka, a je-li tedy (například v současné Evropě) možné hovořit o vše-romské identitě.

Kniha analyzuje tradiční romskou kulturu, způsob života a uspořádání sociálních vztahů, polemizuje s dosavadními přístupy a ukazuje na faktory, které mohly způsobit, že se v této oblasti nedaří dosáhnout větších úspěchů.

Sborník obsahuje deset studií, přepisy dvou přednášek a dva doplňující texty. Zabývá se právními aspekty sociální exkluze, kriminalitou související se sociálním vyloučením, sférou příbuzenství v kontextu českých příměstských ghett, vyloučením z trhu práce a z toho plynoucími alternativními strategiemi obživy, mediální konstrukcí sociálně vyloučených, charakterem a účinností dosavadních „integračních“ politik a praxí, terénní sociální prací či reflexí konceptů sociálního vyloučení a tzv. kultury chudoby. Z důvodu omezené kapacity této recenze není možné věnovat se všem textům s takovou pozorností, jakou by bezesporu zasloužily, zaměříme proto pozornost na stěžejní problematiku celé publikace, totiž na ony Romy v uvozovkách a na problematiku sociálního vyloučení.

Myšlenkovou páteř této publikace, jejíž autoři jsou badatelé působící na poli sociální antropologie a příbuzných společenskovědních oborů, tvoří zejména snaha o kritické přezkoumání a znovupromyšlení ideových východisek multikulturalismu ve světle aktuálních teoretických koncepcí, které se hojně uplatňují v kontextu akademických i politických diskusí, jež na dané téma akcelerovaly v poslední dekádě. Sborník představuje tuzemský zdroj pro ty, které v debatách o identitě, kultuře, minoritách či politice uznání chtějí zaujmout teoreticky fundované stanovisko.... celý text

Kniha Teorie etnicity (čítanka textů) se zaměřuje na důležitost etnicity v českém sociálněvědním diskurzu, přičemž vyplňuje mezeru v dostupnosti klíčových textů, které formovaly debatu o etnicitě v západním světě. I více než čtvrtstoletí po otevření hranic neměli čeští čtenáři k dispozici reprezentativní soubor zásadních prací. Publikace přináší překlady 24 klíčových textů od poloviny 20. století až po současnost, které pokrývají základní teoretické přístupy k etnicitě a souvisejícím fenoménům, jako jsou kultura a multikulturalismus. Tyto pojmy jsou zásadní pro diskusi o současném světě, a porozumění jejich vzniku a různým kontextům použití je pro čtenáře cenné. S více než 700 tiskovými stranami nabízí kniha přehled hlavních linií a hranic relevantních diskusí o etnicitě. Zkoumá otázky jako původ etnicity, definice etnické skupiny, vrozenost versus získanost etnické příslušnosti, a vztah mezi kulturou, rasou a etnicitou. Také se dotýká konceptu sociální konstrukce etnicity a kritizuje primordialismus, čímž přispívá k hlubšímu porozumění této problematice.

Kniha se zaměřuje na etnické skupiny a identity, což je klíčové téma sociálních věd. Etnické fenomény a procesy zůstávají zásadními determinanty lidského světa, přičemž jejich význam přetrvává i dnes, ačkoliv se před sto lety předpovídal jejich zánik. Etnicita se projevuje nejen v hnutích původních obyvatel a menšin, ale také v jádru mnoha destruktivních válečných konfliktů posledních dekád. Tyto fenomény ovlivňují společnosti od každodenních interakcí na lokální úrovni až po mezinárodní vztahy. Pochopení etnických identit a skupin je klíčové pro porozumění současnému světu. Publikace představuje vývoj studia etnicity a aktuální diskurzy v této oblasti, přičemž se odkazuje na přelomovou práci „Ethnic Groups and Boundaries: The Social Organization of Culture Difference“ (ed. F. Barth 1969). V autorském týmu se nachází jeden z posledních žijících spoluautorů této práce, Gunnar Haaland, a významné postavy jako Thomas Hylland Eriksen a Miroslav Hroch, který je klíčovou osobností v oblasti nacionalismu. Dále přispívají mladší generace českých antropologů, Marek Jakoubek a Lenka J. Budilová.

Publikace zahrnuje 11 statí (z toho 10 překladů) věnovaných problematice etnicity, resp. nacionalizmu ve vztahu k Cikánům/Romům. Výbor je uspořádán jako určité the best of z toho, co na dané téma napsali přední společenskovědní badatelé ve světě za posledních 25 let. Vzhledem k diskuzi o „romské problematice“ v ČR a SR představuje výbor zajímavou a výrazně kritickou alternativu.

Sborník se zaměřuje na problematiku příbuzenských vztahů a sociální organizace romských skupin. Problematika vzájemných vztahů cikánských skupin a jejího vnitřního uspořádání je v ciganologických bádáních považována zcela po právu za problematiku klíčovou. Vedle těchto obecných témat se studie dále dotýkají také celé řady přilehlých oblastí jako je příbuzenství, rituální nečistota či vůdcovství v cikánských skupinách. Do knihy byly zařazeny studie zabývající cikánskými skupinami žijícími v rozmanitých částech světa, od Čech a Slovenska, přes Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Španělsko, až po Norsko a Kanadu, takže výsledný soubor představuje poměrně reprezentativní vzorek. Cílem tohoto souboru je pak, mimo jiné, také snaha uvést české ciganologické bádání do celosvětového kontextu.