Novela vyznacneho francouzskeho prozaika z roku 1937 lici s formalni vybrousenosti dvoudenni tragicky vyustene drama ctrnactilete dcery venkovskeho pytlaka Musky, ktera je obklopena bidou rodinneho prostredi, lhostejnostiskoly i krutosti a bezohlednosti dospelych. Symbolicky zapas dobra a zla v cloveku se odehrava na pozadi naturalisticky popisovaneho sveta chudych.
Povídka Evy Formanové, to je opravdu dobrý začátek. Na první práci je podivuhodně hotová, není v ní rozpačitých vycpávek, nemaskuje lyrikou neschopnost vytvářet děj a osudy herců této tragické komedie. Půdorysem povídky je trojúhelník jmen: Josef, Vojtěch, Františka. Nelekejte se, nejde ozbanalisovaný trojúhelník manželských nevěr, to by bylo opravdu málo pro tvůrčí ctižádostivost Evy Formanové. O co jde? Je to historie parasitní duše, rozpolceného ubožáka bez vůle, posedlého slabošským obdivem ke vzoru toho, který „uskutečňuje hrdinský sen." Uctívaný Vojtěch, výsměšný a dobyvatelský, jdoucí směle a jistě od úspěchu k úspěchu, je zrcadlem Josefova tragického opičáctví, jehož kolísání mezi uctíváním a nenávistí je hlavní kulisou děje. Toto okukování cizího života, toto uspokojení s plížením se ve stopách dobyvatelského protichůdce, tento konflikt pružné a lehké duše s těžkou a trpkou, je ve zkratce osnovou příběhu. A Františka? Zlá a ošklivá blíženkyně Josefova, jen jiná podoba jeho ubohosti, nenávistná držitelka ponižujícího tajemství Josefových masek - je tou třetí ve hře sil útkujících povídku. Hranice beznaděje je dosaženo. Hraný a lhaný život končí hanbou útěku, končí bez hrdosti ubohých - ale proč říkati všecko?
Le thème du livre est similaire à celui des autres œuvres de Mauriac : le sentiment d'isolement et d'angoisse de l'individu dans un monde de valeurs déchues, d'hypocrisie, d'égoïsme et de conventions stériles. Le choc entre ce monde et celui de la pureté morale, de l'amour et du dévouement, dont le symbole est le jeune Xavier, conduit à un drame qui culmine en tragédie en quelques jours.
Le récit se déroule dans la ville de Dorthe, dans le sud-ouest de la France, une région que Mauriac a déjà souvent décrite sous diverses formes. L'héroïne du livre, Agata de Camblanes, appartient à une lignée de femmes fortes et agressives, comme celles que l'on retrouve dans d'autres œuvres de Mauriac. Son profil psychologique rappelle celui d'Éléonore Dori, surnommée Galigaï, la confidente de Marie de Médicis, car tout comme cette femme de la fin de la Renaissance italienne, Agata, la manipulatrice de petite ville, utilise sa volonté indéfectible pour dominer les autres. Sa victime est Nicolas Plassac, qui présente également des affinités avec certains jeunes hommes de Mauriac, faibles et égarés. Cependant, au moment décisif, Nicolas trouve la force de se rebeller, échappant au pouvoir de cette femme convaincue de la toute-puissance de la volonté dans tous les domaines, même dans l'amour. Dans ce livre, Mauriac pénètre également dans les profondeurs de l'âme humaine, où se cachent des actes malveillants que la justice humaine ne reconnaît ni ne punit, et il s'approche une fois de plus de ses personnages faillibles, désireux de révéler dans leurs cœurs les traces d'une humanité abîmée.
„Jak krátký je život a jak rychle míjejí okamžiky, na kterých záleží! A nelze tyto kouzelné chvíle zasaditi do rámce let; stojí mimo čas, jsou to tóny nikdy nedokončené symfonie o životě na tomto světě. Pouze na intensitě života záleží; čtyřicet let, celý lidský věk není ničímu srovnání s jistou chvílí, v které byl před námi zdvižen závoj zahalující krásu.“ Retrospektivně psaný román zachycuje osudy dvou lidí ve spojení s velkým železničním neštěstím nedaleko Londýna. Jde v něm o nonkonformistického duchovního Howeta Freemantla a dívku z puritánské rodiny Elišku, jež nečekaně sblíží osudová láska k hudbě.
Historický román ze Staroegyptské říše, v němž autor popisuje nejprve studijní výpravu anglického šlechtice a německého učence do Egypta, nalezení a otevření dosud nedotčeného královského hrobu, skrývajícího mumii krásné egyptské královny. Podle zachovaného papyru vypráví se potom příběh této královny z doby egyptského zajetí Židů. Je to příběh tragické lásky kolísající mezi obdivem k faraónovi a obdivem ke krásnému židovskému zajatci
