Komorný románik Stretnutie sa zamýšľa na pozadí patriarchálneho fínskeho vidieka širšími problémami s všeľudskou platnosťou : láska, rodina,zmysel života.
Frans Eemil Sillanpää Knihy
16. september 1888 – 3. jún 1964
Frans Emil Sillanpää bol fínsky prozaik, ktorého dielo vykresľuje hlboko ľudské obrazy vidieckeho života a prírody. Jeho štýl sa vyznačuje poetickou citlivosťou a introspektívnym pohľadom na ľudské osudy, často so zameraním na tiché zápasy a emocionálne krajiny svojich postáv. Sillanpää zachytáva zložitosť života na fínskom vidieku, kde sa stretáva ľudská túžba s nevyspytateľnými silami prírody a osudu. Jeho písanie je poznačené pochopením pre zraniteľnosť a odolnosť ľudského ducha.
Básnický román, ve kterém se autor vyznává ze své víry v jedinečnost lidských osudů, v sepětí lidí a přírody, v identitu lidských a přírodních zákonů.
Román Umírala mladičká je vlastně historií úpadku selského rodu Salmelů, která je uzavřena vyprávěním jímavého osudu Silji, dcery posledního hospodáře Kusty Salmela. Otec, který pochoval její matku i dva starší sourozence, dokáže Silji připravit šťastné dětství. Po jeho smrti slouží jako děvečka na cizích statcích. Drsná skutečnost první světové války se odráží v jejím hlubokém vnitřním životě jenom jako zlý sen. Zážitek první, i když krátké lásky posiluje chřadnoucí dívku v posledním létě jejího života.
Román ve kterém autor umělecky vyjádřil svou teorii o nespoutanosti lidských citů a vášní.
Frans Eemil Sillanpää (1888–1964) hat mit »Jung entschlafen« seiner großen finnischen Erzählung einen weiteren Baustein zugefügt. Der Schwindsuchttod des 22-jährigen schönen Landmädchens Silja steht am Anfang des Romans und auch am Ende. Sein Untertitel lautete »Eines Stammbaums letzter Trieb«, und der Roman beginnt mit dem Unglück der Eltern, einfacher Bauern, die ihren Hof verlieren und nacheinander sterben. Silja, die einzige Tochter, muss sich nun als Dienstmädchen auf fremden Höfen durchschlagen, bis sie in den Haushalt eines freundlichen alleinstehenden Professors kommt. Dort erlebt sie zu Mittsommer ihre erste Liebe mit dem Studenten Armas, der zur Sommerfrische aufs Land gekommen ist. Armas zieht aber am Ende des Sommers in den Krieg und wird verwundet. Auch an Silja geht das Kriegsjahr 1917 nicht spurlos vorüber, sie gerät zwischen die Fronten, weil sie ihrer inneren Stimme der Menschlichkeit folgt und sich von keiner Partei vereinnahmen lässt. Auch Sillanpää schlägt sich auf keine Seite, sondern bleibt ganz nah bei seiner Protagonistin Silja, deren Schicksal wir Leser dadurch hautnah miterleben. Er lässt mit seiner unnachahmlichen Sensibilität für die Figuren aber auch für die Beschreibungen der Emotionen die Aufregung der ersten Liebe, die widersprüchlichen Gefühle in der Mittsommernacht und die Traurigkeit über das Scheitern so greifbar vor uns Lesern entstehen, dass wir uns mitten hineinversetzt sehen. Reetta Karjalainen hat erstmals die vollständige Fassung ins Deutsche gebracht, die uns Sillanpääs ganze Kunst der Einfühlung und der Zuneigung den Menschen gegenüber vor Augen führt.
