Alice Flemrová Poradie kníh

Sú chvíle, keď sa v našich životoch zrazu všetko zmení. Niečo sa stane, čosi sotva badateľné, a rieka, v ktorej odjakživa plávame, odrazu prúdi iným smerom. Hovoríme tomu kríza. Hlavnou postavou nového románu Paola Giordana je mladý muž, ktorý si myslel, že veda mu dá odpoveď na všetky otázky, no namiesto toho sa ocitol pred múrom ďalších otázok. A nielen on, ale aj Lorenza, Novelli, ktorý skúma tvar oblakov, kňaz Karol, ktorý nachádza Boha tam, kde ho nehľadal, temperamentná Curzia či Giulio. Tasmánia je román o vytúženej i obávanej budúcnosti, ktorú stále môžeme zmeniť, lebo ju celý život vytvárame.

Príbeh nezabudnuteľného priateľstva z fašistického Talianska, ktorý preložili do 32 jazykov ešte pred jeho oficiálnym vydaním.Monza, 1935. Francesca každý deň z mosta pozoruje dievča, ktoré sa hrá pri rieke s dvomi chlapcami. V meste ju volajú Špina, je vraj prekliata a prináša nešťastie. Francesca, ktorá pochádza z buržoáznej rodiny, obdivuje jej voľnosť. Uprostred severného Talianska, kde vládne fašizmus a silná mužská ruka, spojí dve celkom odlišné hrdinky nečakané priateľstvo, s ktorým nik nesúhlasí. Tvárou v tvár zneužívaniu a pokrytectvu sa Francesca od svojej novej priateľky učí, aké je dôležité nemlčať a neposlúchať. Spoločne musia čeliť každodenným nástrahám provinčného dospievania, aby napokon obstáli v rozhodujúcej skúške ich puta a dokázali odporovať násiliu a krutosti.Beatrice Salvioni živým a metaforickým jazykom sleduje nielen príbeh svojich hrdiniek, ale aj osud talianskej spoločnosti a postavenia žien v 30. rokoch. Od taliansko-etiópskej vojny až po všadeprítomný sexizmus Špina odhaľuje odvrátenú tvár dejín jednej krajiny a necháva prehovoriť tiché hlasy.

Souborné vydání novinových sloupků Alice Flemrové z let 2007 až 2011 s ilustracemi Reného Řebce. Pokud si myslíte, že překladatelé vedou nevzrušivý a monotónní život nad knihami a klávesnicemi, tyto sloupky, psané letech 2007 až 2011, by vás mohly vyvést z omylu. Třebaže pracují s fejetonovou nadsázkou, všechno, o čem se v nich píše, se skutečně stalo. Překládání krásné literatury totiž obstarává těm, kteří se mu věnují, bohatství – tedy jenom duchovní –, poznání, emoce, zábavu, adrenalin i dobrodružství. Svět se vyvíjí a proměňuje, jazyky též, ale překladatelské problémy a otazníky zůstávají ve své podstatě stejné. Pořád jde o to, jak poskládat stejný obraz z jiných dílků, jak zbudovat cizokrajné literární universum domácími jazykovými prostředky. Tahle knížka je hodně o italštině a o Itálii, ale je věnována všem těm, kdo čtenářům umožňují vstoupit do světů, které by pro ně jinak byly nedostupné.

Poznejte neobyčejné Munariho stroje zachycující nepotlačitelnou individualitu živých bytostí od komárů až po květáky. Bruno Munari, bezesporu jedna z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších osobností na poli průmyslové grafiky a designu dvacátého století, přichází s popisem strojů užitečných i neužitečných, ale dozajista neobvyklých: od ventilátoru s mávajícími křídly až po ještěří motor pro unavené želvy.

Satirický román Řím bez papeže psal Guido Morselli v roce 1966 jako sci-fi z blízké budoucnosti, odehrává se v naší nedávné minulosti a my ho dnes můžeme číst i jako výpověď o naší současnosti.Švýcarský kněz Walter se po třiceti letech, která uplynula od doby, kdy byl mladým seminaristou, vrací do Říma konce druhého tisíciletí. Čeká na audienci u papeže Jana XXIV., jenž po rozpuštění papežského dvora opustil Vatikán a přesunul se do malé venkovské rezidence. Při hledání ztraceného času Walter prochází chátrajícím věčným městem, které „přestává být starobylé, poprvé je staré“, a zapisuje své postřehy: katolická církev se snaží držet krok s dobou tím, že se „protestantizuje a zeseveršťuje“, a současně v jejím lůně probí­há rozkol mezi pokrokáři, z větší části ateisty, neboť „ateismus je svého druhu víra“, a tradicionalisty, pro něž jsou Bůh i ďábel dosud živí. O papeži, který má mimo jiné rozhodnout „arbitráž“ ohledně rozdělení vesmírných držav na Měsíci mezi USA a SSSR, se mezi lidmi šušká, že má snoubenku, ale že o něj projevila zájem i americká prezidentka Jacqueline Kennedyová — celibát katolických kněží byl totiž zrušen. Feministky usilují o resexualizaci prostřednictvím rozšíření ženských sekundárních pohlavních znaků, antropologové razí teorii o tom, že člověk pochází z klokana, mezi mladými kněžími je „spousta radikalismu a žádný strach z toho, že si budou protiřečit“, pluralismus je heslem doby, ale každý nonkonformní postoj se trestá ostrakizací…

Bylo nebylo… jednou v Benátkách v dubnu 1921: Corto Maltese ve snaze rozluštit hádanku, kterou mu v dopise zaslal jeho přítel spisovatel Frederick Rolfe, známý pod pseudonymem Baron Corvo, zde pátrá po záhadném talismanu, vzácném smaragdu s magickým nápisem, přičemž se propadne střechou na tajnou schůzi zednářské Velké lóže, zaplete se do šarvátky se skupinkou bojovných fašistů, je obviněn z vraždy, potkává slavného básníka Gabriela D’Annunzia, novoplatónskou filozofku Hypatii a rabína Melchisedecha. Sugestivní atmosféra nočních Benátek s jejich impozantními paláci, tajemnými zastrčenými dvorky, všudypřítomnými kočkami, kamennými lvy, a dokonce i Aladinovou lampou dodává Cortovu dobrodružství snový opar báje, ve které však maltský námořník neztrácí svůj pověstný suchý humor ani všudypřítomnou ironii.

Po manželovej smrti si Nives ťažko zvyká na samotu a ticho na vŕšku Poggio Corbello.Starostlivosť o gazdovstvo bez možnosti prehodiť s niekým slovo z nej robí prízrak. Noci sú najhoršie. Odrazu je tu riešenie: Džakomína. Obľúbená kvočka, ktorú si vdova nasťahuje k sebe. Všetky úzkosti odrazu pominú. Cíti sa povznesene, hoci na to nemá odpoveď: manžela nahradila sliepkou. Dokonca nadobudne pocit, že je šťastná…Až do osudového momentu, ktorý Nives prinúti urobiť zásadné rozhodnutie: zavolať veterinárovi Lorianovi Bottaiovi. Nasleduje telefonát dlhý ako sám život. Slovná výmena medzi Nives a Lorianom sa od záchrany urieknutej sliepky rýchlo uberie iným smerom. Cez nové interpretácie dávnych udalostí a starú nevraživosť sa predierajú na povrch stratené lásky, premrhané príležitosti, ťažké odhalenia a nezahojiteľné rany. Až kým nezaznie krutá otázka: Čo ak zistíme, že sme doposiaľ žili v nevedomosti o sebe samých?

Keď po otcovej smrti zdedí impérium Floriovcov jeho dvadsaťročný syn Ignazio, zachváti ho strach. Nechce byť otrokom slávneho mena, netúži obetovať svoj život pre Casa Florio. Navyše, svet naokolo sa mení až príliš rýchlo. Aj keď syn dáva zo seba maximum, uvedomuje si, že mať krv Floriovcov samo osebe nestačí na to, aby vynikol. Potrebuje niečo viac. Niečo, čo mali jeho starý otec aj otec a čo jemu chýba. Dokážu si Floriovci napriek tomu udržať svoju moc, bohatstvo a silné meno?Ignazio má podobne ako jeho otec po svojom boku silnú ženu, krásnu a nespútanú manželku Francu, ktorej rozprávkový život v pozlátke ničia rany krutého osudu. Stojí pri ňom aj jeho životom skúšaná matka Giovanna, tvrdá a zároveň krehká ako krištáľ, plná vášne, no túžiaca po láske. Tieto dve ženy sú v skutočnosti osou príbehu rodiny, ktorá na dlhý čas rozžiarila svet. Vďaka nim pochopíme, prečo je aj po toľkých rokoch život Floriovcov jedinečný, fascinujúci a nezabudnuteľný

"A marvelous new novel from the Pulitzer Prize winning author of The Lowland and Interpreter of Maladies--her first in nearly a decade. Exuberance and dread, attachment and estrangement: in this novel, Jhumpa Lahiri stretches her themes to the limit. The woman at the center wavers between stasis and movement, between the need to belong and the refusal to form lasting ties. The city she calls home, an engaging backdrop to her days, acts as a confidant: the sidewalks around her house, parks, bridges, piazzas, streets, stores, coffee bars. We follow her to the pool she frequents and to the train station that sometimes leads her to her mother, mired in a desperate solitude after her father's untimely death. In addition to colleagues at work, where she never quite feels at ease, she has girl friends, guy friends, and "him," a shadow who both consoles and unsettles her. But in the arc of a year, as one season gives way to the next, transformation awaits. One day at the sea, both overwhelmed and replenished by the sun's vital heat, her perspective will change. This is Jhumpa Lahiri's first novel she wrote in Italian and translated into English. It brims with the impulse to cross barriers. By grafting herself onto a new literary language, Lahiri has pushed herself to a new level of artistic achievement."-- Provided by publisher