Dagmar Bromová Knihy

Od nejstarší doby kamenné po práh vrcholného středověku.

Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů; bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrapu Mullerdómu a jeho tápavé pokusy nalézt ztracenou paměť. Brok se v tomto podivném světě ocitá bez vzpomínek či vysvětlení, navíc je vybaven neviditelností. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno i poslání – je detektivem, který má za úkol osvobodit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, bezcitného boháče Ohisvera Mullera. Brok prochází mrakodrapem jako panoptikem světa a nachází zde většinou jen lidské utrpení… Weiss se nijak netajil, že celý Mullerdóm je alegorickým zobrazením kapitalismu. Ondřej Neff v knize Něco je jinak jde ještě dál a soudí, že děj je ve skutečnosti symbolickým zobrazením vývoje „politického a etického poznání“ světa, jímž autor-intelektuál během války prošel. Dům o 1000 patrech má však také všechny rysy tzv. iniciačního románu, jehož adept je nucen vykonat pouť poznání, aby se mu skutečnost zjevila v jiném světle. V tomto případě jde hned o dvojí prozření – poprvé při osobní konfrontaci s Mullerem-symbolem a podruhé při poznání, že sen byl skutečností a naopak. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction... celý text

Román predstavuje život a tvorbu Jeana-Baptistu Poquelina, známeho pod menom de Moliére. Moliérov život bol bytost­ne spätý s doskami divadla, ustavične balansujúceho na po­kraji krachu a nemilosti mocných.

Trochu v tieni jeho slávneho románu Majster a Margaréta ostáva fascinujúca románová freska Biela garda. Toto veľkolepé dielo písal Bulgakov v čase, keď ľudský život nemal veľkú cenu – v čase občianskej vojny v Rusku po boľševickej revolúcii. V období, keď to zdanlivo nové a dobré vznikalo v močiaroch presýtených krvou tisícov nevinných obetí. Spisovateľova umelecká pamäť hľadala obrazy a postavy, ktoré by sa stali opornými bodmi vo všadeprítomnom chaose a smrti. Našiel ich v trochu nostalgických spomienkach na otcovu zelenú lampu v pracovni a kachlicovú pec – symboloch rodinného kozuba Turbinovcov. No spisovateľ postupne opúšťa múry domu, jeho pohľad sa stáva panoramatickým, výpoveď drsnejšou, ale o to úprimnejšou. Vtedy ešte mladý prozaik majstrovsky zachytil revolučné vrenie na Ukrajine a podal jeho neobyčajne plastický a autentický obraz. Vznikla tak veľkolepá freska, ktorá je porovnateľná azda iba so slávnym románom Borisa Pasternaka Doktor Živago. Udalosti vníma očitý svedok, kronikár a analyzátor, ale najmä citlivý umelec, ktorý cíti zodpovednosť za každé svoje slovo i svoju myšlienku. 1. slovenské vydanie.

Není to kniha o mlynářích, ani o pekařích, ba ani o zlodějích. Její hlavní hrdinové nejsou ani vymyšlené postavy z pohádek, ač leckteří z nich oplývali a oplývají i dnes bohatstvím přímo pohádkovým. Trefně se o nich vyjádřil Balzac : " Za velkými majetky se skrývají velké zločiny".V napínavě vylíčených příbězích, postavených na historicky ověřených faktech, zaznívají mnohá zvučná jména : Valdštejn, Rockefeller, Krupp.... A i když se dialogy našich hrdinů odehrály ve skutečnosti asi trochu jinak, co na tom záleží ? Autor obnažuje nejen lidský profil, ale i pochybné metody a cíle jejich snažení. Jak se mu to podařilo, posuďte sami.

Jeden z najpozoruhodnejších literárnych dokumentov z druhej svetovej vojny napísala dvaadvacetročná komunistka v cele smrti ženského väzenia vo Vratislavi pred popravou v roku 1943. Nie je len obrazom posledných dní jej života, ale aj výrazom hĺbky myslenia, cítenia a presvedčenia. Bilancuje v ňom svoj život, zamýšľa sa nad vzťahom k rodičom, priateľom a kamarátom, rekapituluje aj históriu svojej jedinej lásky, s ktorou sa ešte pred vojnou rozišla.

Kniha vzpomínek, osobních zážitků a příběhů generála A. Ressela