Oldřich Rafaj Knihy

Básnická sbírka zachycující krásu dní, velikost vesmíru a člověka, zachráněné české řeči dělníků a služek, ale i scény z každodenního života 80. let 20. století.

Svazek esejů a úvah se zabývá poslední vývojovou fází české literatury v letech 1980-84. 1.vydání.

Ein fesselndes Werk, das das Leben der tschechischen Gemeinde an der sprachlichen Grenze in der schönen Region Bezruč mit dem blauen Hintergrund der Beskiden beschreibt. Es ist eine Geschichte, die aus einer Vielzahl kleiner Details gesammelt wurde, gespickt mit erschütternden, düsteren Dokumenten der Dunkelheit und dennoch eine sonnige Zuversicht auf eine bessere Zukunft ausstrahlt. Es ist ein großes Werk eines Menschen, der sein Volk liebt, eines Menschen, der weiß, wie er ihm helfen kann und der dafür alle Hebel in Bewegung setzt. Es berührt Herzen und beeindruckt durch seine Echtheit und Kraft.

Monografie plasticky a čtivě přibližuje dnešnímu čtenáři významnou osobnost, která byla celým svým životem a dílem spjata s rodným Valašskem a pro poznání jedinečně krásného kraje, kdysi chudého a odlehlého, vykonala úctyhodně mnoho a doposud zůstává inspirativním příkladem. Dílo, které mimoděk podává také příklad, jak tvůrčím a účinným způsobem pěstovat a rozvíjet bohaté kulturní tradice vlastně každého regionu i jak napsat a vydat solidní příručku o osobnosti neprávem a k naší škodě zapomínané.

Verše Oldřicha Rafaje jsou politicky proklamativní, založené na černobíle prezentované polaritě světa, v tomto případě na téma nacistických zvěrstev z doby okupace a osvobození Československa rudou armádou.

Druhá část historické románové tetralogie (Valašský vojvoda, Jednou za slunovratu, Zbojníci, Živly), zabývající se hukvaldskými rebeliemi, vypráví o povstání poddaných třiceti vesnic na Hukvaldsku r. 1695, kteří se zbraní v rucevystoupili proti porušování císařského mandátu panem Harasovským, proti nelidským sociálním podmínkám, v nichž žili. Autor v široce rozvětveném románovém ději s řadou lidových rebelantských postav podává výrazný a přesvědčivý obraz dramatu poddanského povstání.

Výbor z poezie předního polského básníka přibližuje technicko-konstruktivistické pojetí skutečnosti, z něhož básník vyšel, vyjadřuje obdiv k novému životu po druhé světové válce, odráží složité společenské a kulturní proudy a zamýšlí se nad posláním poezie a smyslem života.

Básnická sbírka, v níž cit vyzbrojuje k pochopení polarity mezi radostí a smutkem, mezi krásou a ošklivostí a přivádí k vědomí, že člověk je fragmentem světa a že k jeho celistvosti přispívá jen svým dílem.

Sbírka převážně pravidelných rýmovaných veršů, v níž zasloužilý umělec reaguje na velká témata současnosti i na témata věčně lidská. V interview o ní prozrazuje, že jsou tu návraty do dětství, hledání pramenů, snivé průhledy do budoucnosti, setkání s přáteli i nepřáteli, láska i nenávist, svět barevný i podmračený i velká lidská naděje.

Výbor z povídek (Z kraje tmy, Nemilá povinnost, Řetěz, Síla bludu, Nepokoj, Příživník, Rajnochovo pokolení, Strýc Antoš, Poslední pastva, Manka, Horští lidé) významného povídkáře moravského Valašska, básníka aromanopisce. Povídky, v nichž pokračovatel nejlepších tradic mistrů našívenkovské realistické prózy - Raise, Hálka, Světlé, Mrštíků aj. - líčí na kontrastujícím pozadí krásné moravské krajiny střízlivý a často krutý pohled doživota, zvyků a tradic valašského lidu z konce minulého století a z prvních desítek století tohoto.

Básnická sbírka vyjadřuje angažovaný postoj k životu, zachycuje dojmy z cest po SSSR, vyznává se z obdivu k velkým osobnostem kultury a z lásky k rodině, domovu i rodnému kraji.

Výběr z recenzí a kritických úvah, publikovaných naším literárním vědcem střední generace v 80. letech.

Básnické medailonky zapomenutých hrdinů 2. světové války nesou stopy angažované poválečné tvorby.