Jaroslava Janáčková Knihy

Nový přehledný výklad české literatury v podání současných autorit literární vědy. Moderní příručka zahrnující celé české písemnictví je určena především zájemcům, kteří s učebnicemi rádi pracují sami a po svém, tedy náročnějším středoškolákům i posluchačům nižších univerzitních ročníků. Univerzitní učitelé a akademičtí vědečtí pracovníci, kteří ji sepsali, platí ve svém oboru, v české literární historii, za jeho přední představitele.

Soubor ukázek českých literárních děl, doplněný úryvky z korespondence, dobových kritických projevů i pozdějších ohlasů, pro období 19. století.

Soubor ukázek českých literárních děl, doplněný úryvky z korespondence, dobových kritických projevů i pozdějších ohlasů, pro období od romantismu do symbolismu 19. století.

Výbor povídek, především méně známých, hlavně z časopisů a novin za jeho dvacetiletou tvorbu.

Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně

Přehled autorů a jejich klíčových děl české literatury od třicátých let devatenáctého století. Kniha je doplněna přehledným jmenným i věcným rejstříkem.

Dílčí studie se soustřeďují na několik problémových okruhů – literární kulturu období tzv. bachovského absolutismu, intertextové vazby spisovatelčiny tvorby a na její soukromou korespondenci. Soubor studií na němž autorka, významná literární historička, pracovala více než deset let. Vedle interpretace knih jako je např. Babička nebo Divá Bára, se autorka tentokrát dostává i k drobnějším prózám.

Na pozadí revolučního roku 1848 zde autor líčí životní koloběh chodské vesnice a podává poutavý obraz národního zápasu sedláků.

Výběr ze dvou příruček a ze studií otištěných v časopisech, sbornících či samostatných publikacích.

Lamentace, výbor z korespondence Boženy Němcové, se soustřeďují na poslední desetiletí autorčina života, na dopisy s muži a mezi nimi právě na ty, v nichž autorka promlouvá vzrušeně o svém údělu a svěřuje se svým adresátům s jeho strastmi. Jejich látka vydala na drama o prologu a třech aktech, do něhož je náš výbor uspořádán. Dalšími aktéry tohoto dramatu jsou v našem výboru autorčiny adresáti - rodina, přátelé, podporovatelé - jimž se svěřuje s narůstající tragikou svého života. Temné pozadí tohoto vzrušeného dialogu zachycují v Lamentacích úřední projevy rakouské persekuce, které spoluurčovaly atmosféru autorčina posledního vášnivého střetnutí se životem.

Společné vydání dvou Jiráskových novel: MARYLA, jež je vedle "Filosovské historie" snad druhou Jiráskovou nejrozkošnější novelou, překypující šťastným, ryze jiráskovským humorem. Bylo jistě velkým uměním už jen nalézt dobu v husitství, jež by se pro takovou hravou a smavou novelu hodila. Ale Jirásek ji našel: dobu správcovství Jiříka z Poděbrad. Dobu, kdy dobouřily boje minulé a kdy nezačaly ještě boje budoucí. Maryla přímo kypí ryze historickým pozadím i osobami, již v ní nalézáme řadu nejzákladnějších Jiráskových představ a názorů na dobu husitskou, na které potom postavil i svá veliká díla. Dávala-li pak "Maryla" jeden pohled na dobu správcování Jiřího z Poděbrad, povídka ZEMANKA poskytuje takřka opačný, ač vznikla ve stejné době a jedná o téže době. Jirásek jako by zde, až v krutě smutné povídce, chtěl podat přímo dialektický protiobraz téže doby.

Otázka literární interpretace a konkretizace je prastará jako literatura sama, a úhlů pohledu v vhledu do literárního díla je tolik, že žádný není dostačující a každý poskytuje sdostatek prostoru pro čtenáře samotného. Literatura o Boženě Němcové je rozsáhlá, ať již řeší záhady spisovatelčina původu, či hodnotí její tvorbu, zejména fenomenální Babičku. Přesto stranou průzkumu zůstaly okolnosti vzniku tohoto erbovního díla,které v Čechách "detailně zná" snad i ten, kdo je nečetl. Okolnosti vzniku a vydání Babičky, nelehkou životní situaci Němcové, vztahy s přáteli, otázky objeveného překladu do němčiny, který Němcová autorizovala - to je nejnovější vhled přední znalkyně Boženy Němcové profesorky Jaroslavy Janáčkové.

Novoromantische Geschichte, die in Italien der 1880er Jahre spielt, wo ein außergewöhnlicher junger Tscheche nach Ruhe und verlorener Gesundheit sucht. Der Held ist ein typisches Beispiel für die dekadenten Strömungen am Ende des 19. Jahrhunderts. In seiner Heimat wird er von der Kleinheit und Trivialität der Verhältnisse erdrückt und flieht in den Dienst der Marine, getrieben von der Sehnsucht nach fremden Ländern. Doch die Rückkehr in die Heimat erfüllt ihn mit Bitterkeit und Enttäuschung. Bei einem Duell, in dem er sein geliebtes Vaterland verteidigt, wird er schwer verwundet und reist als Rekonvaleszent nach Italien. Vor seinem Tod findet er dort das Glück in der reinen Liebe zu einer italienischen Adligen, doch die Sorgen um das Schicksal seiner Heimat erfüllen seine letzten Stunden mit tragischer Unruhe.

Oživené hroby patří mezi nejvýznamnější díla Karla Sabiny. Jedná se částečně o autobiografický román, ve kterém autor popisuje i své zkušenosti z olomouckého žaláře, kam byl odsouzen na osmnáct let za protirakouský odboj. Kniha popisuje osudy několika politických vězňů různých národností, kteří tráví čas za mřížemi přemýšlením o útěku, vyprávěním si různých životních příběhů a rozborem společenské situace. Ale nejde jen o ponurý popis tehdejších kriminálů. Román má jistou nerudovskou lehkost a mnoho situací rozebírá s ironickým přimhouřením oka.

Idylický príbeh nevinnej lásky dvoch mladých ľudí sa odohráva koncom 19. storočia v kúzelnom prostredí južnomoravskej prírody a je najznámejším dielom Viléma Mrštíka. Dej knihy začína v 70. rokoch 19. storočia príchodom študenta práva Richarda Gregora na bál do Ostrovačic pri Brne, kde má strýka farára. Na tomto bále sa zoznámi so šestnásťročnou Helenkou, dcérou revírnika. Ríša žije v Prahe, kde študoval právo a býval u peknej mladej vdovy. Odchádza k strýkovi na faru, dúfajúc, že uvidí Helenku. Tá sa mu vyhýba, no nakoniec sa predsa len zblížia. Keď sa však Helenka dozvie, že Ríša býva u mladej vdovy, zatrpkne. Ríša sa navyše začne vytahovať nesympatickými svetáckymi historkami, čo komplikuje ich vzťah.

Poezie, texty a obrazový doprovod od různých českých spisovatelů, básníků a výtvarníků - vše ku chvále českého jazyka...

Kniha Živé prameny představuje v naší literatuře faktu zatím ojedinělé dílo.Vychází z analýzy konkrétních pramenů, z nichž čerpal Alois Jirásek při tvorbě své románové kroniky U nás. Přináší i rozsáhlý text lidového písmáka Celestýna Bydelského Pašerova zpověď.

Připravila a studii napsala Jaroslava Janáčková ; jazyková úprava textu Robert Adam ; výtvarné řešení textu a grafická úprava Tereza Veselá.

Soubor literárněhistorických studií Jaroslavy Janáčkové představuje významný příspěvek k dějinám české prózy a k objasňování jejích hodnot. Středem autorčiny pozornosti je předválečné období a prozaikové starších generačních vrstev (Nováková, Rais, Holeček) i mladších (Sova,Mrštík).

Publikace vydaná jako neprodejný tisk pro práci s knihou obsahuje různé studie a úvahy o Nerudovi a jeho sbírce Balady a romance. Jsou v ní i ozvuky na jednotlivé Nerudovy básně z této sbírky.

Kniha obsahuje medailón o autorovi a povídky připravené podle posledních vydání za autorova života, obsažených v různých svazcích Sebraných spisů Karla Klostermanna, které vycházely v nakladatelství J. R. Vilímka. Jedná se o tyto povídky: Na cestě k domovu Čaroděj, Zmizela Dva chytráci, Vánice V tísni Čemu se ve světě lidé naučí Mrtví se nevracejí Strýček z nebe Šupák Odysea soudního sluhy Výstřel v lese To byl špás!

Publikace přináší literární úvahy nad vybranými díly české literatury minulého století.

Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha) byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Kniha přínáší životopis, rozbor díla a v poslední třetině pak ukázky z díla Aloise Jiráska.

Uspořádala a doslov napsala Jaroslava Janáčková. Edičně připravil Alexandr Stich. 1. vydání v tomto souboru.

Román z vrcholného období spisovatelčiny tvorby zachycuje rozklad adamitské sekty a vášnivé blouznění jejích stoupenců na Skutečsku v 2. pol. 19. stol. Jako v jiných svých dílech opírala se Nováková i v tomto románě o bohatý faktický materiál. Neomezila se jen na vylíčení smrtelného zápasu rozkolnické náboženské sekty, ale zachytila v širokých záběrech i život kolem ní, takže román, zpodobujíci značný úsek z dějin východních Čech, je vskutku "největším sociálním obrazem autorčiným", jak jej charakterisoval Zd. Nejedlý. - Silně pesimistické ladění celého díla je podmíněno jednak chmurnou thematikou, jednak i duševnim rozpoložením autorčiným, již v době, kdy román vznikal (v letech 1903-1906), postihla ztráta dvou dětí. - K vydání připravil, ediční poznámkou a vysvětlivkami opatřil Rudolf Skřeček; doslov Jiří Honzík.

Darina je tělesně postižená dívka, do jejíchž nesnází autorka promítla vlastní zkušenost. Příběh ochrnuté dívky, která si doslova vyvzdoruje studium na střední a pak vysoké škole. Autorka neušetří hrdinku žádného problému v rodině či ve škole. Vede jí cíleně k aktivními postoji k životu. Dá jí poznat řadu zklamání, ale i potkat řadu hodnotných lidí.

Povídky od autorů Kubky, Vančury, Schulze, Kratochvíla, Karáska, Wintera, Jiráska, Olbrachta. Bezplatná prémie edice Slunovrat.

Druhý díl edice neznámých rukopisných, časopiseckých a sborníkových prací šumavského spisovatele.

Některá jména bývají v našich myslích spjata s určitým místem – Jakub Arbes a Smíchov patří k podobným spojením. Jeho spisovatelská osobnost je také známá sepětím s objevným žánrovým útvarem, romanetem – připomínajícím novelu s tajemstvím a také evokujícím atmosféru příběhů Edgara Allana Poea, kterého ostatně Arbes obdivoval. Život Jakuba Arbesa se v něčem podobal osudu postav jeho próz, a proto se první čtenářský výbor jeho korespondence nazývá Romaneto v listech. Nahrazuje aspoň výběrově tuto doposud chybějící část jeho sebraných spisů, které vycházely od 40. do 70. let minulého století, avšak nebyly vydáním dopisů nikdy doplněny. Sestavila: Jaroslava Janáčková

Kniha představuje první výbor autorčiných kratších statích publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosud netištěné.

Gabriela Preissová se do dějin české literární a divadelní kultury zapsala především jako autorka realistických dramat Gazdina roba a Její pastorkyňa, jejichž premiéra se neobešla bez bouřlivé odezvy. Přítomná monografie je vykládá nikoli sama o sobě, ale jako uzel v síti uměleckého dialogu a soustředí se nejen na literární texty a vztahy mezi nimi, ale i různé umělecké žánry a média. Doprovází ji výbor všech hlavních děl, kterých se výklad dotýká. A. Pitínský a básník Ivan Wernisch.

Studie Jaroslavy Janáčkové se nově vyrovnává se sporem o smysl Jiráskova díla, jenž neutichl za spisovatelova života i bezprostředně po jeho smrti a který vyústil v adoraci Jiráskovy tvorby v letech padesátých a v její odmítnutí v desetiletích následujících.