Ladislav Hradský Knihy

A regény 1907-ben jelent meg, és világszerte nagy sikert aratott, számos nyelvre lefordították, például Bulgáriától Dél-Koreáig. Olaszországban az irodalmi mítoszok közé emelkedett, tizenharmadik kiadását éri el, de nem kötelező tananyag. A történet a józsefvárosi Füvészkertben játszódik, mondanivalója pedig univerzális, így bárki számára érthető. Molnár Ferenc műve, a Pál utcai fiúk, érzékenyen ábrázolja a kamaszok világát, ezért kötelező olvasmány lett. Az 1890-es évek pesti gyerekvilágát lírai krónikaként dolgozza fel, több színpadi és filmes feldolgozása is készült, a legismertebb a Fábry Zoltán rendezte 1968-as változat. A főszereplők józsefvárosi gyerekek, akiknek a grund a szabadságot és a harc színterét jelenti. A történet két rivális banda küzdelmét mutatja be, akik a grundért folytatott harcot élet-halál kérdésének tekintik. A romantikus játékhadszíntér az író fantáziája által szimbólummá válik, ahol a fennmaradásért kell háborúzni. A gyerekek világának saját törvényei, szokásai és vezetői vannak. Boka és Ács Feri a két tábor vezére, míg Geréb áruló, és Nemecsek Ernő a hétköznapi kamasz, aki önkéntelenül hőssé válik.

Román o Rabovi Rábym je hodnoverným obrazom posledných desaťročí osemnásteho storočia v Uhorsku a opiera sa o historické skutočnosti. Hlavný hrdina románu naozaj žil a písal si denník o svojich dobrodružstvách a útrapách. Jeho denník poskytol autorovi námet na napísanie pútavej histórie, azda najobdivuhodnejšej, svojho druhu. Kto bol Ráb Ráby? Uhorský šľachtic pokrokového zmýšľania Mátyás Ráby bol skromným úradníkom pri dvore cisára-osvietenca Jozefa II., ktorý panoval v rokoch 1780-1790.

Stejně jako ostatní členové své generace byl autor zásadně ovlivněn revolucí 1848 a té věnoval knihu Synové muže kamenného srdce. Obálku a vazbu navrhnul Adolf Born.

Po úspěšném dívčím románu Karneval se seznamujeme s další prací populární maďarské autorky píšící pro mládež. Českým vrstevnicím Boriky je určen příběh čtrnáctileté Budapešťanky, která se cítí dospělou, ale brzy poznává, ževěk dospělosti se neřídí jen podle kalendáře.Spisovatelka využívá ve své literární činnosti cenných poznatků získaných stykem s mladými v průběhu pedagogické praxe. Pro čtenářky od 12 let.

Hlavným hrdinom knihy je tragikomická postava, pán nedeckého hradu hrabě Štěpán Pongrácz, ktorý si ešte koncom 19. storočia hrá na stredovekého oligarchu. Je to symbol ideí už dávno zasutých nánosem času, strůjce i oběť donkichotiády, v ktorej nepravdepodobné je všetko to, čo je pravda, a pravdepodobné len to, čo sa nestalo.

Poutavě psaná reportáž, založená na dokumentárním materiálu, líčí konec horthyovského režimu, nacistickou okupaci Maďarska, groteskní pokusy maďarských feudálů i fašistů o záchranu před postupující Sovětskou armádou i ilegální boj maďarských komunistů.

Sbírka básniček byla nalezena při exhumaci jeho těla z hromadného hrobu, kam byl pohřben po zastřelení maďarskými nacisty.

Z příběhů 14 lidí, kteří se sešli po deseti letech od maturity, skládá autor Tamás Bárány obraz poválečného Maďarska.

Lyrické básně, básně v próze, krátké povídky, ukázky z korespondence a životopisná črta přibližují čtenáři dílo a osobnost maďarského básníka z přelomu století, předčasně zemřelého v r. 1919.

Dvojice veselých maďarských pohádek - Ledové království a Cvrček.

Maďarský autor János Bacsó napsal svou knihu "Co se odehrálo za kulisami" jako strhující historickou reportáž. Pro jednotlivé kapitoly si vybral události, které jsou většinou známy jen v základních obrysech a jejichž souvislosti vypadly čtenáři v průběhu let z paměti. V jednotlivých kapitolách defilují někdejší "osobnosti" Hitlerovy třetí říše v úhelných okamžicích, ať už šlo o získání moci, či o vrchol jejich pochybné slávy nebo o poslední hodiny a minuty nacistického Německa, kdy začínaly krysy opouštět potápějící se loď. Bacsova kniha "Co se odehrálo za kulisami" se čte opravdu jedním dechem. Jistě si získá oblibu českého čtenáře.

Ústředním tématem tří satir je směšné velikášství chudnoucích uherských zemanů, jejich marná snaha zastřít úpadek vnějškovou okázalostí, jejich úsilí za každou cenu znovu dosáhnout pohodlného, blahobytného života.

Děj historického románu klasika maďarské literatury (1825-1904), představitele pozdního romantismu, se odvíjí na Slovensku. Ústřední postavou je krásná levočská žena Juliana Korponayová-Ghéczyová, která o silvestrovské noci r. 1710 zradila obléhané město, vydala je císařským vojskům askončila za to na popravišti.

Hrdinkou románu je jedenáctiletá dívenka. Žofinka je dítě s průměrným prospěchem, je hodná, plachá, citlivá, ale jakoby zakřiknutá. V nervózním a uspěchaném prostředí dospělých jí nikdo nerozumí a všechny její projevy se vykládají v opak: důkladnost jako těžkopádnost, charakter jako umíněnost, zvídavost jako lenost a upřímnost jako hloupost. Maminka je vědecká pracovnice v pedagogickém ústavu, ale své dcerušce nerozumí. Otec, lékař, jediný, s nímž si Žofinka rozumí beze slov, umírá náhle ve své ordinaci s jedinou nedopověděnou větou: "Řekněte Žofince..." A Žofinka se vydává na pouť za posledním otcovým vzkazem.