Kateřina Pošová Knihy

Stručný přehled filmové práce Jiřího Menzela.

Autentické životní vzpomínky poznamenané pobytem v německých koncentračních táborech. Knížka předkládá životní příběh překladatelky a filmové novinářky Kateřiny Pošové. Její autobiografické vzpomínky zaznamenala publicistka Pavla Frýdlová. Vzpomínky začínají na začátku 20. století na Slovensku, odkud Pošová pochází. V širokém záběru představují její širší příbuzenstvo, rodiče a prarodiče i celkově život v židovsko - maďarské rodině. Zásadní zlom do jejího života vnesla 2. sv. válka, během níž byla ona (i její rodina) deportována do Osvětimi a jiných koncentračních táborů. Zážitky z této doby popisuje autentický deník, který tvoří jádro celé knihy. Začíná v prosinci 1944 a je celý psaný tatínkovi, o němž autorka nevěděla, že v koncentračním táboře zahynul. Poslední část knížky zachycuje soukromý život po válce, manželství, rodičovství i profesní život překladatelky a novinářky.

Chcete mít prachy? Chcete zbohatnout? Určitý návod vám podá Rita Ratkai, která se zkrátka nenarodila jako milionářský spratek, ale spatřila světlo světa v jedné bídné proletářské čtvrti Budapešti. Je posedlá jediným cílem: vyhrabat se z tohoto prostředí za jakoukoli cenu a stát se milionářkou! Po maturitě pracuje ve zdravotnictví a v zahr. obchodě. Stane se letuškou a odtuď se vrhá na cizinecký cestovní ruch. Rita opravdu zbohatne, ale nakonec o všechno příjde a splácí mnohamilionové dluhy. Nekonvenční román je psaný v první osobě, poněkud vulgárním velkoměstským slangem. Autorka nás seznamuje s osudem Rity od dětství, od padesátých let do současnosti. Líčí s otevřeností, s trochou cynismu i humoru její zážitky, pocity, reakce, dojmy a názory. Jde o subjektivní dokument doby, popisující všední život v podmínkách "socialistického tábora" i "raného kapitalismu".

Bezosudovosť je Kertészova prvá kniha. Rodila sa ťažko a k čitateľovi sa dostala po mnohých peripetiách. Zdanlivo neosobný apatický úškrn, akým sa hlavný hrdina vyrovnáva s realitou v lágri, ba spočiatku priam nadšenie dospievajúceho chlapca, ktorý pokladal aj transport do neznáma za dobrodružstvo, vyvolával u potenciálnych vydavateľov rozpaky až pobúrenie. Autor nezobrazil problematiku holokaustu tradične - z morálneho či citového hľadiska, ale predstavil ju svojským jazykom rozprávača s autobiografickými črtami. (Zo záložky knihy)

Akcja Fiaska, jednej z części tak zwanej "trylogii ludzi bez losu", blisko związanej z Losem utraconym, rozgrywa się w latach pięćdziesiątych na Węgrzech. Starzejący się pisarz, alter ego autora, czeka na list od wydawnictwa, w którym złożył powieść o przeżyciach obozowych. Spodziewa się odmowy, ale kiedy książka zostaje ostatecznie przyjęta do druku, ogarnia go poczucie pustki - czuje, że utraci w ten sposób to, co miał najbardziej osobistego. Paradoksalnie, przeżyty koszmar okazuje się najważniejszym i najbardziej intymnym z jego życiowych doświadczeń. Fiasko, wydane po raz pierwszy w 1988 roku, to także doskonały obraz klaustrofobicznej atmosfery lat stalinizmu.