Kolektivní monografie věnovaná osobě a dílu Karla Havlíčka Borovského přináší odborné studie věnované literární a žurnalistické tvorbě Karla Havlíčka, jeho politickým aktivitám a rodinnému zázemí. Součástí je i několik studií zabývajících se Havlíčkovým „druhým životem“, a to jednak v kontextu s československým disentem sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, jednak v souvislosti s odrazem Havlíčkovy osobnosti a tvorby např. v české hudební kultuře.
Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života. Záznamy začínají událostmi prusko-rakouské války a pruskou okupací Čech, kdy Kalousek dokončil svá studia na filozofické fakultě pražské univerzity. Otevřeně líčí své zážitky, pocity a úvahy o výběru manželky a vztahu k rodině Františka Ladislava Riegra, u které pravidelně pobýval. Na počátku 70. let, jako čerstvý doktor filozofie, podpořil snahu české politické reprezentace o státoprávní vyrovnání, jehož krach znamenal konec jeho nadějí na profesuru českých dějin. Dalších deset let se živil jako učitel a redaktor staročeských deníků, mezitím se oženil a měl dva syny. S rozdělením univerzity v roce 1882 vznikla katedra českých dějin, na kterou Kalousek nastoupil. Bez zábran zachycuje své působení na fakultě, v historické obci a českém veřejném životě, kritizuje své oponenty a podrobně popisuje své vědecké ambice. Závěrečná léta života jsou zaznamenána útržkovitě. Deníky jsou významným pramenem k politickým dějinám a dějinám české vědy druhé poloviny 19. století, a poskytují cenné svědectví o životním stylu vzdělanostní elity české společnosti. Kritická edice je doplněna jmenným rejstříkem, obrazovou přílohou a genealogickými tabulkami Kalouskovy rodiny.
Kolektivní monografie je souborem příspěvků přednesených na stejnojmenné konferenci konané u příležitosti 200. výročí narození předního českého politika a mecenáše 2. pol. 20. století F. L. Riegra. Jednotlivé studie se snaží představit tuto osobnost nejen jako výraznou politickou postavu habsburské monarchie, ale i jako činovníka zasahujícího do české vědy a kultury. Rovněž rozšiřuje obzor o rámec jeho rodiny.
Pocta Jiřině a Erichu Rennerovým od jejich kolegů, přátel a žáků.
Sborník vydaný na počest manželské dvojice historiků a vyučujícím dějepisu na benešovském gymnáziu, manželům Rennerovým, přibližuje historii regionu.
- O „startujících profesionálech“ a „dobíhajících amatérech“
- František FRŇKA: Žižkovská kapslovna v letech 1825–1872
- Dagmar HÁJKOVÁ: František Veselý, Benešov a smrt Jana Masaryka
- Bohumil JIROUŠEK – Martina JIROUŠKOVÁ-HALAMOVÁ: Působení Bohumila Zahradníka-Brodského na Podblanicku
- Hana NOVOTNÁ: Vývoj spolkové činnosti na Vlašimsku ve druhé polovině 19. století
- Jaroslav PÁNEK: Kloudiáda aneb Lokální aféra kolem jedné recenze. (Střípek z mozaiky české „normalizace“)
- Josef PETRÁŇ: Liberalismus po selsku
- Daniel POVOLNÝ: 33. protitanková brigáda v Pesanech v srpnu 1968
- Eva PROCHÁZKOVÁ: Národopisná pracovnice Marie Kovářová (1910–1993). K úloze osobnosti v regionální práci ve 20. století
- Martin SLABA: Josef Kubík a Divišovští zpěváčci. Příspěvek ke kulturním dějinám Podblanicka
- Jaroslav ŠEBEK: Snahy o spirituální obnovu a její vliv na politické dění v meziválečném československém státě
- Daniel ŠTĚPÁNEK: MUDr. František Kriegel – muž pražského jara roku 1968
- Luboš VELEK: Benešovský poslanec Emanuel Engel (1844–1907). Politický a sociální profil politického vůdce
První díl edice deníků českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (18381915) přináší zápisky z let 1856 až 1866. Kalousek v nich přibližuje léta svých studií na české reálce v Praze, na pražské polytechnice a především na filozofické fakultě tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity. Hledání uplatnění nadaného, lečchudého mladíka z východočeského Vamberka se zde prolíná jak s dobovým vlasteneckým zápalem, tak s představami o optimálním zajištění své další hmotné existence. Tyto představy tehdy silně spojoval s výhodnou sňatkovou strategií, kdy mu byl příkladem František Palacký. S ním se Kalousek počátkem 60. let osobně seznámil a agilní mladík se zájmem o české dějiny Otce národa zaujal. Rozpor mezi vlasteneckými ideály a neutěšenou životní realitou J. Kalousek zprvu řešil vstupem do vládních služeb stal se redaktorem poloúředních Pražských novin. Odtud však vedla rychle cesta do Riegrova a Palackého deníku Národ, který vycházel v letech 1863 až 1866. Kalouskovy deníkové záznamy v tomto kontextu nabízejí zajímavé pohledy do fungování novinových redakcí na počátku obnovené ústavní éry v habsburské monarchii. Mimořádně zajímavou, rozsáhlou pasáž pak představuje Kalouskova mnohatýdenní cesta po rakouské Haliči a Bukovině, kterou podnikl v létě 1863 na pozadí krvavého povstání Poláků v tzv. Kongresovce proti Rusům. V českém prostředí se v této době jedná o unikátní svědectví o životě a poměrech ve východních provinciích habsburské říše. Navazující druhý díl deníků vyšel již v roce 2016 a oba svazky deníku doplňuje i paralelní vydání Kalouskovy vědecké korespondence (2019) v téže ediční řadě Nakladatelství Lidové noviny a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Kniha poskytuje vcelku komplexní analýzu, interpretaci a zhodnocení života a díla Karla Kramáře v širokém kontextu. Sledován je jako stranický vůdce, politik, první československý ministerský předseda či jako propagátor ideálu novoslovanství a rusofil, i jako martyr, object literární karikatury a rovněž jako průmyslník, finančník, stavitel nebo mecenáš a manžel.
Sborník příspěvků k 70. narozeninám Jiřího Raka, významného historika dějin habsburské monarchie, přináší na dvě desítky příspěvků věnovaných českým a rakouským dějinám 19. století. Pozornost je věnována např. osobnosti císaře Františka Josefa a jeho vnímání dobovou společností, dějinám nacionalismu, náboženství aj.
Kniha poskytuje vcelku komplexní analýzu, interpretaci a zhodnocení života a díla Karla Kramáře v širokém kontextu. Sledován je jako stranický vůdce, politik, první československý ministerský předseda či jako propagátor ideálu novoslovanství a rusofil, i jako martyr, object literární karikatury a rovněž jako průmyslník, finančník, stavitel nebo mecenáš a manžel.
