Josef Škvorecký Knihy

Krátko po vydaní teoretických štúdií o histórii a problémoch „čierneho žánru“ autor publikoval prvé vydanie dvanástich detektívnych poviedok, ktoré dokazujú, že vedecké poznanie o remesle môže byť v literatúre naozaj prospešné. Poviedky plne rešpektujú „pravidlá hry“, vyznačujú sa perfektnou kombináciou a skutočne spĺňajú požiadavky logiky. Avšak, čo by to všetko bolo platné, keby uspokojovali len svoju premeditáciu a duchaplnú konštrukciu, a nepremenili sa na sled podivuhodných dejov, ktoré vzbudzujú úžas a majú schopnosť premeniť okamih hrôzy na uvoľnený smiech. Škvoreckého poviedky sú naozaj neobvyklé a prelínajú v nich radosť so smútením v miere, akú prináša život sám. Bez nadsázky sa dá povedať, že tejto knihe nechýba nič z toho, čo očakávame od dobrej detektívky, ktorá sa bez výhrad hlási k svojmu „pokleslému typu“ rovnako ako k literatúre.

Druhý ze dvou souborných svazků z Levných knih.

Tři na sebe časově volně navazující prózy, které spojuje postava Dannyho Smiřického. V Prima sezoně Škvorecký líčí neúspěšné, ale vytrvalé mladické erotické pokusy septimána Dannyho i osudy jeho kamarádů z jazzové kapely v době okupace. Zbabělci jsou v podstatě deníkem osmi dnů květnové revoluce (4. – 8. 5. 1945), v malém českém městě, viděno očima „páska“ Dannyho s jeho nechutí k falešným frázím a nadšeně vlasteneckým gestům. Konec nylonového věku se vztahuje k období po únoru 1948, kdy pro Dannyho generaci náhle skončil věk obdivu k západní kultuře, k angličtině a jazzu, a začíná jiná a tvrdá realita.... celý text

Komplet 4 knih: Konec poručíka Borůvky, Smutek poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe. Jednotlivé svazky mají různá označení vydání a různá vročení. Když na počátku šedesátých let začal Josef Škvorecký psát první příběh Josefa Borůvky, obyčejného pražského kriminalisty s kořeny ve východočeském Kostelci, snažil se vytvořit „pouze“ inteligentní detektivku. Jenomže pohnuté období českých dějin se ani zdánlivě lehkému žánru ve Škvoreckého pojetí nemohlo vyhnout. A tak se po úspěchu první sbírky povídek nazvané Smutek poručíka Borůvky na scéně objevila zpěvačka Eva Adamová, která během svérázného koncertního turné po barech západního světa jen tak mimochodem řeší vraždy v knize Hříchy pro pátera Knoxe, a nakonec se ve dvou knížkách Konec poručíka Borůvky a Návrat poručíka Borůvky za čtenáři vrátil i starý kriminalista, který si další působení u normalizační policie neuměl srovnat s vlastním svědomím a podobně jako Josef Škvorecký odešel do kanadského exilu. Všechny čtyři knížky této řady Škvoreckého detektivních próz, vydané v edici autorových Spisů, nyní čtenářům nabízíme v tomto kompletu.

Podtitul: povídky z let 1946–1967. Výbor z autorovy tvorby zahrnuje povídky ze tří souborů – Sedmiramenný svícen, Babylonský příběh a Ze života lepší společnosti. Tematicky se povídky různí, najdeme zde příběhy humorné i nostalgické, satirické i meditativní.

Václav Havel (1936–2011) a Josef Škvorecký (1924–2012) patřili k nejvýznamnějším osobnostem české poválečné literatury i kulturního života. Oba autory spojoval mj. fakt, že si nikdy nezadali s komunistickou mocí: i na půdě progresivního Svazu československých spisovatelů v druhé polovině šedesátých let působili téměř jako outsideři. Nikdy se však osobně nesblížili. Josefa Škvoreckého možná svazovalo i vědomí, že v postavě světoznámého dramatika Hejla z románu Mirákl Havla příkře zkarikoval, a záhy si uvědomil, že „Dannyho pohled“ v tomto případě nebyl dostatečně pronikavý. Dopisy, které si vyměňovali od roku 1976 až do prosince 1989, kdy se stal jeden z adresátů prezidentem a druhý na čas jeho poradcem, přesto nejsou nezajímavé. Umožňují nám sledovat přípravu tří publikací, které manželé Škvorečtí Havlovi vydali ve svém nakladatelství SixtyEight Publishers, ale můžeme také nahlédnout do Škvoreckého strategických, nejen nakladatelských, ale i společenských, ba politických úvah. Z Havlových dopisů je zase zřetelně patrná postupná proměna zdvořilého disidenta ve velkorysou, ale cílevědomou a z hlediska soudobých dějin republiky nakonec vlastně klíčovou osobnost.

Zajímavé povídání J.Škvoreckého o životě a Americe. Cyklus cestopisných reportáží z autorovy cesty po Spojených státech v roce 1969. V sérii žánrových obrázků popisuje poměry na amerických univerzitách, vztahy mezi černými a bílými, život našich emigrantů v Americe, Pekelné anděly, mormony, americké sporty, lidové zábavy, rodeo a mnoho dalších zajímavostí z historie a současného života Ameriky.

Kniha vzpomínek a článků připomíná mnoho známých postav české i světové kultury 20. století. Vydání z roku 1988 v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers Toronto. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Hedviky Krejčí navrhla Barbora Munzarová.

Výbor z článků a knih Josefa Škvoreckého o kinematografii, psaných od šedesátých do devadesátých let dvacátého století buď česky, nebo anglicky pro západní časopisy a sborníky. Některé z nich (jako práce o J. Menzelovi z roku 1982) vychází zde vůbec poprvé. Spíše než o odbornou "filmologickou" literaturu jde o osobní konfese-vzpomínky na zážitky při sledování filmů, nejčastěji z dětství či mládí, nebo o volnější úvahy o zrodu filmové látky a jejích společenských okolnostech (práce o čs. filmové nové vlně, o King Kongovi, studie o Židu Süssovi).

Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti

Vypravěčem románu Příběh inženýra lidských duší (1977) je autorovo alter-ego Danny Smiřický, známý čtenářům Zbabělců, Prima sezóny, Miráklu nebo Tankového praporu. V Inženýrovi dospěl do středních let, žije v kanadském exilu a na torontské univerzitě vede semináře z anglo-americké literatury. Literární diskuse se studenty, vzdálenými věkem, životními postoji i názory, v něm probouzejí nostalgické, ale nikterak sentimentální vzpomínky na dobu, kdy byl v jejich věku - na protektorátní dospívání v Kostelci, nucené nasazení ve zbrojní továrně, naivní sabotážní akci, do níž se pustil, aby imponoval spoludělnici Nadě Jirouškové, ale i na pozdější osudy svých přátel, známých a vrstevníků z Kostelce a z Prahy. Mnohovrstevnatý román s propracovanou kompozicí tak s humorem a nadhledem vypovídá o středoevropské mentalitě, po historických zkušenostech ostražité a nedůvěřivé ke zjednodušujícím životním pravdám. PhDr. Alena PŘIBÁŇOVÁ, Ph.D.

„Že i za okolností, jaké vznikly po ruské okupaci 1968, česká literatura (tj. vážná česká literatura) existuje dále jako tištěná literatura, za to vděčíme dvěma lidem, kteří brzy po ruské invazi zřídili na opačné straně zeměkoule malé české nakladatelství,“ napsal Milan Kundera o Zdeně Salivarové a Josefu Škvoreckém v předmluvě k prvnímu vydání rozhovoru Karla Hvížďaly s paní nakladatelkou, který vyšel v nakladatelství Sixty-Eight Publishers jako 200. kniha. V roce 1993, kdy toto nakladatelství uzavřelo svou činnost, Karel Hvížďala doplnil rukopis o rozhovor s Josefem Škvoreckým, který 3. ledna 2012, v sedmaosmdesáti letech, zemřel v Torontu. Toto je třetí vydání, které má připomenout, že v době vládnoucí nenormality nikdo neudělal pro českou zemi víc než oni dva (Kundera) a že i v interview postavy nejlíp ožijí konverzací a situací, nikoliv popisem nebo pitvou, protože pitva se provádí jen na mrtvolách (Škvorecký).

Vypravěčem románu Příběh inženýra lidských duší (1977) je autorovo alter-ego Danny Smiřický, známý čtenářům Zbabělců, Prima sezóny, Miráklu nebo Tankového praporu. V Inženýrovi dospěl do středních let, žije v kanadském exilu a na torontské univerzitě vede semináře z anglo-americké literatury. Literární diskuse se studenty, vzdálenými věkem, životními postoji i názory, v něm probouzejí nostalgické, ale nikterak sentimentální vzpomínky na dobu, kdy byl v jejich věku - na protektorátní dospívání v Kostelci, nucené nasazení ve zbrojní továrně, naivní sabotážní akci, do níž se pustil, aby imponoval spoludělnici Nadě Jirouškové, ale i na pozdější osudy svých přátel, známých a vrstevníků z Kostelce a z Prahy. Mnohovrstevnatý román s propracovanou kompozicí tak s humorem a nadhledem vypovídá o středoevropské mentalitě, po historických zkušenostech ostražité a nedůvěřivé ke zjednodušujícím životním pravdám. PhDr. Alena PŘIBÁŇOVÁ, Ph.D.

Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti

V podstatě autobiografický román u nás známého autora zejména zfilmované novely Osamělost přespolního běžce. Je to příběh chlapce z proletářské rodiny, který po tvrdém dětství nastoupí dráhu dělníka, odejde později jako britský voják do Malajska a vrací se do Anglie duševně uzrálý a zkušenostmi vyzbrojený s vědomím, že má nyní v ruce klíč ke dveřím života a že „stačí, když pak jen napne příslušné svaly a ty dveře otevře“. Doslov napsal Josef Škvorecký.

Detektivní epilog; v Praze, kterou po sametové revoluci navštíví Anna Lomnická s dcerou Lucií, došlo k jedné sebevraždě (?), která se ale nepozdává jak vyšetřovateli, tak Anně.

spisy 32a korespondence 2a. Korespondence J. Škvoreckého a L. Dorůžky ze tří let po sametové revoluci osvětluje a připomíná mnohé události porevolučního dění, události literární, kulturní i politické.

V knize Setkání na konci éry, s vraždou, od klasické dvojice české literatury Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, se čtenáři opět setkají s hraběnkou Annou Lomnickou. Jako v každé správné detektivce, ani zde nechybí zločin, navíc rovnou ten nejzávažnější. Autorům se podařilo nejen dokonale vykreslit prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale také rozehrát se čtenáři jedinečnou hru plnou napětí a překvapení.

Svazkem Psaní, jazz a bláto v pásech se k edici Škvoreckého Spisů připojuje volná řada autorovy korespondence. Zahajujeme ji dopisy, které si Josef Škvorecký v letech 1950-1960 vyměnil s jedním ze svých nejlepších přátel Lubomírem Dorůžkou. Korespondence zprostředkovává okolnosti vzniku prvních Škvoreckého próz, první neveřejné ohlasy jeho slavného románu Zbabělci, tehdy existujícího zatím jen v prvním strojopisném opisu, a zachycuje i dobu Škvoreckého vojenské služby, jejíž líčení se poněkud liší od příběhů zahrnutých do románu Tankový prapor.

Devětatřicátý svazek Spisů Josefa Škvoreckého nabízí autorovu korespondenci s Janem Zábranou (1931–1984), významným překladatelem, básníkem, prozaikem a zejména Škvoreckého blízkým přítelem a spolupracovníkem. Korespondence se nedochovala úplná, přesto je nepochybně cenným biografickým pramenem a navíc nám umožňuje nahlédnout alespoň útlými skulinami i do zákulisí literárního života šedesátých let. V okamžiku odchodu manželů Škvoreckých do exilu (1969) se knížka mění ve velmi výmluvný epistulární román, který sice vznikl zcela mimoděčně a dochoval se v pouhých útržcích, přesto však poskytuje fascinující – byť do jisté míry hořké – svědectví o pevném přátelství dvou spisovatelů, které nezničila ani železná opona, ani oceán, ani nově získávané a velmi odlišné životní zkušenosti. Edice též dokumentuje dlouho tajenou spolupráci obou autorů na třech detektivních románech a jednom významném překladu. Uspořádali a k vydání připravili Alena a Michal Přibáňovi.

Kniha, která vychází jako 32. titul Spisů Josefa Škvoreckého, obsahuje dopisy, které si Škvorecký v letech 1968-1989 vyměnil se svým přítelem, hudebním publicistou Lubomírem Dorůžkou. Oproti prvnímu svazku jejich korespondence, který postihl období vojenské služby na počátku padesátých let a prvních kroků v různých zaměstnáních, se situace nyní významně proměnila. Josef Škvorecký na prahu normalizace odchází do kanadského exilu, zatímco Dorůžka zůstává v Praze. Jeho zaměstnání v hudebním nakladatelství Supraphon mu však umožňuje časté cesty na Západ, odkud vede se Škvoreckým bohatou korespondenci, odkud si domů vozí knížky vydané v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers, ale současně Škvoreckému zprostředkovává informace o dění doma (velmi podrobně zejména v souvislosti s případem kriminalizace činnosti Jazzové sekce). Dopisovat si mohou i v době, kdy Dorůžka necestuje: za tím účelem mají postupně zřízeno několik krycích adres v Kanadě i Spojených státech. A tak kniha přináší i dopisy, které Dorůžka píše fiktivnímu americkému laborantovi z nemocnice v New Yorku či mladičké Kanaďance z Willowdale, která je sice po praprarodičích Češka, ale jejich jazyk už dávno neovládá. Zásluhou těchto dopisů získává kniha i pozoruhodné beletristické prvky, které prozrazují, že navzdory tíživým okolnostem i praktickým důvodům přechodné změny identity se autoři uvnitř svého letitého přátelství uměli i pobavit.

Hemingwayov autorský výber poviedok vyšiel roku 1938, v slovenčine prvý raz roku 1961. V textoch akoby sa premietal celý spisovateľov život – ocitneme sa uprostred Afriky pod Kilimandžárom, v michiganských lesoch, na talianskom fronte, v povojnovom Francúzsku či Španielsku. Poviedky vychádzajú v novom slovenskom preklade Vladislava Gálisa.

Čtenářsky vděčné vzpomínky talentované, obdivované, ale i nenáviděné české herečky, která se proslavila nejen svou krásou a filmovými rolemi, ale i vztahem s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Kniha se čte jako napínavý román a Lída Baarová popisuje zákulisí barrandovských ateliérů, zajímavosti z natáčení v předválečném Berlíně a vyznává se i ze své naivity a lehkomyslnosti, která stála u zrodu jejího uměleckého i osobního pádu. Kdysi obletovaná herečka se po válce dočkala obvinění z kolaborace a ocitla se na čas v pankrácké věznici. Po únoru 1948 se jí za dramatických okolností podařilo uprchnout do zahraničí a v Itálii zahájila novou uměleckou kariéru. - Otevřená zpověď Lídy Baarové... Život české herečky, jak jej podle jejího vyprávění zapsal Josef Škvorecký. Poprvé vyšlo v nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. v roce 1983. V Československém spisovateli s.r.o. vydání první.

Literární kritiky současné československé poezie a prózy. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Šafránka navrhla Barbora Munzarová.

Zajímavá stať Josefa Škvoreckého o nejobdivovanější hollywoodské hvězdě všech dob.

Soubor esejí z let 1985-1995 o umění a kultuře (navazují na již vydané eseje: Mezi dvěma světy a jiné eseje 1971-1985) českého exilového spisovatele. Autor ve svých esejích prochází světem literatury, kultury a umění z osmdesátých let dvacátého století, kdy byl svět ideologicky rozdělen na dva protilehlé póly, kdy existovala všudypřítomná volba mezi politicky svobodnou a nesvobodnou literární tvorbou. Škvorecký píše o J. Seifertovi, o M. Twainovi, o svých přátelích - J. Zábranovi, o atmosféře normalizace 70. a 80. let v socialistickém Československu. Kniha je opatřena vydavatelskou poznámkou, ediční poznámkou, poznámkami a vysvětlivkami k jednotlivým textům a rejstříkem.

Svazek obsahuje filmové a televizní scénáře, které autor napsal během dvaceti let v exilu a dosud nebyly realizovány: Láska a zrádné geny, Pekařův kluk a Zamilovaný Dvořák (podle románu Scherzo capriccioso). Zahrnuta je i divadelní hra Bůh do domu, která byla v roce 1980 uvedena na scéně torontského Nového divadla, a rozhlasová hra Noví lidé, uvedená rozhlasovými stanicemi v Kanadě a západním Německu v letech 1977-78. Uspořádal a k vydání připravil Michal Přibáň. V tomto souboru vydání 1.

The President of the Crocodiles became a sensation on the literary scene. This balladic story revolves around prematurely adult children trapped in a ghetto, where they can only earn the respect of others through violence. It is narrated from the perspective of one of the characters, using their language. The translator faced the challenge of conveying the text in slang, a revolutionary step for the time. This made it difficult to publish the finished translation, as authorities were concerned about American realities, references to sex, and drugs. The novel has been published multiple times; while the slang captured in the translation differs from contemporary speech, it remains a lively, readable, and vibrant translation. The story it tells has lost none of its impact.

Povídka psaná bezprostředně po únorových událostech, někdy v březnu 1948

Spisy Josefa Škvoreckého, svazek 28 Zločin v dívčí škole Irenka v mnohonásobném zrychlení Zločin v šantánu Farářův konec Zbabělci. V knize uvedeno chybné ISBN 978-80-86877-12-9.

Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text

Třetí případ doktora Pivoňky se odehrává v období protektorátu. Detektivní kancelář Ostrozrak dostává německého správce a stává se tzv. informačním ústavem. Dr. Pivoňka je pověřen, aby vypátral vraha šéfredaktora kolaborantského deníku, jenž byl na recepci otráven jedem podaným vevíně. Podle dostupných informací pochází jed z ampulky, jaké jsou přidělovány pouze význačným nacistickým pohlavárům. Tak začíná příběh, v němž hraje důležitou roli záhadný inzerát, tajná schránka, známá česká herečka a nově vzešla hvězda na jazzovém nebi. A samozřejmě také ironický nadhled, smysl pro humor, ale i tíživá atmosféra doby.. -- zdroj: pitaval.cz --

Teoretická práce o detektivní literatuře, historie žánru a nejvýznačnější představitelé. Autorský slovníček s biografiemi a bibliografiemi. Texty, v nichž Škvorecký od šedesátých let obhajoval, analyzoval a vykládal "okrajový" detektivní literární žánr.

Škvoreckého politické polemiky a eseje, zejména ve vztahu ke Kanadě a Kanaďanům.

Recenze anglické a americké literatury psané pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky, které autor jakožto tamní hlasatel pravidelně předčítal. Exilové vydání. Obálku navrhla Barbora Munzarová. Doslov Pavel Pecháček.

Klasické humoristické dílo Josefa Škvoreckého sestává ze tří částí: Dětští vypravěči všech tří částí glosují – formou slohových prací či dopisů – dění kolem sebe. Činí tak nesmírně vtipným a pečlivě stylizovaným jazykem, který vyvolává salvy smíchu, ale zároveň tu a tam mrazí, především tím, jak přesně pojmenovává pokřivený svět dospělých.

Girls, jazz, politics, the golden dreams and black comedy of youth--these are the compelling ingredients of The Cowards. May 1945, a small town in Czechoslovakia.  The Germans are withdrawing.  The Red Army is advancing.  And Danny Smiricky is being forced to grow up fast.  Observing with contempt the antics of the town's citizens playing it safe, he adopts the role first of reluctant conscript, then of dashing partisan. The Cowards is the story of an uncomplicated, talented youth caught up in momentous historic events who refuses to be bored to death by politics--or to lie down and die without a fight. --

The Engineer of Human Souls is a labyrinthine comic novel that investigates the journey and plight of novelist Danny Smiricky, a Czech immigrant to Canada. As the novel begins, he is a professor of American literature at a college in Toronto. Out of touch with his young students, and hounded by the Czech secret police, Danny is let loose to roam between past and present, adopting whatever identity that he chooses or has been imposed upon him by History. As adventuresome, episodic, bawdy, comic, and literary as any novel written in the past twenty-five years, The Engineer of Human Souls is worthy of the subtitle Skvorecky gave it: "An Entertainment on the Old Themes of Life, Women, Fate, Dreams, The Working Class, Secret Agents, Love and Death."

Jde o soubor esejů a publicistických textů z let 1972 až 1985 v češtině i angličtině v Torontu.

TWO PORTRAITS OF PEOPLE WHOSE LOVE IS FOR THE FORBIDDEN IN A TOTALITARIAN REGIME: EMOKE LOVES GOD AND A BOY LOVES JAZZ.

Publicistická tvorba Josefa Škvoreckého, články a eseje k aktuálnímu dění na poli literatury, kultury a společnosti let 1987 - 97. Navazuje na výběr Nataša, pícníci a jiné eseje. V knize je uvedeno chybné ISBN 80-86877-23-X.

V druhém svazku esejí (ve Spisech Josefa Škvoreckého) Nápady čtenáře detektivek a jiné eseje vycházejí texty, v nichž Škvorecký od šedesátých let obhajoval, analyzoval a vykládal „okrajový" detektivní literární žánr. Článek Ohrožuje realismus detektivka? z roku 1963 ukazuje dobře dobovou atmosféru, do níž krátce nato vstoupila autorova monografie o vzniku, pravidlech a typologii angloamerické detektivní literatury Nápady čtenáře detektivek. Vedle této knihy jsou ve svazku Esejí ještě publikovány dva z nejzávažnějších „detektivkářských" příspěvků, pocházející z pozdější doby: Objev v Čapkovi, o nevysvětlitelné záhadě o povídce Šlépěj z Božích muk Karla Čapka, a Poe aneb Dobrodružství v literární vědě, o pátrání po skutečném pachateli zločinu popsaném v povídce Edgara Allana Poea Záhada Marie Rogêtové.

Karl Leden works in the State publishing house in Prague. His work becomes complicated by the arrival of the Lenka Silver, and the reproaches of his ex-girlfriend, Vera. When a murder occurs, there are plenty of suspects - but the event is most definitely linked to Miss Silver's past.

Svazek esejí přináší texty věnované dvěma tématickým okruhům — angloamerické literatuře a komentářů a kritikám oficiální literatury v Československu po roce 1970. Titulní esej Podivný pán z Providence pojednává o praotci hororu H. P. Lovecraftovi.

Kniha obsahuje výbor z článků Josefa Škvoreckého o umění a kultuře, které autor psal v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Kniha esejů a vzpomínkových textů přináší jednak autorovy životopisné sebereflexe, jednak jeho stati o detektivkách. První svazek Škvoreckého esejů, tedy kritických, publicistických, literárněhistorických nebo vzpomínkových textů.

Vzpomínky nejvýznamnějšího skladatele a hudebníka českého swingu Jiřího Traxlera. Obsahuje fotografickou přílohu a Traxlerovy texty na gramofonových deskách. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková, návrh obálky Barbora Munzarová.

Six tales which trace the libidinous ardours of a young man in wartime Czechoslovakia. His fantasies obstinately refuse to become reality, and in a world of unyielding girls and ruthless Nazi invaders, jazz is his only solace. By the author of "The Bass Saxophone" and "The Engineer of Human Souls".

Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte! vznikla v roce 1946, ve své době však nebyla publikována. Jde v pravém slova smyslu o generační výpověď celé jedné generace. Už do prvního zpěvu proniká realita poválečné Prahy, z níž chce básník zatím vidět to lepší, hezčí, nadějnější. Ovšem do dalších zpěvů svět roku 1946 vstoupí již „plným krokem“. Únor 1948 se blíží. Byl by ochoten mluvčím „nového zítřka“ dopřát sluchu, protiví se mu však davy, nebo spíš — řečeno dobovým slovníkem — masy, a vůbec nejpřesněji řečeno stáda. Sám by si přál být respektován ve své odlišnosti, ve své osobnosti, ve své jedinečnosti, jenže…

Druhé, revidované vydání prózy s podtitulem "Novela pro stálé čtenáře". Děj je zasazen do dvou časových pásem let 1963 a 1993, z nichž se prostřednictvím hlavního vypravěče Dannyho Smiřického přenášíme ve vzpomínkách do dalších období, zejména do nacistického protektorátu. Přestože v knize vystupuje řada postav známých z jiných Škvoreckého próz, v popředí stojí příběhy viny, trestu, odpuštění, statečnosti a věrnosti, které zde autor představuje vůbec poprvé.

Román s autobiografickými prvky vypráví životní příběhy spolužáků z náchodského gymnázia, kteří se sejdou po dvaceti letech na maturitním večírku. Setkání mimo jiné ukáže, jak se třída pod tlakem doby rozdělila. Spíše než třídně si dřívější dobří přátelé nerozumí ideově. Většina politických zlomů ve střední Evropě dvacátého století se každého z nich tak či onak dotkla. Postavy a události mají pravzor v životě, ale nejsou to ani portréty lidí, ani faktografické reportáže. Poměrně rozsáhlý oddíl autorských vysvětlivek pisatel zdůvodňuje: "Protože mi knihy vycházejí už od roku 1958, víc než čtyři desetiletí, domnívám se, že čtenáři uvítají, když jim v Poznámkách připomenu některé postavy a události v mých románech zachycené, které se zde pouze mihnou a na něž už možná pozapomněli..."

Heroická i tragikomická detektivka z konce šedesátých let. Třetí ze Škvoreckého detektivních knih popisuje nešťastné případy, kdy se kriminalista, doktor práv Borůvka, dostane do sítí Státní tajné bezpečnosti, a třebaže zachrání mnohé, sám málem platí cenu nejtvrdší. Pro něj téměř osudný případ ale Borůvka pojednal ve velkém stylu - elegantně a nelítostně. Dílo patří k živé klasice české detektivky. Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky (1966) a Hříchy pro pátera Knoxe (1973), napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi – stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů – poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 „spojeneckými“ vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým „krytím“, vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě.... celý text

Kolem vraždy redaktora pochybného literarního časopisu z první republiky rozvíjí se pestré dějové pásmo, plné překvapivých zvratů a vtipných odhalení. Mezi hrdiny najdeme nejen policejního inspektora a jeho protějšek, soukromého detektiva, ale i řadu postav a postaviček z pražského polosvěta, módních literárních kruhů i tzv. lepší společnosti.... celý text

Původně krátké postřehy z cesty po Americe a Kanadě v letech 1969-1970 vycházely ještě v socialistickém Československu na přelomu 60. a 70. let, než bylo jasné, že autor zůstává definitivně v emigraci.

Soubor představuje reprezentativní výbor z básnické tvorby J.Škvoreckého, která se definitivně uzavřela v druhé polovině padesátých let. Kromě vlastních autorových textů jsou zde uvedeny i jeho překlady z americké lidové poezie i překlady z angloamerické poezie. Verše, psané zhruba od čtyřicátých let, tvoří především intimní a milostná poezie. Básně jsou ovlivněny také autorovým hudebním cítěním, takže zde nacházíme i variace zřetelně inspirované bluesovým a jazzovým rytmem.... celý text

Novela, která na pozadí poúnorových událostí líčí jakousi labutí píseň prozápadně orientované pražské mládeže někdejších dobře situovaných rodin. Příběh z plesu v Reprezentačním domě brzy po Únoru, kdy plesová iluze dává ještě mnohým s obdivem vzhlížet ke všemu, co nylonem přicházelo od bohatých dárců z Ameriky a kdy jen někteří - jako např. mladý profesor, který musí nastoupit na škole někde na vesnici - chápou, že tato doba obdivné a mnohdy nekritické orientace končí.

Smiricky, from "The Engineer of Human Souls", is a witness to an event, which the Catholic townspeople insist is a miracle, but the Communist Party denounces as a fraud. A priest dies under interrogation. Twenty years later the case is reopened and Danny is drawn into the investigations.

Sedmiramenný svícen: Na malém městečku K. žijí drobní lidé jako všude jinde. Nejsou ani zvlášť dobří, ani zvlášť špatní, jsou jenom různí - a pak je najednou patologická horečka dějin zažene pod společný jmenovatel, který je zároveň vizitkou násilné smrti: židé. Fašismus, ona nejhlubší „noc lidskosti", zalije v krvi prostou poezii a drobná dramata obyčejných lidských životů ... A právě o těchto obyčejných lidských životech, na které se zákeřně snáší stín fašismu, vypráví Škvorecký v „Sedmiramenném svícnu". Je to vzpomínková kniha, říká o ní autor. Napůl skutečnost, a napůl — snad sen, snad symbol. Proto také nejsou všechny příběhy knihy realistické. Ale, píše autor v jedné z povídek, v téhle historii nejde o realismus. Což není válka spíše fantasmagorie než skutečnost, a je-li to skutečnost, jsme my skutečně lidé? Odpověď na tuto otázku ovšem v knize není. Tu vůbec nelze nalézt v knihách, ale jenom na dně vlastního svědomí každého z nás. Legenda Emöke: Milostný příběh, ve kterém se vypráví, jak byla promarněna příležitost k veliké lásce, k opravdovému, čistému citu. Pražský redaktor se na rekreaci seznámí s mladou Maďarkou Emöke z Košic, která prožila neradostný život s hrubým statkářem, kterého zastřelili při pokusu o překročení hranic. Emöke hledá útěchu u Boha, v náboženském fanatismu. Redaktor ji pozvolna přesvědčuje o smyslu života v reálném světě, rodí se mezi nimi vzájemný cit.

V jedné branické vile jsou v létě 1938 nalezeny mrtvoly důstojníka a krásné mladé komparsistky z Barrandova. Vyšetřování případu se zpočátku ujímá inspektor Vodička, který však brzy uzavírá pátrání s tím, že šlo o vraždu a sebevraždu a afektu. Shodou okolností se k případu dostává i doktor Pivoňka, který nachází příliš mnoho rozporných stop zpochybňujících Vodičkovy závěry. Snaží se za každou cenu dopátrat pravdy a odhalit motivy tohoto otřesného činu. V druhém případu zaměstnance detektivní kanceláře Ostrozrak se autorům výtečně podařilo zachytit jak tíživou atmosféru konce třicátých let dvacátého století, tak i četné komické situace v osobním životě jednotlivých protagonistů napínavého příběhu, v němž vše spěje k překvapivému řešení tajemné " vraždy se zárukou ".... celý text

Podtitul: Fraška o čtyřech dějstvích. Roku 1980 vstoupil spisovatel Josef Škvorecký rovněž na pole dramatiky, a to samozřejmě již hrou exilovou. Čtyřaktové celovečerní drama Bůh do domu bylo v tomto roce nastudováno torontským krajanským ochotnickým spolkem, pro nějž bylo původně určeno, a v nakladatelství Sixty-Eight Publishers stihlo téhož roku i vyjít. Pro dramatické vykreslení nedávné historie našeho národa užil autor žánr frašky, protože mu připadala výstižnější (snad symboličtější) než tragédie, která se v zemi pod nadvládou komunistické diktatury nabízela. V úvodu ke knižnímu vydání, doplněnému fotografiemi z inscenace a doslovem teatrologa Michala Schonberga, spisovatel vznik hry komentuje takto: „Frašku Bůh do domu jsem napsal k desátému výročí Nového českého divadla v Torontu. ...Takže pokus o tento žánr, který jsem nikdy před tím nezkusil, a tuhle dokumentaci jednoho zdařilého ochotnického představení v daleké cizině, věnuju přátelům z Nového českého divadla, a zejména Ferdinandu Čulíkovi, bez jehož naléhání bych se toho byl nikdy neodvážil.“ Exilové vydání. Obálku s použitím fotografií A. Nagyho a J. Busty navrhla Barbora Munzarová.

Prokletí rodu Dainů mohlo vyjít až po roce 1989. Tento román patří k nejzajimavějším románům Hammetta. Jde o sérii vražd mezi uličkami San Franciska konce dvacátých let. Skleněný klíč vychází již po třetí a odehrává se na malém městečku poblíž New Yorku – na pozadí předvolebního boje se odehrává tento příběh.

Setkání v Torontu, s vraždou je už šestým příběhem hraběnky Anny Lomnické, majitelky kadeřnického salónu v Torontu, která – podobně jako všichni vyhlášení hrdinové detektivní literatury – stále přitahuje nejen zločin, ale také inspektora Kanadské jízdní policie Harolda Sinclaira. Podobně jako v minulých pěti příbězích zkušené autorské dvojice Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, které vydalo v letech 1999-2004 nakladatelství Ivo Železný, i v tomto nejnovějším pokračování stopy přivedou osobitou dvojici detektivů – i nás, čtenáře – do společnosti torontských Čechů. Oproti předchozím dílům série se v tomto šestém jako vypravěči střídají jen hraběnka Anna a reaktivovaný důchodce, inspektor Sinclair, takže příběh kromě nezbytné detektivní zápletky nabízí i nepřímý dialog mezi oběma hrdiny. Ani vyšší věk neubral ve vztahu hraběnky a detektiva nic z dlouholetého citového jiskření a příjemného napětí.

Private detective Philip Marlowe is looking for the missing wife of Derace Kingsley. Is she dead or not? And is she the lady in the lake?

Detektivní příběh z kanadského Toronta nás zavede do známého prostředí českých emigrantů. Od chvíle, kdy v bytě manželů Lomnických došlo k vraždě mladé dívky, uplynulo deset let. Anna a Tony stojí však znovu před vážným problémem. V okolí jejich přátel došlo ke zločinu a mezi podezřelými jsou i blízcí lidé Anny a Tonyho.

451 stupňov Fahrenheita. Teplota, pri ktorej sa knižný papier vznieti a horí... V Bradburyho desivej vízii budúcnosti požiarnici nehasia požiare, ale sami ich zakladajú, aby pálili knihy. Spoločnosť v románe 451 stupňov Fahrenheita pokladá spokojnosť a zdanlivý pocit šťastia za najvyššie priority. Triviálne informácie sú prijateľné, vedomosti a vlastné myšlienky už nie. Požiarny kapitán Beatty to vysvetľuje na nasledujúcom príklade: "Podsuň ľuďom súťaže, v ktorých môžu vyhrávať, keď doplnia správne slová do populárnych piesní, alebo mien hlavných miest, keď správne odpovedajú na otázky, koľko kukurice sa vypestovalo v Iowe v minulom roku. A budú šťatní, lebo fakty tohto druhu sa nemenia. Zahrň národ klubmi a večierkami, akrobatmi a kúzelníkmi, prúdovými autami, motorkami a helikoptérami, sexom a heroínom. Nepodsúvaj im žiadne vrtkavé veci ako filozofiu či sociológiu - táto cesta vedie k melanchólii."

Detektivní román o politickém předvolebním boji, mafiánech a korupci v jednom nejmenovaném menším městě poblíž New Yorku. Objektivně vzato, vražda a vypátrání pachatele tu nehraje vysloveně hlavní roli, je spíše pomocným motivem politicko-mafiánské story.

Podtitul: Osobní historie českého filmu Kniha vychází z přednášek o českém filmu, které zazněly na torontské univerzitě a soustřeďuje pozornost na osobnosti Nové vlny českého filmu 60. let.

Třetí svazek Spisů Josefa Škvoreckého obsahuje povídky z padesátých a šedesátých let. Přináší vedle známého, teskně uhrančivého cyklu navzájem propojených próz Sedmirammenný svícen mistrovskou novelu Legenda Emöke a dosud neznámé příběhy jazzové "chaucerovské" party označené jako Nové Canterburské povídky.

První část tohoto svazku tvoří 15 povídek, z nichž sedm nebylo dosud knižně publikováno (Divák v únorové noci, Cesta k ateliérům, Šmé s literaturou, Sam píše recenzi, Hovory s Okťabrinou, Faminine Mystique a Jak jsem se učil německy a anglicky). Svazek pak uzavírá klíčová novela Neuilly z r. 1974.

V luxusním hotelu u Stříbrného jezera hluboko v kanadských lesích dojde k vraždě. Obětí je dáma, které se v loterii podařilo vyhrát několik milionů. Motiv zločinu je tedy jasný. Nebo není? Jako v předchozích knihách, defiluje i v tomto románu galerie postav a postaviček, jejichž proplétající se osudy se odvíjejí v rychlém sledu, tentokrát na pozadí divoké kanadské přírody a viktoriánského hotelu u jezera. Dohromady vytvářejí atmosféru nabitou tajemstvím a komedií, stejně jako v předchozích detektivních příbězích z dílny slavné autorské dvojice.

Druhý svazek Spisů Josefa Škvoreckého obsahuje povídkový soubor ze čtyřicátých a padesátých let. Svazek uvádí ze zázračně nalezených rukopisů deset neznámých próz, z nichž některé nepochybně patří k vrcholům autorovy prezentace v tomto žánru.

Detektivka, jejíž děj se odehrává mezi českými exulanty a emigranty v Torontu po roce 1968.

Includes stories such as: The Diamond as Big as the Ritz, The Cut-Glass Bowl, May Day, The Rich Boy, Crazy Sunday, An Alcoholic Case, The Lees of Happiness, The Lost Decade and Babylon Revisited.

Svazek obsahuje po jedné povídce od tří významných českých spisovatelů – Arnošta Lustiga (Porgess), Milana Kundery (Ztracené dopisy) a Josefa Škvoreckého (Trip do Česka).

The 'Return of Lieutenant Boruvka' is the last book in this 'marvellous sequence of detective novels' (The Times) in which Josef Skvorecky offers us not only a sly and devious murder mystery but also a comic confrontation of the Old World and the New that pokes fun at both sides of the cultural divide.

Dej románu Zbohom zbraniam (1929), prvého z hemingwayových bestsellerov, sa odohráva na talianskom fronte počas prvej svetovej vojny. Rozpráva príbeh lásky amerického poručíka, vodiča sanitky Červeného kríža Frederica Henryho a talianskej zdravotnej sestry Catherine Barkleyovej na pozadí krvavých bojov. Catherine ošetruje raneného Henryho a ich láska sa naplní, Catherine čaká dieťa. Henry sa vracia na front, ale čoraz väčšmi presvedčený o nezmyselnosti vojny rozhodne sa aj so svojou láskou ujsť. Príbeh so zjavnými autobiografickými prvkami sa končí tragicky, Catherine aj dieťa umierajú.

Výprava Miskatonické univerzity objeví ve zříceninách mayské akropole Cobánu latinský rukopis, který - jak potvrdí všechny laboratorní zkoušky a znalecké posudky - pochází z poloviny prvního století po Kristu. Jak se starořímský rukopis dostal do mayského města? Touto záhadou počíná řetěz jiných záhad "nevysvětlitelného příběhu".Škvorecký zde použil vědomosti a reálie ze svých oblíbených knih.