Marek Antoš Knihy

Publikace prezentuje ústavní právo v nové, v českých právních poměrech ojedinělé, podobě. Autorský kolektiv zde ukazuje základní instituty a problémy českého ústavního práva, a to prostřednictvím kauz, jež zasazuje do právního i faktického kontextu. Čtenář v knize nalezne soubor opravdu pečlivě vybraných kličových rozhodnutí převážně Ústavního soudu, dále evropských soudů (SDEU a ESLP), Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a rovněž několik rozhodnutí nejvyšších soudů Německa, Kanady, USA, Slovenska a dalších zemí. Rozhodnutí jsou opatřena poznámkami autorů, jež mají přimět čtenáře k zamyšlení nad řešeními, která soudy zvolily, a nabízí varianty, k nimž soudy mohly dospět (ale nedospěly). Všechna rozhodnutí jsou editována a řeší vždy jádro problému.

Kniha se zabývá základními principy voleb v České republice, mezi něž patří všeobecnost, rovnost, tajnost, přímost, svoboda a poměrné zastoupení, resp. většinový systém. Hledá jejich zdroje v mezinárodních dokumentech o ochraně lidských práv a v ústavním pořádku, vymezuje jejich obsah a řeší otázku, do jaké míry je s nimi v souladu platná právní úprava voleb.

Politika potřebuje peníze a tento fakt nemá smysl přehlížet či podceňovat. Politici si musejí zajistit prostředky pro svoji činnost. Právní řád, ale i ostatní normativní systémy a především politická kultura, by se přitom měly starat o to, aby tyto prostředky nebyly poskytovány z důvodů, které jsou nekalé v tom nejširším slova smyslu. Aby nepocházely z trestné činnosti, anebo aby se politika nestala jen pokračováním korupčních forem podnikání. Prostě v politice by měl platit opak známého Vespasianova rčení, že peníze nesmrdí (pecunia non olet). Tento sborník textů se zabývá pravidly financování politického života v České republice i v zahraničí a snaží se z různých hledisek pohledu ukázat, jaká pravidla by byla nejvhodnější. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní tuzemští i zahraniční akademici, soudci a zaměstnanci nevládních organizací. Sborník je určen nejen pro čtenáře, kteří se baví právem, nýbrž zaujme všechny, kteří se o téma financování politiky zajímají.

Sborník se zabývá tématem politických práv a jejich limitů, které se v nedávné době stalo velmi aktuálním například v souvislosti s diskusemi o podobě voleb či pokud jde o judikaturu ke zneužívání politických svobod (pochody neonacistů, rozpuštění Dělnické strany apod.). Původní zákonná úprava většiny těchto práv záhy po listopadu 1989 reagovala na předchozí dobu nesvobody a zavedla velmi liberální režim jejich výkonu, který je od té doby postupně zpřísňován v návaznosti na konkrétní problematické případy. Zatím však stále nebyla nalezena optimální rovnováha mezi ústavními zárukami politických svobod a nástroji proti jejich zneužívání. Vnitřně se člení do několika částí, které pokrývají zejména volby a volební právo, přímou demokracii a její prvky a obsah a rozsah klasických politických svobod. Jednotlivé příspěvky rozebírají např. neúspěšný pokus o zavedení bonusu pro vítěze a srovnání s vybranými zahraničními modely volebních systémů, možnost snížení věkové hranice nebo zavedení kvót pro zastoupení žen či e-votingu, prvky přímé demokracie včetně možnosti odvolání z funkce (recall), různé přístupy ke svobodě projevu apod.

Současná konstitucionalistika se zaměřuje především na zákonodárnou moc, avšak výkonná a soudní moc mají zásadní význam pro řešení politických, hospodářských a sociálních problémů a ochranu základních práv a svobod před zneužitím moci. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli věnovat výkonné a soudní moci jedenáctému a dvanáctému ústavněprávnímu semináři, jehož nejlepší studentské příspěvky tvoří tento sborník. Sborník je rozdělen do dvou částí. První část se zaměřuje na výkonnou moc a její složitý systém, který zahrnuje prezidenta, vládu, ministerstva, správní úřady, územní a profesní samosprávy, ozbrojené síly a další subjekty, včetně soukromých osob a korporací, na něž byl přenesen výkon veřejné správy. Tento systém odráží snahu o kompromis mezi demokratickou legitimností, odborností, nezávislostí a hospodárností, avšak v praxi se objevují vážné pochybnosti o jeho efektivitě. Druhá část se soustředí na justici a spravedlivý proces. Příspěvky se zabývají hledáním optimální struktury soudní správy a rolí soudců. Nezávislé soudnictví je klíčové pro zajištění práv na soudní ochranu, přičemž se diskutují základní práva jako právo na spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na projednání bez průtahů. Taktéž se probírají teoretické otázky týkající se závaznosti judikatury a její publikace.

Tento sborník obsahuje 14 příspěvků, které zazněly na výjezdním semináři "Volební systémy a volební právo", konaném ve dnech 6. - 9. dubna 2006 v Peci pod Sněžkou. Studenti PF UK se ve svých příspěvcích zabývají volebními systémy obecně, ve vybraných zemích (Velká Británie, USA, Itálie, Polsko) a zvláště v České republice, dále volební povinností, korespondenčním hlasováním, právní úpravou volební kampaně a financováním politických stran, volebním právem žen a soudní kontrolou voleb. Příspěvky studentů i popis týmové práce nad návrhy reformy českého volebního práva obsahují nové a zajímavé nápady, přístupy a argumenty, které snad přispějí k ústavněprávním a politologickým diskusím nad volbami, volebním právem a volebními systémy.

Monografie přináší výklad základních pojmů a institutů státovědy, jako jsou státní suverenita, vztah státu, společnosti a jednotlivce, ochrana lidských práv, ústavnost, dělba moci a fungování demokratického právního státu, včetně politických stran a volebních systémů. Autoři kombinují tradiční analýzu klasických institucí s dynamikou jejich vývoje v globalizovaném světě. Klíčovým tématem je, jak studium těchto institucí posouvá lidský úděl a přispívá k emancipaci a svobodě jednotlivce. Výklad je podložen studiem pramenů z různých oborů, včetně politologie, sociologie, historie, filozofie, ekonomie a mezinárodních vztahů. Autoři srovnávají své závěry s německou, francouzskou a angloamerickou naukou a sledují vývoj jednotlivých institutů od antiky po současnost. Každá kapitola končí shrnutím a podněty k dalšímu přemýšlení. Kniha slouží jako základní literatura pro studenty právnických fakult, ale také nabízí nové otázky a podněty ústavním právníkům, politologům, sociologům a filozofům.

Sborník obsahuje devatenáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v létě 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v České Kamenici. Jednotlivé příspěvky se věnují právnímu postavení obcí nejen v České republice, samosprávě obcí, volbám do zastupitelstev obcí, soudní kontrole, ale také akademické samosprávě.

Kniha přináší soubor 12 nejzajímavějších prací na téma "ústavní teorie", jež vznikly na již tradičním výjezdním semináři studentů a pedagogů Právnické fakulty Univerzity Karlovy na jaře 2015 v Peci pod Sněžkou.

Sborník obsahuje dvanáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se zaměřují na analýzu role a postavení hlavy státu v různých ústavních systémech, přičemž kombinuje teoretické úvahy s komparativními příklady. Největší pozornost je věnována České republice, probírají se však i příklady z jiných zemí, a to i těch v tomto kontextu méně obvyklých (např. Černá Hora). Příspěvky se věnují tématům, jako jsou přímá volba prezidenta, právní povaha prezidentských aktů, financování prezidentských kampaní či remonarchizace v některých státech. Kniha nabízí zajímavé pohledy pro všechny, kdo se zajímají o současné ústavní výzvy a roli hlavy státu v moderní společnosti.