Věra Kovářů Poradie kníh

Publikace vychází z terénního výzkumu tradičního lidového stavitelství v okrese Zlín realizovaného týmem řešitelů v roce 2008 v rámci grantového úkolu Ministerstva kultury ČR Identifikace a dokumentace tradičního lidového stavitelství ve Zlínském kraji. Tato publikace si klade za cíl upozornit všechny zainteresované instituce – především obecní úřady či majitele objektů, na hodnoty staveb původního lidového stavitelství, které se v jednotlivých obcích dochovaly, a motivovat je tak k jejich ochraně a údržbě. Struktura publikace vychází z abecedního seznamu všech zkoumaných obcí v okrese Uherské Hradiště. Stručně charakterizuje tradiční stavitelství v daných obcích, poukazuje na hodnoty dosud zachovaných staveb a stručně některé z nich popisuje. Text je doplněn fotografiemi vybraných objektů.

Předkládáme čtenářům další svazek cenného souboru plánů lidových staveb na Moravě, tentokrát z bývalého okresu Třebíč. Tento svazek patří k nejobsáhlejším a zahrnuje funkčně bohaté objekty, jako jsou tkalcovna, cechovní tkalcovská chalupa, kovárna a rybníkářství, spolu s různými typy rolnických usedlostí. Zajímavostí je rovnoměrné zastoupení příkladů z jednotlivých částí okresu Třebíč. Zaráží množství archaických forem, které zde přežívaly. Po druhé světové válce bylo možné nalézt mnoho archaických prvků a konstrukcí, což vyvolává otázku, kolik by bylo možné objevit v době počátků národopisného bádání. Ačkoliv byly stavby zkoumány, nedostalo se jim takové pozornosti, jakou by si zasloužily, a mnohé nebyly zaznamenány. V tomto svazku jsou využity poznámky z doby zaměřování, které obohacují naše znalosti o stavbách a jejich obyvatelích. Pokud byly zachyceny nářeční podoby názvů místností či jiné termíny, jsou uvedeny v textu. Časové údaje o stáří pocházejí od vlastníků nebo studentů, kteří v terénu zkoumali, a vztahují se k období 1946-1948.

Antonín Kurial se svými studenty zaměřil pozornost na nejvýše položenou část Žďárských vrchů a vesnice v jihovýchodním cípu okresu, které navazují na obce za hranicí okresu Brno-venkov. Tyto lokality jsou zahrnuty ve třetí části Katalogu lidové architektury. Bystřicko je méně zastoupeno, přičemž byly vybrány pouze stavby z horské části, nikoli z méně zalesněné krajiny jižně od Žďáru a Nového Města. Bohužel, lidová architektura v okolí Velkého Meziříčí a Velké Bíteše zůstala opomenuta. Každé číslo plánové dokumentace označené ZS (Žďár nad Sázavou) obsahuje popis a hodnocení současného stavu stavby a výkresy, které jsou klíčové pro dílo. Zjišťování osudu nemovitostí bylo náročné, zejména kvůli četným přestavbám a asanacím. Pamětníci, kteří by mohli poskytnout informace o stavbách odstraněných v padesátých či šedesátých letech, byli obtížně dostupní, což ukazuje na krátkost lidské paměti. Svazek obsahuje dvě odborné studie: první se věnuje životu Antonína Kuriala a jeho dílu o lidové architektuře, druhá charakterizuje krajinu okresu Žďár nad Sázavou a tradiční stavitelství této oblasti. Tento svazek přibližuje čtenáře k cíli profesora Kuriala – vydání Katalogu moravské lidové architektury a zpřístupnění tohoto významného materiálu veřejnosti.

Sborník příspěvků z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v roce 2009 v Hodoníně. 31 referátů shrnuje výsledky výzkumů přednesených v následujících okruzích: Tělo jako objekt rituálních úkonů, Symbolika těla a jeho součásti, Péče a tělo, Tělo ve folkloru, Tělo a duše, Tělo ve výtvarném umění.

Autoři předkládané publikace si kladou za cíl představit výsledky několikaleté badatelské činnosti v oblasti lidové architektury na Moravském Horácku. Dílo má zaplnit mezeru v popisu kulturních jevů západní Moravy. Soustřeďuje pozornost k tématice regionální hmotné kultury, reprezentované lidovou architekturou 19. a 20. století. Předmětem zájmu obou autorů jsou venkovské stavby na okresech Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázou, zčásti rovněž na okrese Jindřichův Hradec, Znojmo, Brno-venkov a Blansko.

Příspěvky z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v Uherském Hradišti v roce 2007.