Josef Vítězslav Šimák Knihy

Almanach ve prospěch zřízení Riegrovy mohyly na Kozákově.

Laichterova řada Českých dějin: Volání po souhrnném díle, moderní syntéze českých dějin, se objevilo po vydání velké a dobře podložené práce Adolfa Bachmanna (Geschichte Böhmens I., 1899). Tehdy se také ukázalo, že Palackého záslužné dílo je překonáno jak metodicky, tak koncepčně, zejména pak, když se v bojích o Rukopisy zformovalo moderní, německým a francouzským pozitivizmem ovlivněné české dějepisectví v podobě tzv. Gollovy školy. Gollův žák Václav Novotný (1868 – 1932), jenž na sebe upozornil důkladnými pracemi k době husitské, byl také jmenován vedoucím redaktorem nového podniku. V původním rozvržení měl dějiny dovést až do roku 1437, kde zahájil svou práci jiný Gollův žák Rudolf Urbánek (1877 – 1962). Ten měl zpracovat české dějiny až do nástupu Habsburků (1526), dobu předbělohorskou měl zachytit Bohumil Navrátil (1870 – 1936) a pobělohorskou Vlastimil Kybal(1880 – 1959). Po Novotného smrti se redakční práce chopil Kamil Krofta (1876 – 1945), přičemž Novotného závazky na sebe vzal Josef Šusta (1874 –1945). Laichterova řada Českých dějin však již nebyla dokončena. Přesto náleží k „zlatému fondu“ české historické práce, k níž se později přihlásili František Kavka a Josef Macek.