Karel Konečný Knihy

Jan Šrámek (1870–1956), v letech 1940–1945 předseda londýnské exilové vlády, patří mezi významné politiky českých a československých dějin. K niha tří historiků, působících na Filozofické fakultě U niverzity P alackého v Olomouci, sleduje dlouhý životní příběh jednoho ze zakladatelů křesťansko-demokratického politického směru u nás, jeho cestu ke kněžství a posléze k sociální a politické činnosti, podíl na sjednocení moravských a českých křesťanských stran v Československou stranu lidovou v roce 1919, i vlivné postavení, které si Jan Š rámek vydobyl na politické scéně první československé republiky. Pozornosti se dostává i druhé, dramatičtější části Š rámkova života a politického působení, jeho emigraci před nacistickou hrozbou a působení v čele exilové vlády, nejprve na pozici předsedy a posléze náměstka předsedy vlády, tj. místopředsedy kabinetu. A ni Jan Š rámek po únorovém převratu 1948 neunikl osudu nekomunistických politiků Č eskoslovenska, po neúspěšném pokusu o útěk byl až do smrti zadržován v internaci. F undovaný životopis z pera předních odborníků je splátkou dluhu „politikovi dobré vůle“, nepřehlédnutelné postavě našich moderních dějin.

Autorská monografie Československá strana lidová v období nastupující normalizace (1969-1972) je poctivou materiálovou studií, která je založená především na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968 a po jeho porážce. Zřetelně a s notnou dávkou zaujetí popisuje konflikt proreformních a protireformních stranických představitelů i jejich představy o dalším směřování strany (včetně zachycení mechanismu personálních čistek a tzv. výměny stranických legitimací). Autorův pohled na stranickou politiku se přitom nezaměřuje jen na ústřední orgány v Praze či Brně, ale svým badatelským záběrem míří také do jednotlivých regionů, okresů a měst.

Vydáno v rámci řešení grantového projektu GA ČR.

Připraveno v rámci výzkumného záměru Filozofické fakulty Univerzity Palackého Emigrace z českých zemí v novověku - MSM 152100023.

Monografie se zabývá transformací lidoveckého hnutí na Novojičínsku po únorovém převratu 1948. Jednotlivé chronologicky řazené kapitoly jsou rozčleněny na dílčí aspekty, např. kolektivizaci, postavení žen v lidoveckém hnutí a perzekuci funkcionářů i řadových členů. Časově je monografie ohraničena léty 1948 - 1989. Autor vycházel ze studia primárních pramenů v archivech centrálních i regionálních, z tisku a částečně i ze svědectví pamětníků

Sborník studií Centra pro čsl.exilová studia obsahuje celkem 6 dílčích studií členů a externích spolupracovníků Centra. Ve středu pozornosti je zejména problematika exilových komunit v Evropě, a to z hlediska tisku, jejich spolkové činnosti a vztahu k některým osobnostem (např. B. Laušman v Jugoslávii). Pouze jediná studie pojednává o situaci exulantů z Československa mimo Evropu (latinsko-americký Ekvádor). Všechny příspěvky vznikly na základě výzkumu primárních, především archivních a tištěných pramenů.

Dvousvazkové dílo podrobně popisuje vývoj města Litovle od nejstarších počátků až k současnosti. Předělovým rokem mezi oběma svazky je rok 1918, vznik Československé republiky. Mnoho nových poznatků o nejstarších dějinách Litovle umožnily archeologické výzkumy na teritoriu města. Velmi zevrubně je představeno období od roku 1918, zejména období druhé poloviny 20. století. Dílo je doplněno bohatým ilustračním materiálem, mapami a vysokým počtem fotografií - dobových i ze současnosti včetně fotografií cenných archeologických nálezů. Na závěr díla je zařazen jmenný rejstřík, vyčerpávající seznam pramenů a literatury k dějinám Litovle a podrobné resumé v angličtině, němčině, polštině a ruštině.

Obsahová struktura této monografie se snaží zachytit všechny nejdůležitější aspekty vnitřního života obrozené lidové strany v regionu v daném období v jejich chronologické posloupnosti.