Milan Hrabal Poradie kníh (chronologicky)

Milan Hrabal přichází po dvanácti letech odmlky s novou sbírkou. Jako svou první ji věnuje jednomu ze svých stěžejních témat - srbské Lužici. Bylo načase, vždyť literární historička Helena Ulbrechtová už v roce 2004 napsala o autorových příležitostných vyznáních této maličké zemi, že "vytvářejí monumentální obraz lužickéhokraje" či že "znají problematiku Lužických Srbů z podobného úhlu jako oni sami". Usoudila, že Hrabal "částí své nejlepší tvorby patří k lužickosrbské literatuře psané českým jazykem". Sbírka Domluvená šifra vznikala od jara 2021, kdy kvůli koronavirovým opatřením básník Lužici druhým rokem nesměl navštívit a mohl na ni toliko vzpomínat a snít o ní. Nicméně nejde o knihu pandemického stesku, ačkoli i ten se v ní promítá, nýbrž o vnímavý prožitek blízké krajiny plné interesantních lidí. Editor: Lukáš Novosad

Básnická sbírka. Výbor Až na kost připravil k vydání Roman Polák (nakladatelství Protis) v roce 2011. Nedlouho před smrtí stihl vytisknout jen několik desítek exemplářů. Vydáním v roce 2022 chceme dopřát plnohodnotnou existenci dávno připravené knize a zároveň uctít Romanovu práci, již vykonal pro českou poezii.

Jurij Chěžka (1917–1944) je považován za zakladatele moderní lužickosrbské poezie. Během svého života publikoval pouze časopisecky a knižního vydání se nedočkal. První knižní edice jeho literární pozůstalosti vyšla až v roce 1961. Nyní přichází nakladatelství Milan Hodek ve spolupráci se Společností přátel Lužice s prvním rozsáhlým výborem z jeho poezie v českých překladech Zuzany Bláhové-Sklenářové a Milana Hrabala. Chěžkova poezie, obsahující desítky básní, je v rodné Lužici vysoce ceněna. Kritici jej přirovnávají k českému romantikovi Karlu Hynku Máchovi, a to nejen kvůli krátkému pozemskému času, ale i výjimečnosti jeho literárního díla. Jurij Młynk v roce 1957 označil Chěžku za moderního básníka, který tvořil jazykové a poetické obrazy neobvyklými formami. Kito Lorenc později jeho tvorbu charakterizoval jako „poezii malé komůrky“, vyjadřující tragickou osamělost a touhu po nové vlasti. Přes romantický tón je v Chěžkových básních patrné střízlivé vidění světa, stesk po matce a obavy z války. Literární historik Dietrich Šofta v roce 2017 vnímá Chěžkův odkaz jako ideový a umělecký most k mnohostranné lyrice následující generace lužickosrbských básníků.

Česko – německý sborník básní a próz autorů Euroregionu Nisa. Z českých autorů jsou ve sborníku zastoupeni Julius Benko, Irena Eliášová, Milan Exner, Otto Hejnic, Milan Hrabal, Štěpán Kučera, Miloslav Nevrlý, Pavel Novotný, Marek Sekyra, Jan Šebelka, Martin Trdla a Vlastimil Vondruška. Německé autory reprezentují Róža Domašcyna, Peter Gehrisch, Monika Hahnspach, Lisa Maria Kurzmann, Ulrike Quast, Christine Ruby, Udo Tiffert, Siglinde Trumpf. Ilustrace pocházejí ze Severočeské sbírky, kterou grafik knihy Roman Karpaš shromažďuje již několik let, aby vytvořil reprezentativní kolekci umělců se vztahem k Libereckému kraji.

Vychází u příležitosti 100. výročí narození Jurije Brězana.

Pokladnice lidové moudrosti Lužických Srbů je bohatá. Autor tohoto výboru chtěl ukázat přísloví typická pro myšlení Lužických Srbů, jak je on osobně zná. A proč některá klíčová slova mají větší zastoupení než jiná? Týká se to například pojmů, jako jsou: láska smrt, páni a zlato. První dvojice nepotřebuje komentáře. A druhá? Panstvo je tady tak dlouho, jako touha po zlatě nebo majetku, která dnes hýbe společností možná víc než před léty, kdy přísloví vznikala. Vtipné ilustrace Pavla Kacafírka to potvrzují.

Výbor z přísloví hornolužických Srbů vybraný a přeložený z knihy Jana Radyserba-Wjely.

Po svém poněkud artistním experimentu s názvem „Cokoli proměnlivého“ přichází autor se sbírkou až překvapivě odlišnou. Od dřívějších verbálních hříček je tu radikální posun k osobním prožitkům všedních dnů, týdnů, měsíců, jakýsi denní bar poezie a zároveň lunární i solární kalendárium čtyř ročních dob v několika variacích. Básník tematicky osciluje mezi prvními a posledními věcmi člověka, láskou synovskou, mileneckou i rodičovskou. Jeho erotický lexikon je osobitý, jiný než např. Borkovcův, Krchovského či Reinerův. Jeho magie spočívá v bohatě metaforickém jazyku, plynulém rytmu volného verše i náhodném rýmu nebo zvukomalbě. Milan Hrabal nepíše pro gurmány, ale pro gurmety... (Augustin Skýpala)

Reflexivní poezie zachycuje dojmy a životní pocity severočeského básníka.

Verše z let 1986–89. Sbírka obsahuje čtyřiadvacet dvojic básní, z nichž vždy ta na levé straně vychází z tezí osnov předmětů v socialistické základní škole a protilehlá báseň – zpravidla nazvaná Pohled z okna – s obsahem tezí polemizuje na základě reality. Ve shodě s autorovým výrokem na záložce knihy: "Zrcadlo pro Quijoty vznikalo v době, kdy v naší zemi rozpory stávaly se nedýchatelnými a změny se zdály neodbytné.“ Volné dvoulisty v obálce. 10 výtisků do kůže svázal Vladimír Kaiser.

Základní témata jsou inspirována filozofickým hledáním. Autor předkládá čtenáři určitý souhrn myšlenek, předpokládá však, že čtenář si tyto myšlenky podvědomě promítne do vlastního myšlení. Sbírka je složitě komponovaným souborem, který chce zaujmout čtenáře se smyslem pro filozofické a meditativní hledání.