Tomáš Boněk Knihy

Bohatě ilustrovaná kniha se v úvodu podrobně zabývá významem královské korunovace a průběhem tohoto obřadu, korunovačním řádem i osudem klenotů v dějinách - až do doby první republiky. Další část textu tvoří podrobný popis jednotlivých insignií, kdy v centru zájmu autora je především česká královská koruna, ale i ostatní součásti královského souboru (žezlo, královské jablko, pouzdro na svatováclavskou korunu a svatováclavský meč). Další oddíl knihy (sepsaný druhým autorem) tvoří esoterická úvaha a výklad skrytého poselství svatováclavské koruny a symbolika jejích jednotlivých drahokamů. Při tomto líčení autor vychází z obrazu české krajiny a raných dějiny země, obrací se k tajemství svatého grálu, jehož osud spojuje s osudem sv. Václava. I závěrečná kapitola nazvaná "Cesta králů" se vrací ke korunovačnímu obřadu jako obřadu iniciačnímu a královskou korunu pojímá jako jeho přímé vyjádření. - Kromě ilustrací a fotografií je kniha ještě v závěru doplněna bibliografií a abecedním rejstříkem.

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této knihy.

Kniha z edice Praha esoterická věnovaná Korunovačním klenotům Království českého. Anglická verze.

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této knihy. (verze v anglickém jazyce)

Die Kronjuwelen des Königreichs Böhmen sind außergewöhnlich und einzigartig. Die St.-Wenzels-Krone symbolisiert nicht nur den Herrscher, sondern auch das Land selbst. Ihr Zauber liegt in ihrem Alter und den zahlreichen Edelsteinen, die sie zieren, sowie in der Heiligkeit und dem Geheimnis, die Karl IV. bei ihrer Anfertigung einhauchte. Erstmals erwähnt wurde sie von Papst Clemens VI. im Schutzdokument vom 6. Mai 1346. Seitdem wurden mit ihr einundzwanzig böhmische Könige und siebzehn Königinnen gekrönt. Ihr dramatisches Schicksal spiegelt oft das der tschechischen Bevölkerung wider und seit über sechshundert Jahren ist sie ein Symbol der Böhmischen Heimat. Ihre Einzigartigkeit erfordert kein besonderes Vorrecht, denn ihre Aufgabe ist ihr Privileg. Oft gewogen und gemessen, stellte die Bestimmung ihrer Edelsteine eine Herausforderung für die erfahrensten Fachleute dar. In diesem Werk wird erstmals der Versuch unternommen, die Gedanken Karl IV. anhand der Krone nachzuvollziehen. Sein Leben lang beschäftigte er sich mit ihrer Symbolik, die in der Form und der Auswahl der Edelsteine verborgen liegt. Die böhmische Königskrone bleibt ein unerschöpflicher Quell der Inspiration und kann selbst nach hundertmaligem Anblick immer wieder neu erlebt werden. Ein wahres Symbol weckt in den Seelen der Menschen mehr, als sein Schöpfer bewusst hineinlegte.