Vlasta Koubská Knihy

Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.

Absolventi „Tröstrovy katedry“ scénografie DAMU. Graduates of „Tröster's Department“ of Scenography at DAMU. Publikace je věnována práci absolventů katedry scénografie pražské Divadelní akademie múzických umění, založené Františkem Tröstrem. Sleduje tvorbu 36 umělců, kteří vytvořili kostýmy pro divadelní inscenace. Tři kapitoly Inspirace komedií dell´arte, Kostýmy zvířecích bytostí a Zrozeno z mýtů a představ dokumentují rozdílné tvůrčí principy a sledují odlišné přístupy zpracování daných témat. Textová část se zabývá problematikou divadelní kostýmní tvorby a obsahuje krátké medailony tvůrců. Publikace má bohatou obrazovou přílohu 150 kostýmních návrhů nebo fotografií z realizovaných inscenací.

Deset zastavení se scénickou a kostýmní výtvarnicí.

Velká monografie významného českého umělce a výtvarného pedagoga Františka Muziky, jehož dílo bylo od počátků nerozlučně spjato s osudy české meziválečné avantgardy a tvoří nedomyslitelnou součást naší moderní výtvarné kultury. Věnuje se převážně Muzikově volné malířské a kreslířské tvorbě a jeho návrhům divadelních scén a kostýmů.

Scénické dílo Františka Tröstera reflektovali již jeho současníci a dodnes je předmětem řady studií, článků a odborných statí. Výlučnost Trösterova díla spočívala především v absolutní vázanosti ke scénickému prostoru. Jeho práce nemohla být ani obrazem, ani architekturou, nýbrž pouze a jenom nedílnou součástí dramatického díla.