Publius Vergilius Maro Knihy

Básnik nám v Aeneide podáva v ucelenej podobe počiatky a vývoj rímskeho národa, ktorý sa začína Aeneovým útekom z Tróje a jeho putovaním po Stredozemí až do krajov Itálie obývaných Latinmi, kde musí zvádzať ďalšie boje o existenciu a novú budúcnosť svoju a svojho národa. Aeneis patrila od svojho vzniku k vrcholom rímskeho epického básnictva. Súčasné vydanie Aeneidy je doplnené štúdiami Viery Bunčákovej Vrcholné javy rímskej poézie a Vergilius a jeho Aeneis, ktoré rozoberajú tvorbu najvýznačnejších rímskych básnikov a najdôležitejšie črty najvýznamnejšieho Vergiliovho diela.

Básnik nám v Eneide podáva v ucelenej podobe počiatky a vývoj rímskeho národa, ktorý sa začína Aeneovým útekom z Tróje a jeho putovaním po Stredozemí až do krajov Itálie obývaných Latinmi, kde musí zvádzať ďalšie boje o existenciu a novú budúcnosť svoju a svojho národa. Eneida patrila od svojho vzniku k vrcholom rímskeho epického básnictva.

Aeneas / Publius Vergilius Maro ; prerozprával Viliam Turčány ; vysvetlivky sprac. Hana Ferková ; il. Robert Brun

Vergiliove Bukoliky stoja i na začiatku našej novodobej slovenskej spisby. Ján Hollý, si pri preklade Bukolík sformoval pravidlá časomiery, v nej zložil číro slovenskú podobu Bukolík, prekrásne Selanky. A keďže poézia má byť naozaj liekom, pridali sme k prekladu Vergiliových Bukolík aj recepty slávnej Salernskej školy.

Deset písní, zvaných též eklogy, tvoří první básnickou sbírku budoucího tvůrce Aeneidy. Římský básník (70–19 př. Kr.) ji napsal v letech 42–39 př. Kr. a právě ona ho proslavila a zjednala mu přední místo mezi básníky augustovské doby. Vergilius se ve svých Bukolikách žánrově inspiroval pastýřskými idylami helénistického básníka Theokrita, vytvořil však svébytnou latinskou poezii, v níž se za zdánlivou prostotou skrývá rafinovaná složitost a která se stala jedním ze základů básnictví latinského i evropského. V útlém svazečku našli „svého“ Vergilia jak středověcí teologové, kteří v mesiášské vizi čtvrté eklogy viděli zvěstování Kristova příchodu, tak vyznavači lásky k mladým chlapcům, která se zde opěvá stejnou měrou jako láska k něžnému pohlaví. Vergiliovy verše vycházejí v novém překladu, s nímž se zatím mohl seznámit jen úzký okruh studentů klasické filologie z Jihočeské univerzity.

Dílo římského básníka Vergilia (70–19 př. Kr.) patří ke stálicím světové klasické poezie. Dokladem toho, že i dnes představuje lákavou výzvu pro překladatele, je nový český překlad básně Georgica / Zpěvy rolnické. Báseň, rozdělená do čtyř knih, je formálně básní naučnou, pojednávající o pěstování plodin, o chovu zvířat, o vínu a o včelách, ale Vergilius do ní vložil úvahy o lidském životě, o přírodě, o rodině a uspořádání lidské společnosti, to vše navíc obohacené krásným jazykem a humorem. Georgica obsahují rovněž dva slavné exkursy: chválu Itálie v první knize a mýtus o Orfeovi a Aristaeovi v knize čtvrté. Přeložila Helena Kurzová

Zpěvy rolnické jsou naučná báseň o čtyřech knihách, jež pojednávají o polních pracích při pěstování obilí, o ošetřování ovocných stromů a vinné révy, o chovu dobytka a o včelách. Do věcného výkladu jsou vplétány krásné epizody, jako chvála Itálie, chvála vesnického života,popis koňských závodů, zápasu býku, nebo dobytčího moru. Do poslední knihy je vloženo vyprávění o zahradě koryckého starce. Zpěvy pastýřské jsou sbírka deseti nevelkých básní idylického rázu, zvaných eklogy. Polovina z nich líčí skutečný život pastevců, v zbývajících pěti básních vystupují v rouše pastýřském Vergiliovi současníci - politikové nebo literáti.