Markéta Křížová Knihy

Tématem knihy je otroctví a jeho propojení s evropskou zámořskou expanzí v 15. až 19. století, zejména s kolonizací Nového světa. Zde byli zotročováni domorodí obyvatelé (Indiáni), především ale černoši násilím dovezení z Afriky. Rozvoj otroctví na americkém kontinentu patří k nejvýznamnějším fenoménům moderních dějin. Vyústilo v největší masovou migraci všech dob, která významně ovlivnila demografickou strukturu Afriky i Ameriky – vždyť třetina všech osob afrického původu dnes žije mimo černý kontinent. Hospodářství založené na obchodě s otroky a na otrocké práci zároveň podnítilo budování koloniálních říší i rozvoj evropských metropolí.

Mayové vytvořili nejkomplexnější a nejsofistikovanější kulturu Nového světa. Rozvíjeli matematiku a astronomii, umění ve formě realistických kamenných plastik a nástěnných maleb, užívali nejdokonalejší formy písma ze všech indiánských kultur. V době příchodu Španělů byla však již mayská kultura za svým zenitem. Mnoho měst bylo opuštěno a jejich obyvatelé se rozptýlili po pralese. Mayská společnost ovšem neztratila svou životaschopnost v této době ani poté, co na jejich území pronikli bílí dobyvatelé. Jejich nezkrotnost a schopnost úspěšně vést válku v tropických pralesech vedla však k tomu, že byli označeni za "divochy". Teprve v 19. století byla mayská kultura pro Evropu znovu objevena. Intenzivní archeologický i paleografický výzkum přináší stále nové poznatky o životě dávné mayské civilizace. Ovšem ve stínu problémů, probíraných na vědeckých konferencích, Mayové dál čelí hospodářskému, politickému a kulturnímu tlaku. Zatímco ruiny mayských měst se mění v lukrativní turistické lokality, deštný prales, v němž Mayové žijí, padá za oběť těžbě dřeva a rozšiřování dobytkářských farem. Boj o fyzické přežití Mayů jako jedinců i o přetrvání mayských komunit jako svébytných kulturních entit dosud není rozhodnut.

Nejmocnější indiánský stát Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Historický přehled je doveden do 20. století. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka až do konce 20. století.

Kniha třech předních odbornic na historii a kulturu národů Střední a Jižní Ameriky. Naleznete v ní detailní přehled a vysvětlení krvavých rituálů, zvyků a obyčejů národů Aztéků, Mayů, Inků, Toltéků, Olmeků a dalších. Bohatá fotodokumentace.

Geografické umístění na středoamerické šíji předurčilo Nikaraguu, aby se stala místem setkávání a tranzitu. Její kulturu, a dokonce i její přírodu spojují vlivy ze severu i z jihu, z východu a západu, vlivy evropské, indiánské a africké. Ale strategická poloha byla a dodnes je výzvou ke koloniálním výbojům, zahraničním intervencím a neméně také k ambicím mnoha místních vůdců. Budoucnost druhé nejchudší země západní polokoule, dějiště řady revolucí a občanských válek, převratů a častého násilí proto zůstává i dnes nejistá.

Dějiny umění Latinské Ameriky vznikly v dílně Střediska iberoamerických studií Univerzity Karlovy na základě přednášek autorek knihy. Cílem publikace je poskytnout zájemcům z řad studentů i veřejnosti základní přehled o dějinách umění tohoto regionu. Představit jim odbornou literaturu vztahující se k tématu, jakož i významné muzejní a galerijní instituce, seznámit je se vztahy mezi Českou republikou a Latinskou Amerikou na poli kultury a umění, a nasměrovat je tak v jejich dalším studiu. Výklad je doplněn o vysvětlení pojmů a doprovází jej bohatá obrazová příloha. Jedná se o první takový titul na českém knižním trhu.

Podtitul: Misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu – mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Matěj Poláček, který v meziválečném období pracoval nejprve jako dělník, poté jako stavbyvedoucí na rozmanitých německých projektech v Africe a v Jižní Americe, po sobě zanechal deníky a také sepsané vzpomínky. Jde o unikátní dokumenty pozoruhodné jak svým jazykem, tak sociálním postavením autora a prostředím, v němž se pohyboval (a jeho velkou vnímavostí k tomu, co prožíval). Součástí edice je i studie o „českých stopách“ v Jižní Americe a Africe s důrazem na krátkodobou ekonomickou migraci, objasnění politické situace v popisovaných zemích v meziválečné době a stručný rozbor pamětí.

Půvab a krutost indiánské civilizace Publikace podává základní informace o dějinách, kultuře a náboženství jedné z posledních indiánských civilizací, Aztéků. Kniha sleduje cestu Aztéků k moci, představuje je v okamžiku vrcholného rozmachu, líčí jejich boj se španělskými conquistadory a vývoj jejich civilizace v následujících pěti stoletích pod nadvládou Španělska a nezávislého mexického státu. Dále seznamuje s jejich kulturou, zvyky a duchovním životem.

Shrnutí historického vývoje Haiti (dnes republiky, která zabírá západní třetinu karibského ostrova Hispaniola) od počátků osídlení po současnost. Indiánské kultury na ostrově před příchodem Evropanů. Španělská kolonizace, zavedení otrokářského systému, pěstování cukrové třtiny. Vznik francouzské kolonie Saint Domingue v západní části ostrova na konci 17. století. Povstání otroků a vyhlášení republiky Haiti na počátku 19. století. Nejednoduchá historie Haiti ve 20. století - americká okupace, diktátorský režim Duvalierů, současné problémy nejchudší a nejméně stabilní země amerického kontinentu. Základní geograficko-politické údaje o Haiti shrnuje závěrečné encyklopedické heslo.