Tvorba malíře Josefa Žáčka má hluboce sociální a politický kontext. V současnosti kriticky reaguje na skryté i otevřené manipulace masmédií, otázku terorismu a na situaci vyvolanou uprchlickou krizí v Evropě. V publikaci ANTICORPS mimo jiné umělec ukazuje svět jako každodenní mechanismus lidského konání, stereotypů, standardních úkonů.
Poslední autorizovaná kniha spisovatele, básníka a performera Milana Kozelky, která volně uzavírá trilogii provokativních sbírek bísní Semeniště zmrdů a Teteliště zmrdů. Ve Fastfoodu se Kozelka nevyhýbá ostřejším komentářům doby s ironií sobě vlastní, ubývá zde textů politicky laděných a je zde naopak několik básní osobnějších, meditativnějších. Kniha je opatřena doslovem od Niny Vangeli.
Sbírka poezie. Předkládaná knížka by měla být pietním připomenutím části pozůstalosti básníka, performera, tvůrčího aktivisty M. K. Jak jsme se shodli s přítelem J. Bokem, ‚je toho hodně, co je nutné archivovat a nakonec i vydat – jeho výtvarné počiny, land art, jeho aktivity ve Varech…, jeho pedagogické působení, publikační a dokumentační práce, jeho působení ve Votobii – a je toho mnohem víc… abychom najevo dali, že nám zůstal v srdci i v mysli a že jeho básně a texty jsou stále pro nás božím darem, jak by řekl křesťan, a já nevěrec také.“ A jako takováto splátka – doufám, že jedna z vícera – je přítomná knížka míněna.
Milan Kozelka, který vzbudil značný ohlas (a to jak pozitivní, tak negativní) svou knhou Semeniště zmrdů, přichází s další sbírkou satirických textů, tentokrát ještě ostřejších a satiričtějších. Zabývá se nejaktuálnějšími politickými otázkami, stejně jako společenskými fenomény, napadá legendy undergroundu i politiky. Nevyhýbá se konfrontaci se současností, spíše ji vyhledává. Součástí knihy je samostatný oddíl Kopání do mrtvol, ve kterém si můžete přečíst například co si o stavu české politiky myslí Jan Patočka, Pavel Wonka, nebo jaký názor má Jan Palach na I. M. Jirouse.
Manhattanský deník je výsledkem autorova newyorského putování, metaforickým ztvárněním aktualit současného umění, politiky i "národního charakteru". Drobné texty sevřené formy, vtipných a překvapivých point obsahují i nesentimentálně "pamětnické" náhledy a srovnání. Knížka svěží, psaná osvobodivě temperamentním perem.
Sbírka velmi provokativních satirických textů, které otevřeně a přímo pojmenovávají problémy současné společnosti. Jak lákavá je pro vás představa konkrétních osob naší politické reprezentace držených v lágrech? Jaký je váš názor na odkaz českého undergroundu? Rozhodně se nevyhnete konfrontaci.
Šestý díl sborníku představuje další sedmičku nekonformních autorů a jejich svébytné reflexe současného světa v poezii i próze. Doplněno heslovitými informacemi o autorech.
Dvě kratší politicko-satirické i magicko-realistické prózy výtvarníka, performera a básníka Milana Kozelky. "Egoniáš - na jasnozřivou karikaturu povýšený Egon Bondy, za živa kontroverzní podomní filosof, konfident a idol filosoficky bezprizorní mládeže z dob totalitní mizérie, navinulý hrdina, jaké opakovaně plodí naše vlast - rozvíjí v excelentní Kozelkově próze své zničující vize budoucnosti. Ve chvíli, kdy 'Egoniášovo proroctví' čteme, se právě naplňují." (Nina Vangeli)"V tomhle je Milan Kozelka mistr světa: zmutovaná hrabalovská pseudospolečnost příšerně vážně žvaní a žvaní. (...) Extáze keců uvnitř vrcholí, uvnitř zvráceného elitního společenství, plného těžko udýchatelného hluku. To vše v knize je a není. (...) Je to zvláštní krutá radost (možná i vášnivá posedlost) pohybovat se v projekcích knih Milana Kozelky. On se neumí lepivě podbízet, i když umí být snivě metaforický. Ale ani pohrdat, i když je nesmlouvavý. Bolesti a jizvy nepulíruje do lesků zrcadel, i když se cítí osamocený." (Jiří David)
Krátké příběhy plné absurdních situací, politické nekorektnosti, nečekaného humoru i nechtěného vtipu od undergroundového výtvarníka, performera, básníka i prozaika, Milana Kozelky.
Egonu Nerudovi a Janu Bondymu in memoriam V nekonformních povídkách známého performera se setkáváme s postavami českého undergroundu druhé poloviny minulého století. Drobné fiktivní útržky osudů lidí "na dně" v době normalizace, mániček, tuláků, vyděděnců a výstředníků v srdci svobodných, leč společností pronásledovaných, k nimž patří i řada kultovních undergroundových osobností /Egon Bondy, Magor Jirous, Mejla Hlavsa.../. Autor zaujme spojením imaginace a věrohodnosti, vulgarity a nostalgie, úšklebku i nečekané poezie. Působivý výtvarný doprovod k nevšednímu textu dodala Andrea Lexová.
1. díl trilogie. Orlí hnízda: nástin problému Těžký život celebrit českých i světových, živých, mrtvých i pohádkových, soustředěný do prostředí současné Olomouce a hospody Ponorka. Autor, olomoucký básník a výtvarník, třímající pevně žerď lety ošlehaného praporu hippies a olomouckého undergroundu spjatého s kultovní hospodou Ponorka, nechává nyní do Olomouce zavítat všemožné slavné osobnosti zejména současné kulturní a politické scény, a to naší i světové (ale i undergroundu), uvádí je do zcela absurdních, nereálných situací a konfrontuje je s drsnou hanáckou realitou. V textu, v němž nešetří nikoho, se tak mísí hospodský argot štamgastů Ponorky, čistokrevný hanácký dialekt a případně brněnský hantec s výroky a promluvami slavných, intelektuálským a filosofickým odbornickým žargonem a výsledkem je svérázný, do značné míry intelektuální humor, jehož původ i první posluchače můžeme jistě také hledat ve zdech hospody Ponorka... K poezii se autor obrací ve vtipných veršovaných mottech, která každý z mnoha příběhů uvozují. Text je bohatě doprovázen karikaturami.
Antologie představuje slovesnou a výtvarnou tvorbu devadesátých let v Olomouci.
Soubor krátkých nerealistických povídek z prostředí hospodského undergroundu o štamgastech hospody Ponorka. Spíše črty, žerty, či básně v próze, než povídky. Text v dialozích programově přesycený vulgarismy nepostrádá humor hospodských průpovídek, používá absurdních situací a přivádí je až do zcela nerealistických dimenzí. Děj se odehrává prakticky výhradně v hospodě Ponorka, výjimečně v přilehlých částech Olomouce a pohrává si s (rovněž ne zcela realistickými) figurami jejích štamgastů, zpiťarů a "androšů", jimž je druhým (či prvním) domovem.
Antologie, kterou uspořádal a k vydání připravil Milan Kozelka představuje severočeskou literární a uměleckou scénu 90. let.
Antologie představuje slovesnou a výtvarnou tvorbu devadesátých let na Ostravsku. Pro Ostravu zůstává Milan Kozelka autorem jedinečné publikace, která zmapovala zdejší „nezávislou“ kulturní scénu z let 1989 až 2000. Antologie V srdci Černého pavouka je dnes jediným veřejným dokumentem, který vypráví o atmosféře devadesátých let minulého století. O době umělecky jedinečné, nesmírně svobodné i dosti plodné, což v antologii dokazovaly například portréty kabaretu N. M. Z. Jiřího Surůvky, výtvarné skupiny Kamera skura, literátů Jana Balabána, Petra Hrušky, Milana Andrássyho či Hnáta Daňka. S předmluvou Milana Kozelky a doslovem Ivy Málkové.
Soubor satirických veršů výtvarníka, performera a básníka se sarkasticky vysmívá všem paradoxům 20. století doma i ve světě.
Básně z let ’95-99 Básnická prvotina autora. Kniha je psána se snahou o klasický verš s pravidelným rýmem a ve svých motivech navazuje na atmosféru z období hippies, v níž se zároveň prolínají beatové a punkové prvky. Tím se autor přibližuje obdobnému životnímu postoji jaké je typické třeba pro Ch. Bukowského. Verše mají často kontroverzní obsah zvýrazněný navíc hojným užíváním naturalismů a vulgarismů.
