Michal Tomášek Knihy

První svazek knihy Michala Tomáška je věnován historické komparaci právních systémů Dálného východu (Čína, Japonsko, Korea, Vietnam) až do recepce západních právních institutů v devatenáctém století. Odkrývá tak souvislosti, bez kterých nelze pochopit odlišnosti současného dálněvýchodního práva od systémů kontinentální Evropy a systému angloamerického, jejichž srovnání bude předmětem druhého dílu. Čtivý text našeho předního odborníka na čínské právo se nevyhýbá barvitým detailům a stranou neponechává ani filosofický a náboženský kontext, takže kniha jistě osloví nejen specialisty, ale i širší čtenářskou obec. Výklad je dokumentován bohatým obrazovým doprovodem.

Třetí svazek připravované pětidílné monografie Nové jevy v právu na počátku 21. století, jejíž autorský kolektiv vede profesor Michal Tomášek a hlavními redaktory jednotlivých dílů jsou vědečtí pracovníci Právnické fakulty UK, je věnován impulsům, které působí na proměny současného systému veřejného práva. Autoři se zaměřili zejména na hlediska, která jsou podle posledních výzkumů nejvýraznějšími nositeli proměn celého veřejnoprávního systému. Všechny kapitoly spojuje jejich souvislost s nadnárodními jevy, ať už mezinárodního nebo evropského právního původu. Vedle významné europeizace byly předmětem zkoumání i další impulsy, např. důkladné zhodnocení normotvorby veřejné správy, její kontrola, zejména v procesu nového správního soudnictví, či rostoucí úloha soudů na mezinárodní, evropské a národní úrovni, včetně práva životního prostředí. Každá část je doplněna literaturou k danému tématu.

Skriptum poskytuje základní přehled vývoje japonského práva od nejstarších dob až do konce 20. století. Je členěno podle vývojových etap japonského práva: reforma Taika (645), nastolení šógunátu (1192), sjednocení Japonska (1604), reforma Meindži (1868) a konec druhé světové války (1945). Ukazuje japonské právo na pozadí vlivu práva čínského, jeho odklon od čínského vzoru a konečně vliv evropských právních systémů na vývoj japonského práva po roce 1868. Poslední část popisuje vývoj japonského práva po druhé světové válce pod vlivem práva amerického.

Nejnovější učebnice práva Evropské unie byla vytvořena kolektivem renomovaných autorů z kateder evropského práva právnických fakult Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, včetně českých soudců Soudního dvora EU a Tribunálu. Učebnice se zaměřuje na propojení teoretických poznatků s praktickými zkušenostmi unijního právního řádu v českých podmínkách. Je strukturována tak, aby usnadnila studentům orientaci v komplexním právu EU, přičemž vychází z klasického členění na obecnou a zvláštní část, případně na hmotněprávní a procesní. Obecná část se věnuje vztahu práva EU k vnitrostátnímu a mezinárodnímu právu a pramenům unijního práva. Klíčovou součástí je institucionální právo, které je důležitým stavebním kamenem EU. Hmotněprávní část je rozdělena na okruh právních vztahů s ekonomickým prvkem (vnitřní trh, hospodářská soutěž, hospodářská a měnová unie) a na okruh s občanským prvkem (občanství EU, základní práva a svobody, prostor svobody, bezpečnosti a práva). Procesní část se zaměřuje na soudní soustavu Unie a soudní ochranu prostřednictvím vnitrostátních a unijních soudů, včetně průběhu řízení před těmito soudy.

Po Hedvábné cestě proudily po celá staletí do Číny evropské komodity jako sklo, objevy v geometrii či astronomii, ale také křesťanství nebo právní učení. Z Číny se k nám dostávalo samozřejmě hedvábí, ale i jejich skvělé vynálezy: papír, střelný prach, kompas, papírové peníze nebo třeba nudle. Leckdy přišly z Číny také choroby, které dokázaly Evropu paralyzovat. Kniha právníka a sinologa Michala Tomáška není jen o vzájemném působení právních kultur, ale i duchovních a vědeckých hodnot. Prostřednictvím Hedvábné cesty byla čínská společnost ovlivněna buddhismem, ale také islámem. Číňané na suchozemské Hedvábné cestě působili na Tibet, Střední Asii nebo Mongoly, po námořní trase Hedvábné cesty se později do Číny dostávali Evropané. Autor sleduje, do jaké míry byly v Číně jednotlivé evropské národy úspěšné, přičemž neopomíjí ani českou stopu. Dnešní Číňané se rádi zhlížejí ve své skvělé tisícileté historii, a tak kniha přináší odpovědi na mnohé otázky aktuálního vývoje Číny, včetně jejího projektu Nové Hedvábné cesty. K názornosti díla přispívá množství ilustrací a více než tři desítky map.

Druhý svazek knihy Michala Tomáška je věnován srovnání současných právních systémů Dálného východu (Čína, Japonsko, Korea, Mongolsko, Vietnam) s jejich zahraničními předobrazy. Ukazuje, jak byly cizí právní pojmy a instituty přejímány do dálněvýchodního právního prostředí a jak byly v průběhu času aplikovány. Srovnání současného soudcovského výkladu recipovaného práva v jednotlivých zemích Dálného východu s výkladem týchž pojmů a institutů v zemích jejich původu dává odpověď na řadu otázek, včetně dalšího směřování dálněvýchodního práva. Vyjevuje i nosné téma obou dílů, totiž do jaké míry přežívá při výkladu nového práva tradiční právní myšlení a zda se dokonce nerozvíjí na úkor práva převzatého ze zahraničí. Stejně jako první díl osloví kniha nejen odborníky, ale i širší čtenářskou obec. Výklad je dokumentován bohatým obrazovým doprovodem.

Studie zkoumá základní principy evropského systému ochrany práv bankovního klienta.

Tato kniha podává podrobný výklad o vývoji čínského práva a čínské právní kultury od nejstarších dob tzn. od 3. tisíciletí př. Kr. až do současnosti. Autor se zejména věnuje souvislostem s historickým vývojem čínské společnosti a s vývojem duchovním, zejména vlivy konfuciánství, taoismu, budhismu.

V rámci 467 ustanovení SEU, SFEU, LZPEU kolektiv 35 autorů a autorek sledovalo vývoj souvisejícího sekundárního práva a judikatury s cílem podat co nejpřesnější a neúplnější výklad právního stavu ke každému z komentovaných ustanovení k přelomu let 2021 a 2022. Kromě relativně stabilních hodnot a institucí komentář obsáhl také téma např. azylové politiky, ochrany životního prostředí, lidských práv, veřejného zdraví, ale třeba i energetiky či vnějších vztahů Unikátní komentář vychází u příležitosti českého předsednictví v Radě EU a je výjimečným počinem napříč právnickými fakultami.