Miroslav Zelinský Knihy

Výjimečná kniha názorů na vztah umění a vědy z per našich předních exaktních a společenských vědců a lékařů. Řešitelé projektu Registru uměleckých výstupů (RUV), který se snaží zrovnoprávnit financování vysokých uměleckých škol a škol s uměleckými programy s ostatními univerzitami a vysokými školami, vyzvali k tomuto úkolu na šedesát českých a slovenských vědeckých osobností, z nichž svými texty přispěly bezmála tři desítky. S velkými díky jsme uvítali především účast doyena světové sociologie profesora Zygmunta Baumana, který se o projekt živě zajímá.

Kniha Fenomén Jože Plečnik je již třetí publikací v řadě „Fenomén“ nakl. Grada. Publikace o jednom z výjimečných evropských architektů, jehož vliv je nejvíce viditelný v Lublani, ve Vídni i v Praze (přestavba Pražského hradu, kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech), je bohatě doprovozena fotografiemi a kresbami architekta Davida Vávry.

Jozefa Karstena, hlavného hrdinu prvej časti románu nazvanej Krátka extrémna osamelosť Jozefa K., vyláka štátna bezpečnosť z malej rakúskej dediny do ruskej zóny Viedne, bez ťažkostí ho prevezú späť do Bratislavy a uväznia v konšpiračnom byte. Vydieraním, že majú v rukách Karstenovu manželku a synov, ktorí sa chystali emigrovať za manželom a otcom, nútia Karstena, aby spolupracoval, navštevoval svojich vplyvných priateľov v Bratislave a donášal na nich. Karstenov niekoľkodňový boj so zlom, v ktorom sa sám uchyľuje k používaniu rovnakých metód ako jeho väznitelia, sa končí tragicky. Druhá časť románu nazvaná Dlhá extrémna osamelosť Márie M. je rozprávaním učiteľa literatúry na dôchodku, ktorý študuje Goebbelsove denníky, hnaný úsilím dopátrať sa podstaty zla. Učiteľ (postava miestami prechádza v autorovo alter ego) sa rozhodne pátrať po osude dvadsať rokov nezvestnej Márie M.

Jak odhalit dezinformace? Jak se bránit argumentačním faulům? Jak dokážou marketingoví specialisti využívat evolučních nedokonalostí lidské mysli? A jak diskutovat na internetu, aby to mělo smysl? Jak pochopit myšlení a chování lidí, kteří uvažují jinak než já? A co každý z nás může udělat pro to, aby naše země byla lepším místem pro život?Síla rozumu v bláznivé době není jen srozumitelně napsanou odpovědí na tyto a mnohé další otázky, ale také hutným souhrnem nápadů a strategií, jak využívat kritické myšlení v každodenním životě. Pomocí konkrétních příkladů z médií a sociálních sítí provede čtenáře veškerými nástrahami, kterým čelí při snaze vytvořit si vlastní názor. Výklad vedený s nevšední pedagogickou zručností míří u každého z témat k přehlednému shrnutí, které je po ruce, kdykoli je třeba. Na Slovensku knihu, jež se velmi brzy po vydání stala bestsellerem, hojně využívají rovněž učitelé na základních a středních školách. Vzhledem k širokému záběru a schopnosti autora dávat věci do souvislostí ale neurazí ani poučenější čtenáře.

Libor je slušný chlapec z dobrej rodiny, ale keď vyrastie, aj on bude musieť z niečoho živiť svoju rodinu. Dospelým sa stáva v 90. rokoch, keď je peňazí dosť. Mafiánom, tunelárom a všakovakým gaunerom sa váľajú len tak pohodené po zásuvkách. A okradnúť zlodeja môže byť zločin, ale určite to nie je hriech. Liborovu závratnú kariéru odštartuje nová známosť z väzenia, ale formujú ju aj staré priateľstvá zo školských lavíc. Divoké deväťdesiatky sú len šum v pozadí jeho úspechu. Turbulentný proces transformácie z totality na vyspelú kleptokraciu je ako vlak, ktorého kolesá zomelú spoločnosť na fašírku, no Libor sa ním vezie do vysnívaného cieľa prvou triedou. Vyjsť so spolucestujúcimi nie je vždy jednoduché a stanica, v ktorej napokon Libor vystúpi, nemusí byť nutne miestom, ktoré si predstavoval. Zlodej sa odohráva v rovnakom vesmíre ako Soltészove romány Mäso a Hnev, ale ukazuje ho z pohľadu jedinej postavy. Novinár Pali Schlesinger sa v ňom mihne iba ako pohŕdavá poznámka pod čiarou, na sympaticky drsného policajta Mikiho Mika sa díva očami jeho obete a privatizéra Aďa Šípoša poľudští uhol, z ktorého ho vidia priatelia z detstva. Len mafiáni zostávajú stále rovnako násilnícki a tupí.

Kniha ke 150. výročí narození Jana Kotěry je knihou pro radost. Zachtělo se nám pojmout ji jako roční putování (12 zastavení ve 13 kapitolách) po nejznámějších výsledcích architektovy tvorby. Záměrně nemluvíme jen o architektonických památkách, protože Jan Kotěra byl autorem všestranným a zůstaly nám po něm i židle, stoly, interiérová výzdoba, svítidla a také kolejová vozidla a jejich vnitřní vybavení. Projděte s námi rokem Jana Kotěry a nechejte se vést obrázky Davida Vávry, z nichž hned ten vstupní je portrétem mladého Kotěry, šviháka v kloboučku, s nakrouceným knírem a - nikdo mi to nevymluví - trochu poťouchlým pohledem, který říká: „Však vy uvidíte!“