Marek Vácha Knihy

Téma ďalšej knihy M. O. Váchu je veľmi krehká. Hovorí o vzťahu evolúcie a kresťanstva, viery a vedy, prírodných vied a teológie. Iba málo prírodovedeckých myšlienok tak zasiahlo do teológie a do sveta teológov ako práve myšlienka evolúcie. Mnohí dnešní biológovia Darwinovu nebezpečnú myšlienku doteraz chápu ako vyhlásenie vojny akémukoľvek náboženstvu. Podobne je to s myšlienkou evolúcie: mnohí z nás kresťanov by boli intuitívne veľmi radi, keby evolúcia neexistovala a keby sme žili v pokojnom a nemennom vesmíre. Lenže fakty sú fakty a ak nechceme žiť v ilúzii, hypotézu nemenného vesmíru je potrebné opustiť. Vydanie prvé Z českého originálu „Návrat ke stromu života“ preložil Miloš Szabo

Štefan Hríb sa pýta troch pozoruhodných kňazov: Marek Orko Vácha, Karel Satoria, Tomáš Halík Kde sa stratil Boh Marek Vácha o tom, ako hľadať Boha v kráse prírody a jej zákonov, o Božom mlčaní a komunikácii s ním, a takisto o základnej otázke: Akého príbehu som súčasťou? Bože, kde si? Karel Satoria o tom, ako si uvedomil, že je schopný len zbožných fráz, a tak odišiel hľadať Boha do ticha trapistického kláštora, a tiež o svojom mystickom zážitku. O islame a spoločnom Bohu Tomáš Halík o tom, že treba mať odvahu hľadať pravdu aj v islame a iných náboženstvách a o hlbokej spiritualite, ktorá si vyžaduje zbaviť sa strachu z cudzieho. Štefan Hríb o knihe: Tieto rozhovory sú to najhlbšie, čo som za posledné roky zažil. Marek Orko Vácha, Karel Satoria a Tomáš Halík vo mne dlho doznievali a všetci traja niečím jemne zahýbali. Ale pozor, nie je to intelektuálska kniha. Traja kňazi tu neodhaľujú svoje pevné názory, ale našu krehkú realitu. Preto mi nasvietili Boha trochu inak, než je to bežné v kostoloch či sekulárnych arénach. Je to iný Boh a aj iný svet, než na aký sme si zvykli. Je nádejnejší a omnoho krajší.

O kruhu úcty k člověku, přírodě a celému vesmíru. Kdysi dávno postavil člověk sám sebe do kruhu bytostí, kterým přiřadil důstojnost a které se rozhodl chránit morálními zákony. Během let různé etiky rýsovaly kruhy různě: někdy byli z kruhu vyloučeni všichni lidé s odlišnou barvou pleti, jindy v něm byli jen dospělí a lidé příliš staří nebo příliš mladí či ještě nenarození byli postaveni mimo kruh. Ještě jindy byl kruh narýsován mezi člověka a živou přírodu, se kterou se pak zacházelo jako s věcí určenou k prodeji a drancování. Nic však nepatří mimo kruh, ve vesmíru není žádné „vně“, ke kterému bychom se mohli chovat bez úcty. Nejen hory a moře na naší Zemi, nýbrž i vesmír samotný je hoden základní úcty. Vše, co je, svět člověka, svět živého a svět země a hvězd, je uvnitř kruhu.

Příručka pro biřmovance, jak přežít v drsném světě. Mohu vám zaručit, že když nebudete chtít, neodnesete si nic. Mohu Ti zaručit, že když budeš chtít… Bůh je jako pramen, ze kterého si každý odnese tolik, jak velkou si přinese nádobu.

Hotovo. Řekl jsem, co jsem řekl. Proste o velké věci, ne o ty malé. Království dobývají násilníci, buďte jimi a vstupte. Sbírka nevyžádaných rad dospívající mládeži je zčásti soubor motivačních vět, zčásti – a to té větší – svědectví o samotném autorovi a jeho volání k druhým. Knihu s užitkem otevřou všichni, kdo by ve svém životě chtěli něco změnit a nejen v duchovním ohledu se hnout z místa.

Principem hry je, že všemu, co vytvoří, dá Bůh do vínku kus stvořitelských možností. Tvůrce tvoří tvůrce. V první části knihy je zvýrazněna radost člověka z bytí, radost z Boha, radost z tvorby, radost z rozhodnutí, radost z toho, že všichni jsme pozváni k umění a že zadáním člověka je být obrazem Božím. Ve druhé části důsledky, kam až může odpovědnost člověka za jeho vlastní osud zajít. Bůh, který si natolik váží člověka, že neudělá nic proti jeho vůli, byť by tato vůle byla destruktivní nebo sebedestruktivní. Vyšší než zvířata, menší než andělé, mezi zemí a nebem je člověk. "I já se tě ptám, Bože, za koho mě lidé pokládají. A když se to všechno s lehkou sebeironií dozvím, pak se po chvíli ticha zeptám: Bože, a za koho mě pokládáš Ty?"

Reflexivní, autobiograficky laděné texty o setkání s Bohem, hledání smyslu života a jeho duchovních dimenzí. Katolický kněz, etik a cestovatel popisuje svoji vlastní i obecnou cestu k Bohu. Duchovní dimenze života se nám odkrývají skrze všední i nevšední každodenní zážitky: při cestování, setkávání s druhými, v kostele, v přírodě, při modlitbách, skrze rituály křesťanské i nekřesťanské... Je jen třeba procházet světem nikoliv jako nezainteresovaný turista, sbírající zážitky prostřednictvím fotek a suvenýrů, ale pátrat hlouběji po smyslu věcí. Hledat vnitřní duchovní svět, neviditelný ihned na první pohled

Kéž je taková i tato kniha, snad svým způsobem legrační, lehká a nenáročná a snad i svým způsobem vážná. -- z úvodu. I když je každá z povídek z jiného prostředí, jsou spojeny myšlenkami, které jsou pro autora charakteristické. Je to obdiv k Hospodinovu dílu a starost o ně. Je to pokora s jakou má člověk v tomto díle pokračovat. Je to čistý otevřený postoj a láska k lidem. To vše okořeněno troškou humoru.