Irena Neškudlová Knihy

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostaným esejem. Škála témat je rozpjata od dějin všedního dne (Stravování, Sexualita, Příbuzenství) přes „klasickou“ oblast politických a ekonomických vztahů (Král, Město, Obchodníci) až k problematice dějin kultury a mentality (Obrazy, Andělé, Čarodějnictví). Editorům se podařilo získat ke spolupráci vedle předních francouzských medievalistů i odborníky německé, anglické, americké, italské, ruské i polské a vtisknout tak Encyklopedii středověku skutečně evropský rozměr.

ODHALTE TAJEMSTVÍ VĚCÍ KOLEM NÁS. Víte, jak se vyrábí papír, čokoláda, holínky, jak vzniká předpověď počasí nebo animovaný film či jak to funguje v nemocnici? Pokud ne, a zajímá vás to, určitě si nenechte ujít další díl oblíbených encyklopedií Larousse. Najdete tu odpovědi na vícenež 200 otázek, a dozvíte se určitě spoustu nových věcí.

Jacques Le Goff is a prominent figure in the tradition of French medieval scholarship, profoundly influenced by the Annales school, notably, Bloch, Febvre, and Braudel, and by the ethnographers and anthropologists Mauss, Dumézil, and Lévi-Strauss. In building his argument for "another Middle Ages" (un autre moyen âge), Le Goff documents the emergence of the collective mentalité from many sources with scholarship both imaginative and exact.

Díky svému zaměření na klinickou praxi nabízí tato kniha informace, které bude moci lékař okamžitě využít při předepisování léků pro léčbu akutních onemocnění. V první části knihy naleznete informace o obecných principech a homeopatické metodologii, o patogenezi, o způsobu stanoveníhomeopatického léku pro léčbu akutních onemocnění a o dávkování a preskripci. Druhá část již řeší jednotlivé klinické aplikace u konkrétních onemocnění, jako např. u infekčních nemocí, v ORL, u onemocnění trávicího ústrojí, kůže a sliznice a cévní soustavy.

Autor na základě inkvizičních protokolů z přelomu 13.–14. století rekonstruuje osudy katarské vesnice. Využívá přitom historické i antropologické metody a líčí život středověkých vesničanů ve všech jeho bizarních podobách. V roce 1320 začal inkvizitor Jacques Fournier, biskup v Pamiers a pozdější avignonský papež Benedikt XII., vyšetřovat 250 obyvatel horské vesničky Montailou v kraji Horní Ariege, kteří byli podezřelí z katarské hereze. Tento okcitánský „Maigret“ zachytil ve svém inkvizičním protokolu každodenní události, pomluvy, skandály, řevnivost, zločiny a násilí, vytváření lokálních klanů a spojenectví, milenecké i manželské svazky, magické pověry a praktiky, folklor i víru v revenanty…