Frída Á. Sigurðardóttir je autorkou, ktorá sa vo svojich dielach venuje komplexným témam ľudskej psychiky a spoločenských vzťahov. Jej štýl je často označovaný ako prenikavý a evokujúci, majstrovsky zachytáva zložité emócie a dynamiku medzi postavami. Sigurðardóttirová sa vo svojich prózach zaoberá nadčasovými témami ako je hľadanie identity, sila spomienok a zmyslu existencie. Jej tvorba sa často ponára do prepojenia minulosti so súčasnosťou a do toho, ako sa jednotlivci vyrovnávajú s nevyriešenými traumatami a dedičstvom.
Román islandské autorky je vyprávěním ženy ve středním věku, která si u lůžka umírající matky zaznamenává dávno zasunuté vzpomínky na své mládí a na životy svých předků. Obraz čtyř ženských pokolení, tvrdě zkoušených svými muži a dětmi, přírodou a osudem. Román byl v r. 1990 oceněn prestižní Cenou Severské rady za literaturu.