Jan Randák Poradie kníh

Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti. Třebaže se jeho počátky skrývají v mlze času, jeho osud představuje pozoruhodný příběh touhy po svobodě, volnosti a opravdovosti, a to napříč generacemi a v různých politických režimech. Trampové se ocitali v hledáčku prvorepublikových mravokárců i státních orgánu, byli sledováni úřady v době protektorátu, komunistický režim je považoval za problémové pásky a chuligány. Dějiny trampingu však nejsou jen historií pronásledování a represí, ale také životní radosti, nezaměnitelného humoru a hledání romantiky i čistých mezilidských vztahů v záři táborových ohňů nebo jen tak pod hvězdnou oblohou. Kniha Putování za obzor ukazuje cestu českého trampování od prvopočátků až do sklonku komunistické diktatury.

Záhy po vzniku Československa v roce 1918 se na scéně objevuje nový a skutečně nepřehlédnutelný fenomén – TRAMPING. Nebyl jen dočasnou zálibou několika kluků a holek. Právě naopak! I přes prvotní nedůvěru rodičů či učitelů, přes nevoli státních orgánů i mládežnických či tělovýchovných organizací stále rostl a mohutněl. V průběhu 30. let se k němu hlásily desetitisíce mladých lidí. Co je na trampování přitahovalo? Na začátku určitě víkendová volnost. Touha vzít život aspoň během krátké sobotní a nedělní svobody do svých rukou. A to včetně toho sexuálního. Však také českou společností občas zněly hlasy, že tramping je vlastně hnutím sexuálním. Ale pozor, tramping nebyla jen romantika táborových ohňů a odchod ze zkaženého města do chrámu léčivé přírody. Tramping byl nedílnou součástí prvorepublikového systému a ten z něj nakonec dovedl těžit. Dokladem je třeba komerční šíření trampské písničky hudebním průmyslem. Nepřehlédnutelným se stal i trampský sport a mezinárodní úspěchy trampů-sportovců. Trampové se alespoň na čas stali lákavým voličským rezervoárem politických stran. Dosud spíše přehlížené dějiny prvorepublikového trampingu jsou tak vlastně zajímavou historií meziválečné společnosti a mladého československého státu.

Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956. Dějiny jsou politickým argumentem. Dokazuje to i aktualizace husitské tradice komunistickou mocí po únoru 1948. Obraz středověkého husitství coby údajně politické a sociální revoluce využívali reprezentanti komunistické diktatury k ospravedlnění mocenských nároků. Sloužila jim k tomu odborná i popularizační tvorba, média, školní výuka, osvětové i kulturní aktivity. Kniha však ukazuje, že i přes četnost prohlášení o husitské tradici šlo ve skutečnosti o úderné heslo s mlhavým obsahem. Komunistická aktualizace husitství navíc nebyla v českých historických souvislostech ničím výjimečným. Třebaže dnes může být snadno ironizována, ve sledované době měla svůj výchovný potenciál.

2., upravené a mírně přepracované vydání učebnice Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus (modernizace společnosti). Oproti 1. vydání byly doplněny některé informace k dějinám Moravy a Slezska (odborným poradcem dr. Ondřej Hýsek), doplněny či aktualizovány dílčí údaje, upravena obrazová výbava, částečně upraveno několik lekcí i map. Obsahem díla jsou tyto tematické oddíly: Barokní doba, Doba osvícenství, Francouzská revoluce, Průmyslová revoluce, Národní obrození, Revoluce 1848–1849, Svět 2. poloviny 19. století, Kolonialismus, České země 2. poloviny 19. století, Přelom 19. a 20. století, První světová válka, Vznik Československa, Rejstříky a Výstupy a kompetence RVP ZV.

Sborník studií k česko-německo-slovenským církevním dějinám a reflexím v 19. a 20. století.

Na šestadvacet odborníků především z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, z Akademie věd a dalších odborných pracovišť zpracovalo čtyřicet studií věnovaných nejrůznějším badatelským přístupům a tematickým okruhům, a to jak v kontextu české, tak i světové historiografie. Publikaci jistě využijí nejen studenti, ale i širší odborná veřejnost, badatelé v příbuzných oborech a všichni zájemci o dějiny 19. a 20. století.

Jedinečná publikace prostřednictvím biografií významných osobností politického, kulturního a hospodářského života vypráví o našich dějinách od prvních Přemyslovců po konec 20. století. Texty fundovaných odborníků a bohatý obrazový doprovod seznamují čtenáře se státníky, církevními hodnostáři, spisovateli, kronikáři, malíři, stavebníky, hudebními skladateli, světci, cestovateli, buřiči a jinými mimořádnými lidmi našich dějin a přitažlivým, moderním způsobem líčí jejich osudy a záslužné činy. Osobnosti českých dějin jsou neocenitelnou příručkou pro celou rodinu, od studentů přes zájemce o historii všeho věku po každého, kdo chce o osobnostech své země a národa vědět víc.

Jedinečná syntéza českých dějin sleduje vývoj na našem území od prvních stop člověka po současnost. Texty fundovaných odborníků a bohatý obrazový doprovod provázejí čtenáře dlouhým příběhem našich dějin a přitažlivým, moderním způsobem ho seznamují s klíčovými událostmi, politickými změnami, sociálním a kulturním prostředím i s významnými osobnostmi. Dějiny českých zemí jsou nejen užitečnou příručkou pro všechny zájemce o historii, ale také jedinečně zpracovanou výpravnou publikací

Předkládaný sborník shrnuje příspěvky přednesené na jubilejním 30. ročníku plzeňského sympozia (25.–27. 2. 2010), tematizujícím kategorie zločinu a trestu v české kultuře 19. století z pohledu různých humanitních oborů. Konferenční příspěvky vycházejí z teze, že zločiny a tresty patří k lidské společnosti od počátku jejích dějin a střetávání se a konfrontace se psanými i nepsanými, zjevnými či skrytými pravidly a omezeními, kterých je však zároveň sám člověk tvůrcem a interpretem, patří nedílně k životu lidského individua i kolektivu. Zákonnost a předpisy ovšem nejsou ničím daným, mění se společně s institucemi a lidmi, kteří jim dávají konkrétní podobu a následně je vyžadují a sankcionují. Stýkání a potýkání se s těmito normami přitom na sebe může brát nejrůznější podoby. Příspěvky sborníku shrnují vývoj práva a soudnictví od osvícenských reforem po cca polovinu 19. století, další se věnují otázkám zločinů a trestů v konkrétnějších oblastech, jejich literární tematizaci, stejně jako nejrůznějším otázkám spjatým s vizualizací zločinu.