Bookbot

Miloš Havelka

    29. júl 1944
    Ideje – dějiny – společnost
    Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě
    Spor o smysl českých dějin : 1895-1938
    Víra, kultura a společnost
    Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy
    Karel Nepraš
    • Kolektivní monografie Víra, kultura a společnost je jedním z výstupů mezinárodního badatelského projektu zaměřeného na výzkum náboženských kultur v Evropě 19. a 20. století. Prostřednictvím jednotlivých případových studií se kniha dotýká důležitých procesů, zejména modernizace a demokratizace společnosti a sekularizace a pluralizace náboženství, přičemž poukazuje na jejich vzájemný vztah. Publikace je rozdělena do čtyř oddílů, v nichž autorský kolektiv dané téma rozvíjí v několika základních perspektivách. Jednotícím prvkem celé knihy však zůstává vymezení analytického potenciálu konceptu náboženských kultur.

      Víra, kultura a společnost
    • Spor o smysl českých dějin : 1895-1938

      • 867 stránok
      • 31 hodin čítania

      Rozsáhlou antologii textů, zachycujících první část sporu o smysl českých dějin, uspořádal a doprovodnou studií opatřil Miloš Havelka.

      Spor o smysl českých dějin : 1895-1938
    • Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).

      Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě
    • Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech. V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.

      Ideje – dějiny – společnost
    • Metodologie, sociologie a politika

      • 354 stránok
      • 13 hodin čítania
      4,1(18)Ohodnotiť

      Výbor z díla velkého německého sociálního myslitele je rozdělen do tří tematických částí: metodologické, sociologické a politologické.

      Metodologie, sociologie a politika
    • Podtitul: Obsahy, akcenty a posuny "české otázky" 1895-1989 M. Havelka se již drahně let zabývá otázkou české národní identity v dějinách moderní doby. Pojem "česká otázka", který nesla Masarykova kniha z roku 1895 otevřela spor o správný obraz českých dějin, jejich konstant a center kulturní paměti. Postupně i tato debata začala být jedním z těchto center, neuzavřenou kapitolou kolektivního vědomí národa.

      Dějiny a smysl
    • Základné sociologické pojmy

      • 145 stránok
      • 6 hodin čítania
      3,8(57)Ohodnotiť

      Bilingválny výklad základných sociologických pojmov od jedného zo zakladateľov Nemeckej sociologickej spoločnosti, mysliteľa, ktorý dokázal svojimi postojmi ovplyvniť takmer všetky vedy o spoločnosti. Základné sociologické pojmy, ktoré predkladáme slovenskému čitateľovi, nie sú ľahkým čítaním a každý, kto si dá námahu a pozorne ich prečíta, bude sa musieť rozlúčiť s predstavou, že sociológia (ako ktorákoľvek veda o spoločnosti) je záležitosťou dojmov a postojov. Práve sociológia ako empirická skutočnostná veda musí brať na seba "námahu pojmov", ustavične si uvedomovať rozdiel medzi poznaním a hodnotením, uvedomovať si metodologický status pojmov, prostredníctvom ktorých interpretujeme skutočnosť. Ak by po Weberovi nezostalo nič iné, len toto dôrazné upozornenie na záludnosti vo vzťahu poznania a hodnotenia, resp. teórie a skutočnosti, tak si zaslúži, aby bol pre nás i dnes autoritou.

      Základné sociologické pojmy