Druhý díl klasického českého pohádkového souboru, známého celým generacím čtenářů, přináší další dlouhé i krátké pohádkové příběhy a verše z Čech, Evropy i vzdálených světadílů. V knize najdou přiměřené prozaické i veršované texty malí i větší čtenáři a zavzpomínají si i jejich rodiče.
Čínské pohádky vycházející z tradic, legend a lidového vyprávění. Kniha je určena dětem od 9 let. Z převyprávěných pohádek o vílách, dracích, zvířatech, zázračných obrazech a dalších pohádkových bytostech, na vás dýchne atmosféra dalekých krajů. Příběhy jsou doprovázeny půvabnými ilustracemi Zdeňky Krejčové.
Nové vydání první části skutečně monumentální sbírky pohádek z celého světa, na níž se podíleli básník, překladatel a esejista Jan Vladislav, přední znalec pohádek Vladislav Stanovský a malíř, sochař, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Stanislav Kolíbal, zaujímala přední místo v knihovničkách několika generací českých čtenářů, a nepotřebuje proto nijak představovat. Texty, ilustrace i grafická úprava jsou po téměř šedesáti letech stejně nadčasové jako v době svého vzniku a bezpochyby se stanou knihou provázející na cestě ke kultivovanému čtenářství i děti dnešní uspěchané doby.
Stanislav Kolíbal (*1925) náleží k zásadním osobnostem českého výtvarného umění posledního více než půlstoletí. Tato nestandardně komponovaná publikace obsahuje v jednom „těle“ dvě části. V té první, levé, se nachází rozhovor s umělcem o jeho životě a tvorbě, který vedl publicista a kritik Josef Chuchma; zároveň je tu na fotografiích Kolíbal zachycen při setkáních, během nichž kniha vznikala. V pravé části publikace pak čtenář nalezne obrazovou přílohu s reprodukcemi autorových děl, která je členěna tak, že obsahově komunikuje s jednotlivými kapitolami rozhovoru. Kniha, graficky upravená Kryštofem Doležalem, je vybavena doslovem v zahraničí dlouhodobě působící kurátorky, historičky umění a galeristky Mileny Kalinovské, která jako jediná Češka byla nominována na Turner Prize.
Stanislav Kolíbal (11. 12 1925 v Orlové) je jedna z nejvýraznějších osobností českého poválečného umění. Katalog poprvé zachycuje samy začátky jeho tvorby v rozpětí od jeho studií na Reálném gymnáziu v Ostravě od roku 1943 až po rok 1949, kdy už žil a studoval v Praze V tematických celcích Konec války, Z okna a okolí, Návraty, Deset leptů a Od reality ke geometrii máme možnost zhlédnout jedinečné kresby, akvarely, perokresby, lepty, které reflektují Ostravu , Ostravské doly, haldy uhlí i její temná zákoutí. „Sumou mých zážitků a všech let strávených v Ostravě se stal cyklus kreseb, které jsem nasbíral v roce 1947 v okolí Přívozu, Hrušová a Zárubku. Často šlo o místa zcela opuštěná, s rozpadávajícími se ploty, ničemu už nesloužícími sloupy a vyhozeným harampádím. Vyhledával jsem ještě existující dělnické kolonie, v jejichž zchátralé podobě jsem nalézal svoje zážitky z dětství. Mohlo by se zdát, že jde o nějakou blízkost k programu Skupiny 42, ale právě v porovnání s ní lze spatřit diametrální rozdíly..."Stanislav Kolíbal, 2009 (úryvek z katalogu)
Když na sklonku života Pierre Reverdy (1889–1960) bilancoval svou básnickou tvorbu, napsal: „Myslím, že nejsem ani básník, ani spisovatel, ani umělec. Ale člověk, který nenašel jiný způsob, jak zůstat ve styku s životem, jak se udržet nad hladinou. Psal jsem, jako se chytáme záchranného pásu.“ Reverdyho eseje a poznámky o umění mají dvojí kvalitu – soudu velmi vzdělaného intelektuála a citlivosti básníka. Ve dvacátých letech dochází u Reverdyho k osobní krizi, pálí rukopisy a opouští Paříž. Rozhodne se pro samotu v Solesmes v blízkosti kláštera s proslulou školou gregoriánského chorálu. Zde po celý zbytek života zaznamenává své postřehy a úvahy, shromážděné postupně do tří knih Žíněná rukavice (1926), Můj palubní deník (1948), Páté přes deváté (1956). Výběr některých zápisků vyšel ve výboru Jiřího Pelána Palubník deník (1989). Přihlédli jsme k tomu a zaměřili se hlavně na nepřeložené části, věnované zvláště výtvarnému umění a principu tvorby, stejně jako na některé eseje vydané časopisecky.
Průřez tvorbou známého básníka. Krajiny, Meditace a písně, Lyrické balady, Reliéfy a panorámata
Fifteen short stories evoke the character, atmosphere, and people of the Irish city of Dublin at the turn of the century
Podnik Artamonových (1925) je generační román jehož děj začíná roku 1863, tj. dva roky po zrušení nevolnictví a končí v roce 1917. Děj zobrazuje tři generace továrnické rodiny Artamonovových. Bývalý mužik Ilja Artamonov přijde do Dremova a založí továrnu, která je úspěšná a po něm ji převezmou jeho synové, kterým je při bolševické revoluci zkolektivizována.
Česko-anglický katalog k výstavě konané 17. června – 2. září 2017 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, jež představila díla Stanislava Kolíbala, Vlasty Prachatické a Markéty Prachatické. Textem doplnili Mel Gooding, Zdeněk Freisleben a Stanislav Kolíbal.
