Pauline Gedge Knihy

Dom snov je príbeh ctižiadostivej mladej ženy a jej vzostupu z pôrodnej babice na konkubínu mocného faraóna. Šikovne využije skúsenosti s liečením i svoj pôvab a z neskúseného vidieckeho dievčaťa sa stáva vznešenou paňou s telom pestovaným drahými olejmi a ozdobeným nádhernými šperkami. Všade naokolo vzbudzuje vášeň a žiarlivosť. Osud ju zapletie aj do záhadnej smrti a intríg na faraónovom dvore.Spolu s mocou rastú aj jej ciele a túžby. Čej ctižiadosti však vlastne slúži? Za pohodlím a výsadami sa totiž po celý čas vinie všadeprítomný nenápadný vplyv tajomného Huiho -pána, ochrancu, učiteľa, milenca.

Dej románu sa odohráva v 15. st. p.n.l.. Egypt po páde nadvlády Hyksósov opäť získal slávu, moc a bohatstvo. Faraón Thutmose so znechutením sleduje napredovanie svojho neschopného syna. Premýšľa, či neprenechá vládu radšej dcére Hatšepsovet. Žena dovtedy na egyptskom tróne nesedela a porušilo by sa tým nepísané pravidlo. Vďaka jej dychtivosti a húževnatosti sa napokon rozhodol...

Dom preludov je pokračovaním osudov ctižiadostivej ženy Thu. Ešte ako malé dievča sa Thu vyhla predurčenému osudu a z roľníckej rodiny sa prepracovala k faraónovi ,ktorého očarila . Stala sa jeho konkubínou,bez toho aby tušila ,že budúcnosť pre ňu už naplánovali sprisahanci pod vedením jej učiteľa- veštca Huiho . Faraónovi porodila syna a upadla do kráľovej nemilosti. Pre Huiho teda nebolo zložité manipulovať jej citmi a naviesť ju na vraždu faraóna . Pokus o vraždu sa nepodaril a intrigáni predhodili sudcom nešťastnú Thu ako obetného baránka . Za trest jej faraón odobral dieťa a poslal ju do zabudnutého Asvatu ,aby slúžila kňazom boha Vepvoveta . Thu sa nevzdala a potajomky spísala svoj príbeh na ukradnutý papyrus v nádeji ,že sa dočká chvíle,keď pred súd predstúpia ľudia , ktorí ju zradili..

Pauline Gedge, geboren 1945 in Auckland, Neuseeland, verbrachte einen Teil ihrer Kindheit in England und lebt heute in Alberta, Kanada. Mit ihren Büchern, die in zahlreiche Sprachen übersetzt sind, gehört sie zu den erfolgreichsten Autorinnen historischer Romane.

Ústřední postavou je mimořádně nadaný chlapec jménem Huj, který se narodil v obyčejné rolnické rodině žijící ve střední deltě nilského veletoku. Svůj talent Huj zdokonaluje na škole v Iunu, v níž mu jeho strýc zaplatil studia, aby se mohl stát písařem. V tomto výchovném zařízení se Huj také seznámí s Thutmosem, synem místního guvernéra. Záhy je také přijat do jeho rodiny, kde ho okouzlí Thutmosova sestra Anuket. Zároveň však Hujův vztah ke guvernérovi a jeho nejbližším osobám vyvolá v mnoha lidech závist. I proto čelí Huj smrtelnému napadení, jehož následky během několika dnů strávených v podzemní kryptě nejenže překoná, navíc však v této době dojde v jeho organizmu k šokující transformaci: "podruhé narozený" Huj zjistí, že je obdařen mimořádnou schopností předpovídat osudy lidí. Vzhledem k tomuto daru je přijat samotným chrámovým veleknězem, který mu povoluje číst si v proslulé Knize mrtvých. A právě toto jeho neobyčejné vzdělání společně s věšteckými předpoklady posune Huje do galerie významných osobností staroegyptské historie.

Mocný král Catuvellaunů, vládnoucí největšímu seskupení kmenů, udržuje v období vlád císařů Tiberia a Caliguly vzájemně výhodné obchodní styky s Římem. Neobává se jejich výbojů a varování druidů před jejich rozpínavostí nebere příliš vážně. Vztahy s okolními kmeny jsou stále napjaté, žádnou výjimkou nejsou ani vzájemné ozbrojené nájezdy. Po smrti vládce, kdy rada musí zvolit jeho nástupce, hrozí kmeni rozkol. Nejstarší syn je příliš smířlivý a vstřícný k Římanům, nejmladší se projevuje jako vznětlivý, bojechtivý a nezodpovědný muž. Nakonec zvítězí rozvážný a statečný Caradoc, který svěřené území rozdělí na dvě části a s bratrem se dělí o moc. V roce 41 nastupuje na římský trůn císař Claudius, rozhodnutý dobýt Albion, kam posílá do boje čtyři legie. Nebezpečnému nepříteli mohou čelit jen sjednocené kmeny v čele s rozhodným a nezdolným Caradocem, jehož druidové označí za spasitele. Druhé dílo kanadské autorky získalo v roce 1978 cenu Jeana Boujassyho.

A XII. dinasztia letűntével Egyiptom a hükszószok kezébe került, akik Felső Földek urai néven váltak ismertté. A keletre fekvő Retjenu kopár vidékéről vándoroltak állataikkal a Nílus deltájának dús legelőire. A pásztorok letelepedése után megjelentek kereskedőik is, hogy Egyiptom gazdagságát a maguk javára kamatoztassák. Olyan rátermettnek bizonyultak a közigazgatásban, hogy fokozatosan kiszorították az irányításból a gyenge egyiptomi kormányzókat, mígnem minden hatalom az ő kezükben összpontosult. Előretörésük jobbára vérontás nélkül, a politikai és a gazdasági kényszer finomabb eszközeinek alkalmazásával zajlott. Királyaik nem viselték szívükön az ország sorsát, prédának tekintették önnön céljaik megvalósításában; egyiptomi elődeik szokásait majmolták, s ezzel lényegében sikerült elérniük, hogy a nép behódolt nekik. A XVII. dinasztia korára, az addig eltelt több mint kétszáz év során megszilárdították hatalmukat, melynek központja északi székhelyük, Het-Uart (Avarisz) lett.

Strhující příběh z dob rozkvětu římského impéria za vlády císaře Claudia. Caradoc se svou rodinou se ocitá v zajetí římského imperátora Claudia, který jim kupodivu udělí milost. Nicméně barbaři v Británii pokračují v nájezdech na římské pevnosti a města. Budou nakonec úspěšní ve svém boji za nezávislost? Zvítězí hrdost a pýcha barbarů?

Román ze starověkého Egypta s hororovými prvky od známé kanadské autorky. Autorka použila starou egypskou legendu a na jejím základě napsala napínavý román. Hlavním hrdinou je princ Chamvese, syn Ramesse II.,kterému se podaří nalézt tajemný Thovtův svitek, který dává svému majiteli moc křísit mrtvé. Chamvese má možnost svitek zničit a žít dál klidný život v přepychu, ale nedokáže to a tím dá průchod působení nadpřirozených sil, se kterými není radno si zahrávat.

Un autre portrait romancé de la célèbre Néfertiti à l'occasion de la présentation de celui de son époux qui se proclame Akhenaton et devint hérétique